Dnes tu máme třetí díl ze speciálu Conan v Koreji. Nejdříve navštívíme jednu korejskou počítačovou kavárnu, kam chodí pařani hrát hry a jíst podivné korejské dobroty, a poté se bude Conan učit sebeobranu ve formě taekwonda. Možná přijde i Jordan Schlansky... :-)
Počítačová kavárna PC Bang
Lekce taekwonda
Pokud žijete v Koreji a hrajete videohry,
dost možná chodíte do PC Bangů. V těchto nonstop videoherních kavárnách
dokážou pařani sedět několik hodin v kuse. - Tady Won-Jae umí skvěle anglicky.
- Díky. - Viděl jsi mě hrát videohry?
- Ano. - A jde mi to?
- Jakž takž. - A teď prosím upřímně.
- Ne. Ne. Skvělý. - Která hra v Koreji frčí?
- Starcraft. - Starcraft. Můžeš na něj kliknout pravým tlačítkem
myši a ti Zergové ho půjdou zabít. Zab ho.
Zab ho! Zab ho! - Jde mi to?
- Jo. A teď mám prostě čekat? Jo. Mám nápad. Ty budeš hrát a já si skočím
na pár skleniček někam do baru. Klidně. Kolik hodin trval tvůj
nejdelší pobyt v PC Bangu?
- Asi čtrnáct.
- Tys tu dřepěl čtrnáct hodin? Byl jsem na mol a neměl jsem kam jít,
tak jsem si šel radši něco zahrát. Proto ty plastový židle?
Můžeš se na ně klidně vymočit? Při hraní jsem se
zatím nikdy nepomočil. Korejci tráví u her prý tolik hodin,
že si tady můžeš dokonce objednat... něco na zub. - Jak se říká těmhle?
- Olihňové chipsy. Fakt chutnají jako olihně?
Dobře, jsou tu oblíbené? Docela jo.
Některým to chutná, jiným ne. To můžeš říct o většině jídel. - Jay-Wone, jsi pašák.
- Jsem Won-Jay. Promiň, moje chyba.
To dělaj ty olihňový chipsy. - Co je tohle?
- Královské krunýře. - Královské krunýře? - Jo.
- Co to znamená? Máš korýše.
A tohle jsou jejich Královské krunýře. Takže prostě vždycky vezmete něco,
co se válí na pláži, a uděláte z toho jídlo. - Jo, tak nějak.
- Dobře. Bože můj! Co je tohle? Vajíčko v sójové omáčce. Nechápu, proč bych balil
vajíčko do takovýhleho... Vypadá to jak balení M&M's. Dál tu máme tuhle plechovku.
Copak v ní je? To je kukla bource.
Když udělá bourec kokon,
odendáš hedvábí, uvaříš to se sójovou omáčkou... a sníš to. A tobě to chutná? - Jo, docela dost.
- Dobře. - Dáš si trochu?
- Ne. - Tak nic. - Vyhrál jsem.
- Vážně? - Jo. - Fakt?
Koukám, že máš radost.
- Jsem vítěz. Jo, vyhrál jsi. - Můžem si zahrát nějakou hru,
kterou bych mohl pochopit? - Jo. Tohle byl z mýho pohledu...
totální provar. Pustím korejský Counter-Strike,
takže budeš střílet po ostatních. Dobře. Tvůj styl hraní videoher
připomíná práci v bance. Rád bych sedadlo u uličky,
pokud je to možné. A další preference
načti z mé letové historie.
- Už můžem konečně hrát?
- Jo. Nebo musíme nejdřív... napsat dalších 7000 řádků kódu? Ne, teď už nic psát nebudeme. Pokud nebudeš chtít někomu nadávat. Jaký nadávky tu
používáte nejčastějc? Často se týkají
rodinných příslušníků. - Fakt?
- Jo. - A jde o ošklivé věci?
- Hodně ošklivé. Přitom jste tak zdvořilý. Momentálně máme M16. Ale můžeš si vybrat
i AK-47 nebo sniperku. - Jakou zbraň chceš?
- Myslím, že si vystačím s touhle hudbou. Ta ode mě zaručeně
všechny odežene. - Kam mám jít?
- Zkusil bych jít tudy. - Dobře.
Co teď?
- Zmáčkni "W". - Dobře, mačkám. - Co jsem udělal?
- Zabili tě. Takhle rychle? Hlavně že jsme
tu hru hodinu spouštěli! Jo! Jo! Modrý medvěd! Co se to děje?
Proč se díváme té ženě pod sukni a ona při tom tancuje? Co se děje?
Co to má bejt? To netuším ani já. Jakej to má v tý hře smysl? Divnější epizodu Teletubbies
jsem v životě neviděl. - Můžu říct něco ostatním?
- Jo. Napiš: "Tvá rodina jí
zkažený sójový vejce." "Tvá máma neumí uvařit oliheň." - To mě ignorujou?
- Jo, nikdo nic nepíše. "Jmenuji se Conan O'Brien
a právě s váma hraju tuhle hru."
Píše: "No a?" No a? Já mu dám no a! "Budu ti říkat sójový vejce." Prý jsi pěkně trapnej. Napiš: "To je důkaz,
že jsem vážně Conan O'Brien." Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz
Jsem ve výukovém centru
taekwonda s názvem Kukkiwon v Soulu. Dnes se naučím něco ze sebeobrany. A jelikož na to mám celou hodinu, měl bych odcházet
jako prvotřídní profík. Prý si na mou počest připravili
krátkou prezentaci svých dovedností. Jak vidíte, sedím na plastové
židli pro V.I.P. hosty. Uběhlo asi deset minut,
a zatím ticho po pěšině. Asi z toho plyne ponaučení, že nejlepší
sebeobranou je vůbec se do boje nepouštět.
Vypadá to na korejskou West Side Story. Aha. Ten nalevo dělá tomu
napravo Heimlichův manévr. Co se bude dít dál? Páni! Páni! Kdyby vás někdy napadli dva muži
v milostném objetí, prostě je přeskočte. Páni, to je blázen! Za hodinu to budu umět taky.
Rád bych se naučil taekwondo. Nejdřív vám ale musím
ukázat svoje kimono. Můžu dělat zvukové efekty? Nevadí?
Může se to? Dobře, kolik jich chcete? Začal bych jednou. Mám na vás dotaz. Kolikrát už vás
někdo napadl překližkou?
Zlomená. Na padrť. Zlomená. - Dvě desky?
- Zvládnete jich víc? Dvě desky. Dvě! Cože? Pět?
Kdo říkal, že jich chci pět? Cože? Ne! Mám jít z jedné rovnou na pět. Dobře, jdu do toho.
Jo! Bože! - Mistře Sungu...
- Ano? mám v práci jednoho kolegu, který mě vytáčí. Co tady máš na starosti? Zastávám rozličné produkční úkoly. Tahle má rozpustnost asi 400,
zatímco tahle s osmózou má asi...
Hele, nechceš se rozpustit? Rád bych vás a vaše studenty požádal... Nevím, jak se řekne
"nakopat prdel". ...abyste ho napadli. Taekwondo není o napadání druhých,
ale o ubránění sama sebe před útočníky. Co kdybych předstíral, že na vás tahle
podobizna útočí a vy byste se bránil? To by šlo? "Flákám se v práci."