Conan se učí hrát pólo

Nedávno jsem měl tu čest setkat se
s jedním z nejlepších hráčů póla jménem Nacho Figueras.
Parádní jméno. - Jo. - Nacho Figueras.
O pólu toho moc nevím, a tak jsem ho poprosil,
jestli by mě nevzal na hřiště a neukázal mi co a jak. O co jde, jak se to hraje... Vzal jsem s sebou
štáb a byla to sranda. Hodně jsem se toho naučil.


Posuďte sami. Stojím tu vedle Nacha Figuerase,
jednoho z nejlepších hráčů póla na světě. - Těší mě.
- Ahoj, mě taky. Nacho je nejen skvělý
argentinský hráč póla, ale také tvář módní
značky Ralph Lauren. - Říká se to o mně.
- Taky jsem se hlásil. A co se stalo, že jsi tady? Vůbec nic.
Neozvali se mi. Řekli mi, ať si to neberu osobně, ale že na to nemám obličej ani tělo.

S tím nesouhlasím. Děkuji.
Ty jsi velmi atraktivní muž. Muži mě většinou nepřitahují. Ale ty jsi čestná výjimka. Jde o přitažlivost
v přijatelných mezích. - Ne, ne. Není třeba.
- Aha, přijatelná. To bylo moc příjemný.


Vážně neskutečný. Rád bych se naučil hrát pólo za nějakých dvacet
až čtyřicet minut. Půjde to? Myslím, že to zvládneme. Dobrá. Těším se a věřím,
že to bude skvělej zážitek. V pozadí nám tu štěbetá nějaký pták. Kdybych věděl, jaký zvuk vydává
jeho přirozený predátor, zahnal bych ho. Tohle jsou naši koně?
Jsou překrásní. Musí mít neskutečnou sílu.


Na kterém pojedeš ty? Tenhle je můj a tamten je tvůj. - Tvůj kůň je zjevně mnohem krásnější.
- Pochopitelně. - Jak se tvůj kůň jmenuje?
- Dante. Dante!
Krásné a úderné jméno. - A můj?
- Tvůj se jmenuje Fattina. - Fattina?
- Jo. - Dobrá.
- To víš, chtěli jsme jen... Vidíš?


Už se na nás těší. Děsí mě.
Připadám si jak v Jurském parku. - Asi bychom se měli jít přestrojit.
Potřebujeme vhodný úbor. - Určitě. Takže se jdeme převléknout. Dámy, držte si sukně. Tohle je pólová pálka. Tou budeme trefovat míček. Hraje se touto delší stranou. To číslo 52 mi říká,
kolik měří má pálka palců.

- Tvá měří 53.
- Si piš. Máš delší. Nacho má o paleček míň. Paráda.
Dobrá práce. - Máš dost dlouhé nohy.
- To je pravda. Mám extrémně dlouhé nohy
a drobounký trup. - Nohy basketbalisty.
- Jo, a trup batolete. Neměl bych si nasadit...

helmu? Rozcuchala by ti vlasy. Chci vypadat jako borec,
bezpečnost jde teď stranou. Co kdybych se na tu helmu podíval - a zkusil...
- Jak ti bude slušet? - Přesně tak.
- Fajn. Tak nic.
To bych se radši zabil. Už jsem se na to ptal,
ale nemůžete dát mému koni trochu... Dali jsme mu paralen.

Má v sobě dva kýble paralenu. Fajn. A pustili jste mu
nějakej nudnej film? Pustili jsme mu
pár dílu tvého pořadu. Nacho, tos trochu přehnal. Znuděnější už ten kůň být nemůže. Ty parchante. Co když trefím koně?
Nerad bych mu ublížil. Neboj, hlavní je...

otáčet horní polovinou těla,
tvým drobounkým trupem. Ten přívlastek si odpusť. Drobounký trup.
Stačí jím trochu otočit. Tohle je úder přes ruku. - Úder přes ruku?
- Když je míček na druhé straně. Při něm musíš svým drobounkým
trupem otočit ještě víc. - Říkej radši...
- Malým. Krátkým.

Nebo jak? Důležitý je i obranný zákrok. Stočíš koně a odtlačíš
soupeře od míčku. - Dobře.
- A vyřadíš ho ze hry. Můžu tě pálkou fláknout do ksichtu? - Ne.
- A zatahat tě za vlasy? S křikem tě zatahat za vlasy? Výborně.

Můj kůň mi naznačuje,
že to dělám špatně. Říká: "Takhle ne." Měl bych se snažit
u hry dobře vypadat? Ano, pro tebe to asi bude oříšek. Mému koni se rychleji nechce. Asi ho sužuje ekonomická situace. Pardon. Nevadí, nevyšlo to.

- Kruci.
- Střílí! Ne. No tak, ještě jednou. Zítra tě budou pěkně bolet nohy. Potřebuju kyslík! A novou stehenní kůži. Transplantaci kůže, prosím. - A teď ti ho ukradnu.


- Jo, jasně. - Pojď si pro něj. Dělej.
- Do útoku! Běž, Fattino!
Utíkej s větrem o závod! Běž! Fattino, prosím,
vezmu tě do Mekáče. Ale musíš se...
Jo! Správně. - To je ono.
- Paráda. Na poprvé si nevedeš vůbec špatně. Mám za sebou úžasný den.


Nacho, moc děkuju. Jsi třída, takže děkuju. - Bylo to fajn.
- A teď tě napadám! Nesmíš ani na vteřinu polevit. Tak hlavně taky nepolevuj. Na vlasy mi nesahej! Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz