Co nastane po smrti?

Se smrtí se jednou
musíme vypořádat všichni, ať už se jedná o člena rodiny,
mazlíčka nebo náš vlastní konec. Na světě každou minutu
zemře asi 100 lidí. Co přesně ale nastane po smrti? Během několika vteřin
se vyčerpají poslední zbytky kyslíku a aktivita mozku vzroste.
Zatímco přestávají fungovat neurony, mozek přestává vylučovat hormony,
které regulují tělní funkce. Přestože mohou některé funkce
vytrvat ještě několik minut, dojde k vyčerpání zbylých zásob ATP,
hlavního energetického zdroje těla, a svaly, včetně svěračů, povolí
a může dojít k defekaci i močení.

Zastavení krevního oběhu v kapilárách
vede u lidí se světlou kůží asi 15 až 25 minut po smrti
k posmrtné bledosti. Protože srdce přestalo bít,
nemá jak pohánět krev, která se kvůli gravitaci začne usazovat
v nejníže položených částech těla. Po několika hodinách klesání krve
se na kůži objeví červenofialové skvrny, které do 12 hodin dosáhnou
maximální intenzity.

Je to jeden ze způsobů, jak koroneři a soudní vyšetřovatelé stanovují
přibližný čas a pozici těla při smrti. Během 3 až 6 hodin začne
nechvalně známá posmrtná ztuhlost. Nejenže tělo přišlo o zdroj energie, ale při chátrání buněčných organel
do svalových buněk uniká vápník, který se váže na bílkoviny
zodpovědné za svalové stahy. To způsobuje neovladatelné
zatnutí nebo ztuhnutí svalů, kvůli čemuž tělo
na 24 až 48 hodin ztuhne v jedné pozici.

Pokud vás nebalzamovali
nebo jinak neuchovali, vaše tělo se celou dobu pomalu
rozkládá a jeho buňky odumírají. Bez krevního oběhu
se tyto buňky hromadí a spolu s oxidem uhličitým
způsobují zvýšené pH tkání. To oslabuje buněčné membrány,
které nakonec prasknou a vypustí cytosol, který obsahuje bílkoviny a enzymy,
jež dále rozkládají okolní tkáň. S rozkladem těla pomáhá
i asi 100 bilionů mikroorganismů. Anaerobní bakterie v gastrointestinálním
traktu začnou požírat břišní orgány.

Tento proces se nazývá hnití
a tělo při něm začne zapáchat. Při rozkladu aminokyselin bakteriemi
se uvolňují nesmírně páchnoucí plyny, které vábí jisté druhy hmyzu
jako roztoče, hrobaříky a bzučivky, které do hnijící tkáně kladou vajíčka,
jež se do jednoho dne vylíhnou. Larvy nebo červi se touto tkání živí,
dokud se nedožijí dospělosti. Červi mohou během několika týdnů
zkonzumovat až 60 % tělní tkáně, čímž vytvoří otvory, kterými mohou
unikat hnilobné tekutiny a plyny. Během 20 až 50 dnů
začíná máselné kvašení, což láká larvy brouků,
prvoky a houby.

Tento proces zvaný vysychání
může trvat až rok, ale probíhá rychleji
při vyšších teplotách. Rostliny a zvířata v průběhu let
požijí zbývající kousky těla včetně kostí. Pokud je tělo ponecháno přírodě,
každičký kousek se jednou rozloží a jeho molekuly se zrecyklují. Pokud vás zajímá
psychologická stránka smrti, mrkněte na naše video o věcech,
kterých lidé nejvíc litují před smrtí.

Je to fascinující pohled na to,
na co lidé myslí v posledních chvílích. Odkaz najedete v popisku. A přihlaste se
k odběru týdenních videí o vědě.