Pouhému zlomku zvířecích druhů se podařilo přežít až do dnešní doby. Následující video z AsapSCIENCE vám objasní, co způsobilo zánik druhů, které to štěstí neměly. Na zmiňované video o vyhynulých tvorech se můžete podívat zde. Slovíčka:
extinct - vyhynulý
to go extinct - vyhynout
to occur - přihodit se, nastat
to wipe out - vymýtit, vyhladit
incredible - neuvěřitelný
extinction - vyhynutí, vymření
to crawl - plazit se
shallow - mělký, povrchní
to drop/to fall - klesnout
to drain - vysušit, vysát, odčerpat
to contribute - přispět
global cooling - globální ochlazování
soil - půda
nutrient - živina
algae - řasy
to choke - dusit se
to choke to death - udusit se
fin - ploutev
amphibians - obojživelníci
reptiles - plazi
ozone layer - ozonová vrstva
hot tub - vířivka
rift - trhlina, puklina
to spew - chrlit
extinction rate - míra vymírání
creature - tvor, stvoření
Přes 99 % zvířecích druhů,
co kdy žilo, vyhynulo. Někdy se přihodí událost,
která způsobí tak drastické změny, že je většina druhů
během krátké doby zcela vymýcena. Následuje pět nejneuvěřitelnějších
hromadných vymírání, které kdy nastaly, a zamyšlení se nad tím,
jestli se šesté neděje právě teď. Před 440 miliony let
nastalo ordovické vymírání. Většina tvorů se tehdy
plazila nebo plavala v mělkých mořích. Zatímco nově zformovaná sopečná
hornina erodovala pod vlivem vody a větru, reagovala s oxidem uhličitým,
který absorbovala.
V důsledku toho klesla
hladina oxidu uhličitého, snížila se teplota
a voda zmrzla v led. To způsobilo pokles mořské hladiny
a vysoušení mělkých moří. Po několika cyklech
rostoucích a ustupujících ledovců bylo asi 86 % druhů
navěky ztraceno. V průběhu milionů let
oceány znovu osídlily ryby a souš zkolonizovaly rané rostliny, kterými se živil
první lezoucí a létavý hmyz.
Tyto nové rostliny před 374 miliony let
přispěly k dalšímu hromadnému vymírání. Vstřebaly dost oxidu uhličitého na to, aby vyvolaly
další kolo globálního ochlazování. Způsobily změny půdy,
kvůli čemuž se živiny odplavily do oceánu, což vedlo k tvorbě obrovského
množství řas, které vysály kyslík. Více než polovina mořských
druhů se v podstatě udusila. Malá čeleď ryb s ploutvemi připomínajícími
končetiny a plícemi se tím ale protloukla.
Během příštích 100 milionů let
se z těchto tvorů vyvinuli obojživelníci, plazi a téměř všechna
novodobá zvířata na souši. Před 250 miliony let
nastalo permské vymírání, nejhorší masové
vymírání v dějinách. Bylo při něm vyhlazeno 70 % života
na souši a přes 95 % života v oceánech. Miliardy tun sopečných plynů
zničily ozonovou vrstvu a průměrná teplota
oceánů vzrostla na 40 °C, čímž překonala většinu vířivek.
Planetu zkrápěly kyselé deště,
které devastovaly život na souši. Život měl
jen 50 milionů let na to, aby se zotavil
před čtvrtým hromadným vymíráním. Souš v té době
obývali malí dinosauři. Uprostřed planety
se otevřela obrovská sopečná trhlina, která časem odtrhla
Ameriky od Evropy a Afriky, čímž umožnila vznik Atlantského oceánu.
Sopky chrlily oxid uhličitý, což zvýšilo teplotu a zahubilo
asi 80 % druhů, které v té době žily.
Dinosauři si přesto v tomto nově
opuštěném světě vedli mimořádně dobře a v průběhu následujících 135 milionů let
narostli do jedněch z největších zvířat, která kdy kráčela po souši.
Nic ale netrvá věčně. Mnoho vědců se domnívá, že dinosaury vyhubil
asteroid o velikosti menšího města, který se zřítil na dnešním
poloostrově Yucatán v Mexiku. Jeho náraz do atmosféry
vystřelil miliony tun prachu, které stínily sluneční světlo
a přivodily konec větších dinosaurů.
Z menších dinosaurů,
kteří přežili, se vyvinuli ptáci. Svět se nyní hemžil malými
stvořeními podobajícími se krysám, předchůdci všech novodobých savců. Jeho potomci,
od pakoňů a velryb po koně a nás lidi, se v průběhu
50 milionů let diverzifikovali, aby dominovali
téměř všemu prostředí na Zemi. Co to pro nás znamená
o 65 milionů let později? Nadvláda lidí na Zemi
také vedla k velkým změnám.
Dnešní změny se ale dějí
v řádu desetiletí, ne milénií. Hladina oxidu uhličitého, která figurovala
v tolika předchozích vymíráních, jen během posledních 50 let
narostla o alespoň 25 %, což je z geologického
hlediska pouhé mrknutí oka. Kromě klimatických změn
jsme také vymýtili stovky druhů lovem, rybolovem, ničením životního
prostředí a znečišťováním. Odhaduje se,
že současná mírá vymírání druhů je 100krát až 1000krát vyšší
než přirozená míra vymírání a že pokud všechny druhy, které nyní ohrožuje
ubývající populace, skutečně vyhynou, můžeme skutečného hromadného vymírání
dosáhnout v pouhých několika stech letech.
Zatímco všechna minulá hromadná
vymírání měla jistá přeživší, je záhodno mít na mysli, že stvoření na vrcholu potravního
řetězce to obvykle schytají nejhůř. Dost možná připravujeme scénu na to,
aby se historie opakovala a aby nás jako dominantní forma života
nahradil nějaký malý, nečekaný organismus.
Jste zvědaví, jaká fascinující zvířata
žila za těchto hromadných vymírání? Mrkněte se na naše nové video "5 šílených
stvoření, která bychom rádi viděli i dnes" na našem kanálu AsapTHOUGHT,
které se věnuje těm nejskvělejším a nejabsurdnějšín stvořením
v dějinách, která už nejsou mezi námi. Odkaz najdete v popisku videa. A přihlašte se
k odběru nových videí o vědě. Překlad: qetu
www.videacesky.cz