Co kdyby se ze všech lidí stali vegani?

Co kdyby se jednoho dne všichni rozhodli skončit s masem a stát se vegany? Ať už kvůli zdravějšímu životnímu stylu, ušetření zvířat trápení, nebo kvůli globálním změnám. Všichni by našli důvod, proč říct ne šťavnatému burgeru, nadýchané omeletě nebo sýrové pizze. Dali bychom kopačky i zmrzlině. Zachránila by veganská dieta planetu od globálních změn?



Byli byste zdravější? Co by se stalo se vším dobytkem? Tohle je WHAT IF – a tohle by se stalo, kdyby se všichni na světě stali vegany. Jen ve Spojených státech je 20 miliónů veganů. Šestkrát více než v roce 2015. V restauracích mívají nejen maso, ale i tofu. Bezmléčné alternativy se hlásí o slovo v regálech supermarketů. Co bylo dříve radikálním rozhodnutím, se stává normálem.



Víte, že zvěř chovaná k produkci masa je odpovědná za čtvrtinu skleníkových plynů? Za většinu můžou krávy. Světová populace dobytka produkuje stejné uhlíkové znečištění jako emise CO2 všech aut, vlaků, lodí a letadel dohromady. Co že mají společného hospodářská zvířata s globálním oteplováním? Na světě je asi 1,5 miliardy krav. Každá kráva za rok vypustí okolo 120 kilogramů metanu. Na grafu klimatických změn jsou negativní účinky metanu 23krát výše než oxid uhličitý.



Hospodářská zvěř navíc zabírá dvě třetiny zemědělské půdy na planetě. Kdybychom byli všichni vegani, tyto plochy by byly využity pro obnovu lesů a zeleně a snížil by se oxid uhličitý ve vzduchu. Pěstovali bychom více obilí kvůli kompenzaci dobytka. Emise produkované dobytkem by klesly o 70 %. Co by se stalo těm hospodářským zvířatům? Bez poptávky po kuřeti a hovězí pečeni by byly miliardy zvířat zabity nebo opuštěny.



Některá zvěř jako ovce nebo prasata by se mohla vrátit zpět do divočiny, ale kvůli predátorům by jejich počty klesly. Ale například brojleři by v divočině nepřežili, protože by nevěděli, co dělat. Nejlepší by pro ně byly rezervace, kde by byly žili, dokud nevymřou. Váš řezník by si musel hledat jinou práci. Stejně tak i milióny farmářů. Mohli by začít pěstovat obilí nebo obnovovat lesy, ale venkovské komunity, které vás zásobují mlékem, vejci a masem, by čelily výrazné nezaměstnanosti.



Rozvojové země závislé na dobytku by musely čelit ekonomickým potížím. Ale všichni by byli zdravější. Nebo ne? Přechodem na veganskou dietu se automaticky nestanete zdravějšími. Vegani často postrádají zásadní živiny.



Nemají dostatek vápníku, železa, vitamínu D, zinku, vitamínu B12 nebo omega-3 mastných kyselin. Protože maso, vejce a sýr by nebyly podávány jako skvělý zdroj proteinů, museli byste jíst víc fazolí, sóji a čočky. S vhodnou dietou by zmizela častá smrtelná srdeční onemocnění, mrtvice a cukrovka. Celosvětová úmrtnost by klesla o více než 10 %. Každý rok by bylo až o 8 miliónů méně úmrtí a ušetřili bychom až bilion dolarů za zdravotní péči.



Ale ne v rozvinutých zemích, kde okolo 2 miliard lidí čelí masivní podvýživě. Absence masa by jejich zdraví nezlepšila, právě naopak. Bylo by to až moc, kdyby všichni byli vegany, ale chov zvířat na jídlo znamená, že budeme muset řešit skleníkové plyny. Naštěstí pro milovníky masa – řešení pro snížení emisí v živočišné výrobě existují. Stačí je jen realizovat. A co vy?



Odmítli byste těstoviny s masovými koulemi?