Dalším Conanovým videem z Comic-Conu je tento klip, ve kterém se Conan vžije do role kněžky Melisandry z oblíbeného televizního seriálu Hra o trůny. Dívejte se pouze na vlastní nebezpečí. Kdo není na nahé Conanovo tělo připraven, nechť raději rychle zavírá prohlížeč! :-D
Čtvrté patro. Konečná! Nesmírně si vážíme toho,
že jste přijel k nám do San Diega! - Děkuji.
- Já mám rád všechny druhy zábavy. Větší hvězdu jsme tu neměli od roku 2007,
kdy byl na Comic-Conu Michael Chiklis! - Ten byl skvělej.
- Je výbornej. Hodně lidí obdivuje Hulka,
ale já osobně mám radši Thinga. Podle mě si musí každý vybrat,
i když někteří tvrdí, že mají rádi oba. Rozhoupejte se!
Doufám, že si půjdete
prohlédnout námořní základnu. - Slibte mi to.
- Uvidím, jak budu stíhat. A Mořský svět.
To je povinnost. Asi jste slyšel,
že vyhodili velryby. - Jo, vím o tom.
- Je to smutný. Co si ty velryby teď počnou?
Myslíte, že je někde jen tak vezmou? Měly dobrou práci! Taky můžete zkusit LEGOLAND.
Už jste tam někdy byl? - Ne, nebyl.
- Má to jeden háček. Jako dospělého vás tam nepustí,
pokud nejdete s dítětem. Přijde vám to normální? Když se tam chcete podívat,
musíte si prostě sehnat dítě. Klidně vám nějaký
seženu, jestli chcete. Ne, to nebude třeba. Zrovna mám dvě v merku,
i když ten hoch už trochu vyrostl. - Nepokračujte.
- Ale má mladistvý vzhled. - A jsme u vašeho pokoje?
- To je můj pokoj? Přesně tak! - Tamhle je výtah.
- Já vím. Jste ubytován hned u výtahu. - Proč jsme to obcházeli?
- Ten vozík špatně zatáčí doleva, takže to vždycky radši
obcházím opačným směrem. - Už bych se docela natáhnul.
- Nedivím se vám. - Máte kartu?
- Jo. Dřív jsem míval univerzální
kartu ke všem pokojům. - Vzali mi ji. - Co jste provedl?
- Tím bych se radši nechlubil. - Promiňte, jak že se jmenujete?
- Frederick. Kdybyste něco potřeboval,
zvedněte telefon, zmáčkněte devítku,
hvězdičku, sedm, sedm, pak zavěste, zase to zvedněte,
zmáčkněte znova devítku, pak třikrát nebo čtyřikrát šestku,
minutku počkejte a měl bych to vzít. Pokud teda nebudu na pauze
nebo to nebude fungovat.
- Půjdu už na pokoj.
- Jasně. Chápu. Dobrou noc.
Ať se vám tu líbí. Výborně.
Děkuju a na shledanou. Nechcete ještě
pomoct zprovoznit krb? - Ne, to zvládnu.
- Určitě? Tak dobrou noc! Jasně. Zdravíčko. Nerad ruším,
ale přinesl jsem vám led! - Asi se bez něj obejdu.
Díky.
- Může vám něco pěkně vychladit. Ano, tím je led poměrně dost známý,
ale teď ho nepotřebuju. Dobrá.
Promiňte mi to. - Toblerone!
- Já Toblerone moc nemusím. Určitě?
Je z mé soukromé zásoby. Nedám si, ale díky.
Děkuju mockrát. To si dělá prdel! Tohle asi znáte.
Nepotřebujete? Ani ne.
Budu chodit jen na malou. Jen na malou?
Až do rána? - Teda, pane O'Briene...
- Podívejte. Mám nabitej program,
jsem utahanej a potřebuju se vyspat. Jejda! Vážně musím jít pro novou kartu
osobně až na recepci? Jo, taková jsou pravidla. Občanku u sebe máte, že jo? - Ne!
Kam bych ji asi dal?
- To nevadí. Vás přece každý pozná.