7 kritických otázek k očkování

Ano, přesně tohle video jste hledali. Tady zodpovíme 7 kritických otázek k očkování proti koronaviru. Udělejte si pohodlí, jdeme na to. Otázka 1: Jak to, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? A může i tak být bezpečná? Je 6 důvodů, proč to šlo tak rychle. 1. Pracovalo na tom opravdu hodně lidí. Globální pandemie znamená globální výzkum a to zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

2. Vysoké investice do vývoje. Opravdu hodně peněz. 3. Podobnost se SARS 1 a MERS. Oba jsou typy koronaviru, takže se nemuselo začínat úplně od nuly. 4. Překrývání procesů. Vývoj očkování je velmi přísně kontrolovaný proces, aby byla zaručena farmaceutická kvalita, účinnost a bezpečnost.

Ani tento případ nebyl výjimkou. Jen tady mohlo probíhat několik procesů současně a částečně se překrývat, protože byl dostatek zdrojů. Tím pádem to šlo rychleji, ne však méně svědomitě. 5. Neustálé revize. Místo čekání na to, až bude předložena plnohodnotná vědecká zpráva, úřady nyní neustále přezkoumávají data, takže kontrolují data hned, jakmile jsou k dispozici.

6. Vysoká nakažlivost. Ano, to je špatné, ale pro klinické studie o očkování vlastně dobré. Je to tak, že testovací skupina dostane vakcínu, kontrolní skupina placebo a potom se měsíce pozoruje, co se stane. Tady jsou data o očkování od BioNtech a Pfizer. Případy covidu-19 v kontrolní skupině stále stoupají, zatímco ti očkovaní se krátce nato vůbec nenakazí.

A čím více pandemie řádí a čím rychleji se tedy lidé nakazí, tím dřív je vidět rozdíl. Díky tomu mohly klinické studie brzy dojít k jednoznačnému výsledku. Závěr: Vývoj očkování šel rychle, protože byl prioritou, čerpal z odpovídajících zdrojů a probíhal uprostřed pandemie. Záruka farmaceutické kvality, účinnosti i bezpečnosti byla udána se stejnou svědomitostí jako u jiných očkování.

Otázka 2: Je očkování od AstraZenecy dost dobré? Nedávno byla povolena tzv. vektorová vakcína od AstraZenecy se 70% účinností. Takže podle studie se 18 z 1000 neočkovaných nakazí nemocí covid-19. Netestovalo se tedy pouze 1000 lidí, ale celkem kolem 24 000. Zde je uvedeno 1000 jen pro lepší srovnání. Takže neočkovaných se nakazilo 18 z 1000 a u očkovaných to bylo 5 z 1000, to znamená o 13 lidí méně, tedy o 70 % méně.

Proto se uvádí 70% účinnost. STIKO, Stálý výbor pro očkování, doporučuje očkování od AstraZenecy dospělým do 64 let. Pro starší zatím nejsou data statisticky tak silná, aby mohla potvrdit účinnost. Může se ale stát, že doporučení bude i pro starší, až bude dostatek dat.

Do té doby se někteří mladší ze skupiny 2 a 3 mohou posunout výš a přijít tak na řadu dříve, což by dotyčné potěšilo. Kromě toho se vektorová vakcína nemusí tak chladit jako mRNA vakcíny a to je logicky velká výhoda. Tím pádem by mohli očkovat i praktičtí lékaři. Super. Teď si možná říkáte: Já ale nechci očkování druhé třídy.

Jasně. Kdybych si mohla vybrat mezi očkováním se 70% a 95% účinností, samozřejmě bych také chtěla to účinnější. Ale tenhle scénář se teď nebude odehrávat, protože máme mnohem méně dávek, než potřebujeme, a nějakou dobu to tak zůstane. Takže v dohledné době si nebudeme moci svobodně vybrat, neboť všechny dávky jsou vždy rozdány.

Jinak řečeno musím vzít to, co je k dispozici, a to je v pořádku. Řekněme, že riziko onemocnění mojí babičky je někde tady, moje riziko je o něco nižší. Když očkování sníží riziko pro mou babičku o 95 % a pro mě o 70 % z této úrovně, ve výsledku není moje riziko o moc větší než to její. V praxi to nemá až takový význam.

Ten 25% rozdíl se zdá větší, než opravdu je. 70% účinnost je opravdu solidní. Takže nezapomínejte, že mRNA vakcíny s 95% účinností opravdu předčily naše očekávání. Takže teď to srovnáváme s opravdu vysokým standardem. Kromě toho možná nebude dostupné jen tohle očkování. Možná půjde o sezónní očkování, možná bude na podzim další kolo očkování nebo se bude muset očkovat znovu, protože se očkování bude muset přizpůsobit mutacím.

Viz otázka 6. Otázka 3: Mohou genové vakcíny změnit můj genotyp? Abychom odpověděli, potřebujeme pár faktů. Takhle nějak vypadá koronavirus. Na jeho povrchu jsou špičaté proteiny, tzv. spike proteiny. Samotný spike protein by se mohl použít k očkování, protože protein samozřejmě nemůže spustit covid-19.

Dokáže ale aktivovat náš imunitní systém a vytrénovat ho proti pravému viru. Když se pak nakazíme koronavirem, náš imunitní systém si myslí: "Ha! To už znám!" A útok se ideálně uhasí v jádru. Hodně vakcín spočívá v tom, že se použijí části virů nebo také celé odumřelé viry. Nevýhodou je však náročná výroba.

Například očkování proti chřipce se zpravidla pěstuje na slepičích vajíčkách. To ale trvá poměrně dlouho, takže to my momentálně nevyužijeme, protože vakcínu potřebujeme rychle a v obřím množství. Právě v tom spočívá výhoda genového očkování. Při něm se malé části DNA nebo RNA viru vloží do buňky, a to jen ty části, které obsahují stavební jednotku pro spike protein. Stavební jednotka je v naší buňce rozpoznána a naše buňky samy produkují spike proteiny.

Toto genové očkování lze v laboratoři celkem snadno vyrobit a komplikovanou výrobu spike proteinu vlastně převezmeme my sami. Všechna zatím povolená očkování jsou genová. Existují dvě mRNA vakcíny od Moderny a BioNTech/Pfizer a jedna nová vektorová DNA vakcína od AstraZenecy. Dvě genové vakcíny čekají na schválení, tak se jich snad brzy dočkáme. Jedna mRNA vakcína od Kioweg a jedna vektorová od Johnson & Johnson. Podívejme se teď podrobněji na princip mRNA a vektorových vakcín.

Vektorová. Na přenesení spike genu do buňky se používá neškodný vir. Tito přenašeči se nazývají vektory, proto vektorová vakcína. Používají se replikovatelné vektory, tedy ty, které se umí rozmnožit, ale jsou neškodné. Např. zmírněné viry spalniček. Jako u očkování proti ebole. Nebo se používají vektory, které se nedokážou rozmnožit, protože jsou v nich deaktivovány odpovídající geny.

Přesně to udělala AstraZeneca s adenoviry. Koronavirový gen, který nese stavební jednotku pro spike protein, se začlení do DNA vektoru a s ním je vložen do buňky a buněčného jádra. Buněčné jádro vypadá takhle. Spike gen, tedy DNA se zkopíruje a přepíše se na mRNA. mRNA znamená messenger RNA, tedy posel RNA, a přenáší stavební jednotku z buněčného jádra do ribozomů, proteinových továren našich buněk.

Tam jsou poté podle návodu vyráběny spike proteiny, a tak začne imunitní odpověď organismu. mRNA vakcína. mRNA vakcína jako ta od BioNTech-Pfizer nevyužívá DNA, ale rovnou mRNA. Je tedy jakoby o krok napřed, zbytek zůstává v podstatě stejný. Tady nejsou potřeba vektory, neboť přenašeči jsou lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněčné plazmy.

mRNA totiž nemusí do buněčného jádra, tam probíhá přepis DNA na mRNA a tenhle krok tady není potřeba. Ale není to nebezpečné, když se DNA nebo mRNA virus vloží do naší buňky? Může to změnit náš genotyp? Začneme s mRNA vakcínou. Tady je několik důvodů, proč se to nemůže stát. Zaprvé, mRNA se dostane jen do naší buněčné plazmy a ne do buněčného jádra, kde sídlí naše DNA.

Takže mRNA vůbec nepřijde s naší DNA do kontaktu. Zadruhé, RNA se nemůže přepsat na DNA, protože ten proces probíhá jen opačně. Zatřetí, když se nakazíme, koronavirus přináší své vlastní RNA do našich buněk, a to celé své RNA. A nejen to, ono se ještě v našich buňkách rozmnoží. Takže kdo se bojí virových genů, měl by mít větší strach z koronaviru než z očkování.

Tento strach je bezdůvodný, samozřejmě může být koronavirem nebezpečný, ale ne proto, že to změní naše geny. To se neděje ani při infekci a logicky ani při očkování. Pro DNA vakcínu jako pro tu od AstraZenecy všechna tato pravidla neplatí, neboť tady do naší buňky nevkládáme RNA, ale DNA. A to nejen do plazmy, ale opravdu do buněčného jádra. Může se cizí DNA v našem buněčném jádře zabudovat do našeho genomu?

V podstatě by to šlo, ale není to tak jednoduché. Asi 8 % lidského genomu se skládá z DNA viru. Ano. Existují viry, které váš genotyp vepíšou do hostitelského genomu. Např. retrovir HIV. Jde to ale jen s pomocníky. Existuje enzym jménem reverzní transkriptáza, který dokáže tyto procesy prohodit, takže přemění RNA na DNA.

A díky enzymu jménem integráza se DNA viru zabuduje do hostitelské DNA. Zaprvé, ve vakcínách proti koronaviru se tyto nutné enzymy nevyskytují. Zadruhé, viry, které AstraZeneca nebo Johnson & Johnson používají jako vektory, jsou adenoviry. Adenoviry známe také jako jedny z neškodných virů nachlazení, na kterém se adenoviry podílí, a řadí se k neintegrovatelným virům.

Sice se dostanou do buněčného jádra, ale pouze epizomálně, tedy vedle naší DNA. Kromě toho vede rozpoznání spike DNA k produkci spike proteinů, které poté náš imunitní systém napadá, a při tom zabíjí i ty buňky, které vyrábějí virové proteiny. Takže obavy, že genové vakcíny mohou změnit genom a spustit vedlejší účinky, jsou bezdůvodné.

Ale podívejme se na strach z vedlejších účinků trochu obecněji. Otázka 4: A co vzácné, ale vážné vedlejší účinky? Nejdřív k častým vedlejším účinkům jako bolest v místě vpichu nebo celkové oslabení. Tyto symptomy jsou součástí běžné reakce na očkování, říká se tomu reaktogenita, která znamená, že náš imunitní systém dělá svojí práci dobře. Vážné vedlejší účinky jsou u očkování vzácné, protože u očkování jsou extrémně vysoké nároky na bezpečnost.

Takže při léčbě smrtelné rakoviny můžeme vzít vážné vedlejší účinky v úvahu, ale ne u očkování, které se podává zdravým lidem. Ale čím vzácnější vedlejší účinek je, tím hůř se odhaluje. BioNTech-Pfizer měl ve třetí fázi, tedy v poslední klinické studii před schválením, přes 40 000 pokusných osob, a to je opravdu hodně. Většinou jsou to spíš tisíce než desítky tisíc.

Když se vedlejší účinky projeví u jednoho případu z 10 000, nepovažuje se to při takovém množství osob za dostatečně statisticky významné. Především byla naočkována jen polovina skupiny, zbylých 20 000 lidí dostalo placebo. Takže očkování jsou schvalována s rizikem vzácných vedlejších účinků. Proto se u očkování stejně jako u léků zařazuje ještě čtvrtá fáze, tedy pečlivé pozorování po schválení. Zákon o ochraně veřejného zdraví předepisuje, že se každý vedlejší účinek, který se po očkování objeví, musí nahlásit zdravotnickému úřadu.

Institut Paula Ehrlicha pak shromáždí data. Může to nahlásit každý sám, např. přes tento formulář. Problém čtvrté fáze je, že nemáme žádnou kontrolní skupinu. Takže sice máme hodně neočkovaných, ale nic to nepřináší. Potřebovali bychom jako předtím jednu skupinu, které bychom dali placebo. A protože ji nemáme, je velmi těžké připsat vedlejší účinky očkování, především když se projevují jednotlivě a vzácně.

Ve čtvrté fázi jde o to být pozorný a zapamatovat si podezřelé případy, které se následně mohou lépe zkoumat. Proč se tedy neudělá další větší klinická studie se 100 000 pokusnými osobami a kontrolní skupinou. Mohla by se udělat, ale zdrželo by to schválení vakcíny. Když se statisticky zvažuje riziko, jednoduše přijde chvíle, kdy by se nadělalo víc škody, kdyby se zadrželo očkování, které se už na desetitisících testovaných prokázalo bezpečným, než kdyby se dále testovalo, aby se snížilo už tak nepatrné riziko.

Takové riziko už stejně nemá co dělat s riziky onemocnění covid-19. Otázka 5: A co dlouhodobé následky? A nemluvil někdo o narkolepsii? Co když se mnohem později projeví vedlejší účinky, které se v prvních dnech, týdnech nebo měsících po očkování neprokázaly. Často se v této souvislosti odkazuje na očkování proti prasečí chřipce, při němž vakcína jménem Pandemrix spouštěla narkolepsii.

Narkolepsie je celkem vzácná nemoc, která mimo jiné souvisí s kataplexií. Kataplexie je nečekané ochabnutí svalů, takže se postižení chvíli vůbec nemůžou hýbat. Něco jako omdlení při plném vědomí. Případ Pandemrixu je neuvěřitelně napínavý, úplná vědecká kriminálka, a k tomu taky relevantní k očkování proti koronaviru. Celkově je to hodně komplexní. Aby tohle video nebylo moc dlouhé, napsal Lars z našeho MaiLab týmu speciálně pro vás článek na náš blog, ve kterém vše detailně vysvětluje.

Můžu ho vřele doporučit, protože pak budete mít úplný přehled. Protože je narkolepsie chronická nemoc, je Pandemrix výjimečný příklad toho, že očkování způsobilo trvalé, tedy dlouhodobé škody. Příznaky se většinou projevily až několik týdnů nebo měsíců po očkování a stejně je to i u dalšího očkování. A důležité je zmínit, že klinické studie mRNA vakcín probíhají už od léta 2020, a i když stále běží, stále se neukázaly žádné vedlejší účinky.

Samozřejmě by se mohla studie nechat běžet déle, ale potom by se musela převzít zodpovědnost za zdržení vakcíny. Riziko, že se úplně nečekaně projeví vedlejší účinky, o kterých nikdo neměl ani ponětí, je tak malé, že vůbec nesouvisí s riziky očkování proti covidu-19. Takže tady platí, že kdo teď odmítne a radši ještě počká, se vystavuje většímu riziku než ten, kdo nabídku očkování přijme.

Otázka 6: Pomáhá očkování proti novým mutacím? Viry se rozmnožují tím, že v hostitelské buňce vytváří hodně svých kopií a při těchto kopírovacích procesech vznikají malé chybičky, tedy malé mutace v genomu toho viru. Většina těch mutací nemá žádný další význam, ale může se pořád ještě stát, že uvnitř je čistě náhodně mutace, která má výhodu oproti divokému typu, tedy oproti originálu. Takže ty mutace můžou být např.

nakažlivější. A když vznikne taková výhoda, dokážou mutace přemoct původní typ. Evoluce. Mutace nemusí být nutně špatné. Takže z evoluční stránky je to pro virus dokonce dobré, že je méně škodlivý, zato ale více nakažlivý. Takže pro virus je nejlepší, když je velmi nakažlivý, ale hostitel se cítí fit a nevědomky nakazí spoustu dalších lidí, a vir se tak více rozšíří.

Momentálně vládne chaos v tom, že máme mutace, které jsou méně škodlivé, ale více nakažlivé. Ještě složitější je, když se mutace spike proteinu tak moc změní, že ji náš imunitní systém nedokáže rozeznat. Potom mluvíme o tzv. Immune Escape. Tedy že virus dokáže obejít imunitní reakci. To znamená, že všechno začne zase od začátku?

Ne. Nezačne teď druhá pandemie a rok 2020 se nebude opakovat. Nemůžeme vycházet z toho, že virus zmutuje tak, že najednou vznikne úplně jiný virus, se kterým si náš imunitní systém neporadí. Takže kdo je očkovaný nebo tu nemoc už prodělal, se sice může nakazit novou mutací, ale může počítat s mnohem mírnějším průběhem, protože má určitou základní imunitu.

Kritické ale je, že už teď se v oběhu nachází nakažlivější mutace a my ještě nejsme dostatečně očkovaní. To znamená, že teď jsme odkázáni jen na ochranná hygienická opatření. A když ta nebudou fungovat, spadneme do dalších vln a lockdownů. Takže něco takového se může vždycky stát. Teď k účinnosti očkování. Minimálně u britské mutace B117, která se u nás vyskytuje nejvíc, to vypadá, že všechna očkování fungují dobře.

O dalších jako o té jihoafrické mutaci jsou momentálně dost znepokojující zprávy. Ale zatím ještě přesně nevíme, jak to vypadá s účinností očkování. Také samozřejmě není vyloučeno, že bude koronavirus dále mutovat, dokud očkování úplně nezabere. V tom případě by vakcíny musely být upraveny. A i v tom mají velkou výhodu genová očkování, protože ta se mohou rychleji a snáze upravit a znovu vyrobit oproti ostatnímu očkování.

Otázka 7: Měli by očkovaní dostat víc volnosti? Mělo by se očkovaným umožnit chodit do kin, na koncerty a do klubů? To je samozřejmě oprávněná společenská otázka, ale zapomínáte u toho na jednu důležitou vědeckou otázku. Otázku sterilizační imunity, tedy jestli očkovaní mohou nakazit ostatní. Tady víme, že z úplné sterilizační imunity se tady vycházet nemůže. Takže očkovaní stále mohou nakazit ostatní, ale očkování očividně redukuje riziko nakažení pro ostatní.

Jenom nevíme jak moc. A dokud to nezjistíme a dokud nám vědci tuto otázku nezodpoví, nemůžeme ani my smysluplně odpovědět na tuto oprávněnou společenskou otázku. To jen pro připomenutí. Napište do komentářů, co si o tom myslíte. Pokud máte nějakou otázku, tedy nějakou vědeckou otázku k očkování, kterou jsme nezodpověděli, můžete ji napsat pod #keksfrage.

V následujících dnech budeme já, Jens a Larsen tento hashtag kontrolovat a pokusíme se zodpovědět co nejvíc otázek. Vynechali jsme otázku: Může očkování způsobit neplodnost? Protože Martin Moder ji ve svém videu zodpověděl tak dobře, že nemáme co dodat. Místo toho přidáváme odkaz na jeho video a vřele doporučujeme jeho videa, stejně jako odebírání jeho kanálu.

Uvidíme se brzy, opatrujte se. Překlad: losenka www.videacesky.cz