Chvíle

- Vyšetřoval jsem tam tu slečnu a...
- Co to kurva je? - Já byl unesen?
- Ne, buďte v klidu. - Kde to jsem?
- Měl jste mozkovou příhodu. Mozkovou příhodu. Byla to lehká mozková příhoda,
ale byl jste v kómatu dva týdny. Dva týdny? - Co je dnes za den?
- Třetího června. Nepamatuju si ani nic předtím.

Vypadá to, že si ta příhoda
pěkně pohrála s vaší pamětí. Teď máte problém
udržet kontakt s realitou. - Jak jako, kontakt s realitou?
- Není to nic vážného. Napíšu sem vaši adresu
a snažte se žít úplně normálně. Ale budete mít menší potíže, některé bloky
vaší paměti se odpojí od mozku. Jak si nic nepamatujete, budete si myslet,
že vaše poslední vzpomínka je právě teď. Chápete? Ne...

jen trochu. - Vaše adresa.
- A co teď mám dělat? Do prdele! Kurva. Dva dny. Ztratil jsem dva dny
svýho zasranýho života. Kde mám tu adresu? Jak se asi teď dostanu domů? No? Kde to jsem? Počkat.

Ležím na posteli...
Na své posteli? Co to je za dům? Můj dům? Ne. Tohle nemůže bejt můj dům. Vzbudil ses? No, i když by to asi mohl bejt můj dům. Vzbudil ses? To je na hovno, jestli to je můj dům. Ideální by bylo postupně navyšovat dávky,
protože pak kolem prosince...

Počkat! Co je za den? Dvacátého sedmého. Děláte si prdel, že jsem
ztratil měsíc svýho života. - 27. července?
- Srpna. Ne! Co to děláš? - Zbláznil ses?
- Ne, promiň, já... si čistil krk.

To si nemůžeš vyčistit krk na záchodě,
nebo kdekoliv? Všichni se dívají. - Pravda, pravda. Promiň.
- Tohle jsi mi chtěl říct? - Tohle? Ne, ne.
- Ne? Tohle to nebylo. Ne.
Objednáme si humra. Co? Ten je moc dobrej. Tys mě sem vzal, abys objednával humra?
To myslíš vážně? Ne, ne. Já ani nemám rád humra.
Teda mám. Vlastně nevím. Nic si neobjednáme. Ne, objednáme si
a doneseme si to do mýho domu. Jo? - Vlastně, víš kde bydlím?

Určitě to víš!
- Je ti dobře? - Kdo jsi?
- Já. - Ne, kdo jsi ty?
- Rosana. Ne, kdo jsem já, já? Kdo jsem?
Řekni mi moje jméno. Řekni mi moje jméno, kurva! Promiňte, ale já vaše jméno nevím.
Chcete mi ho říct, nebo co? Tak jsem řekl té holce,
strč tam celou ruku a najdeš to. - Co?
- Ruku. - Ach jo, mám zas blackout.


- Berete ty léky? - Jaký léky?
- Nechal jste si je doma? Kde doma? Nebyl jsem doma
dva měsíce. Ani nevím, jestli vůbec! Dobře, dobře. Uděláme následující.
Mám tu tenhle vzorek, byl zdarma. Je to tekutina. Napijte se jen jednou
a nebudete zapomínat. Tady máte. Do prdele, kde mám svůj lék? Půjdem pryč, kolego?

Já... potřebuji jen minutku,
abych našel svůj lék, a hned... Nic. Nic.