Je tu předposlední část Conanova speciálu z Koreje. Tentokrát se k němu přidá jeho kamarád Steven Yeun (The Walking Dead) a společně si půjdou nejdříve dát něco dobrého na zub a poté se přesunou do buddhistického chrámu v horách, kde si budou daleko od civilizace a moderních vymožeností užívat stoprocentní ticho, klid a samotu. Nebo ne? :-)
Ochutnávání korejských specialit
Návštěva buddhistického chrámu
Když už jsem v Koreji,
hodil by se někdo, kdo to tady dobře zná. Naštěstí mám ideálního kamaráda,
Stevena Yeuna. Už jsme se viděli nazí,
takže k sobě nemůžeme mít blíž. - Že jo?
- Jo. Už se těším, až tě tu provedu. Možná se... Byla z nás vedle.
Úplně vedle. Jdeme. Bože můj!
- Bože můj!
- Bože můj! - Ne!
- Ne! - Ne!
- Počkej. - Ne!
- Viděls, co to udělalo? - Naschvál to spadlo!
- Zkusíme to znova. Proč? Proč? Ještě, ještě! Ne!
- Jo!
- Jo! Jo! Jo! Právě se chystáme
ochutnat tradiční korejské jídlo. Stevene, mohl bys mi říct,
co to budeme jíst? - Jo...
- Přijde mi, že sám nevíš. Víš, co to je?
Co třeba tohle? Znám to od vidění.
Tohle je... - To bude...
- Ty fakt nevíš? - Vypadá to jako rýže.
- Fakt? - Jsi můj kulturní průvodce!
- Já to jen jím. - Co je tohle? Jsem Ir... - To je bramborovej salát.
- Jo, ten poznám i já. Ještě před 15 minutama ležel
v nějakým židovským lahůdkářství. - Tohle budou asi lívance.
- Jo, korejský lívance. - Říká se jim pajeon.
- Pajeon? - Jo. - Jsou z...
toho, co tam máma dá.
Prostě to sním a nazdar. - Dobře. A tohle budou... rybí koláčky? Proč ten vysokej hlas? Z nejistoty. - Tohle je polívka?
- To je kimchi gungmul nebo byul kimchi. Jedno z toho. - V podstatě je to kimchi voda.
- Jasně. Jseš skoro jako Anthony Bourdain,
kdyby věděl úplný kulový. Předvedu tě.
"Tohle je podle mě nějaká lžíce. Lžíce nebo vidlička.
Taky by to mohl být nůž." - O jídle nic nevíš, takže se
o něm přestanem bavit. - Jo. A radši ho sníme. - Ochutnej to takhle.
- Potřebuju lžíci? Ne, takhle se... nejí... - Nemusím ji držet hůlkama?
- Ne, můžeš použít ruku. Tohle je pro většinu lidí
naprosto nepřirozený... Děláš to...
Tys prohrál, já vyhrál. Každý jíme jinak,
ale kdo ví, čí způsob je lepší? - Můj.
- Jo, máš pravdu. Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz
Následně jsme se se Stevenem
vydali do hor, konkrétně do Bongeunsy, buddhistického meditačního chrámu,
který je starý víc než tisíc let. Dokonce jsme si mohli promluvit s jedním
z osmi mnichů, kteří v komplexu žijí. Byl to jedinečný zážitek. Jmenuje se Haneul. Haneul? Musíte být duševně
hodně klidný a vyrovnaný. - Co říká? - Že musíš nahlédnout do svého
nitra a vyřešit všechny své problémy. Což je podle mě...
Já se tam dívat nechci.
O těch problémech vím. Jsme na dost poklidném místě,
ale ta zvonkohra mě vytáčí. Snažím se být
v klidu, ale pak... Je to na palici. Ten chlap by klidně dokázal
mluvit několik hodin v kuse. Když tu nějakou dobu žijete a máte kolem sebe jen samé
tiché mnichy, cítíte potřebu... mluvit.
Zase ta zvonkohra! Hrabe mi z ní! Vážně, šílím z toho. - Z té zvonkohry.
- Má spoustu problémů. Pořád ji slyším v hlavě.
Je to fakt na budku. - Co říká?
- Že tě zná z televize. Vy mě znáte z televize?
Vy máte televizi? Já si vážně myslel,
že sem tisíce let nikdo nevkročil. Máte iPhone?
- Cože?
- Prý má obojí. - Jak obojí? - Samsung i iPhone.
- Vy máte Samsung i iPhone? To nemám ani já. Jasně, zvonkohra nestačí.
Chce to víc hluku. Co jsem spletl? Aha. Smějte se mi. Směje se mi.
Zkusím to ještě jednou.
Už asi vím. Už vím. Zládnu to. Nevidím rozdíl.
Je v tom minimální rozdíl. Co jsem udělal špatně? Jen se mi smějte. Konečně! Ne?
Špatný?
Nemám to dělat? Že jo? Ten je levej jak šavle.
Marná práce. Zlomte vaz. Pilovali jsme to roky. Jo, jo, jasně.
Chápu. Odhazování sněhu zvládám. Jsem z Bostonu, já sníh znám.
Jo, jasný. Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz