Conan v Izraeli #8: Noční Tel Aviv a rozloučení

Tohle je skvělý.
Právě jsem narazil na tyhle dva lidi. Co že jste kdysi dělali? Překládali jsme tvůj pořad
The Late Night with Conan O'Brien. Šlo to dobře?
Byl jsem vtipný i v hebrejštině? Narazili jsme na pár...
perliček, ale... - Masturbující medvěd?
- Jo. To bylo spontánní. - Nejste vy basketbalista?


- Jo, jsem. Paul Gasol. Těší mě.
Hraju za LA Lakers. Rád vás poznávám.
Hraju za Lakers. - Jo. Fotku?
- Hrál jste v 90. letech? Ano, hrál.
Jsem basketbalová hvězda 90. let. - Byl jste mi hrozně povědomý.
- Ano, hrál jsem pivota. Nehrál jste s Magicem? Ano, hrál jsem s Magicem Johnsonem. Do dnes jsme přátelé.

Zdravím, tenhle hliněný drejdl
jsem vyrobil pro vás. Pro fanouškovské korekce. - Tys ho vyrobil pro mě?
- Jo. - Dívejte na něj. Vyrobil jsi pro mě hliněný drejdl? Ano, hliněný drejdl. Jak je ta vaše písnička?
Drejdl, drejdl, drejdl... - Neznám ji.
- Jak to? - Je americká.


- Já myslel, že židovská. Drejdle, drejdle, drejdle,
šťastnější být bych chtěl. Drejdle, drejdle, drejdle,
mé dětství stálo za pytel. To ti nic neříká? Dívejte na to.
Pojďte sem, pane. Posaďte se. - Conane, rád tě vidím.
- Já tebe taky. Všiml jsem si,
že tu taky pije sám. - Popíjel jsi tu sám.


- Jo. Napadlo mě,
že když už oba pijeme o samotě, můžeme pít sami spolu. - Jak se jmenuješ?
- Jacob. Jacobe, čím se živíš? - Dělám plavčíka.
- Vážně? Líbí se mi, jak sebevědomě sedíš.
Chci sedět jako ty. - Pěkně se opřu.
- Dělám si pohodlí. To je paráda.

Tebe nic netrápí, viď?
Nebojíš se stáří... - nebo zvýšenýho cholesterolu.
To tě nerozhází, že ne? - Ne. Zahulím si a je po problémech. Kouříš trávu? Jacobe, ukaž mi,
prosím, svůj plavčíkovský posed. Nech mě hádat...
Co to sakra bylo? Cos to dělal? - Proč jsi to dělal?
- To jsou moje triky. Jaký triky?

Hladíš si vlastní
poprsí? To je přece hovadina. A jak se díváš na dívku,
která si tě všimne? Takhle se díváš? Vážně? Co bylo tohle? Když se bude topit, zachráním ji. Aha. Evidentně jsi ještě
nikdy v životě neplaval. Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz

Je jasné, že během 40 minut
nepokryjeme všechny problémy tak komplexní a rozporuplné země,
jako je Izrael. Ale já svůj cíl splnil. Udělal jsem si
přátele všude, kam jsem se vydal. Vyjednávání na vládní úrovni je super, ale dokud si spolu lidé různého původu
nedokážou užít společnou grilovačku a jejich děti si spolu
nemůžou zahrát fotbal, nedočkáme se úplného míru. Ale nezapomeňme,
že jde o zemi starou jen 69 let.

Spojené státy jsou tu už 240 let, a přesto máme pořád
celou řadu vlastních problémů. Chci ale poděkovat všem
z Izraele a Západního břehu Jordánu za jejich pohostinnost,
smysl pro humor a kávu. Všichni mi na potkání
okamžitě nabízeli kávu. V tom je možná ten problém. Na omezeném prostoru se tu
střetává několik kultur a náboženství a každý je nadopovaný kofeinem.

Možná by všechno
vyřešilo kafe bez kofeinu.