Danny Bhoy o muzice a kočkách

Dám vám nejlepší příklad prohřešku
vůči etiketě, kterého jsem se dopustil. Tohle je naprostá pravda. Před dvěma lety jsem
se seznámil s královnou. Pokud ji chceš,
tak se s ní zasnub! Nemám tušení, odkud
jsem to vzal, ale... Odněkud, očividně. Kdo to vůbec zpívá? Beyonce!


No jasně, Beyonce! Na moderní muziku moc nejsem. Čím jsem starší, tím víc musím pátrat
v minulosti po muzice, která by se mi líbila. Ty moderní popové hvězdy mě nudí. A taky to jejich hrané chování. Nečetli jste náhodou nedávný rozhovor s Britney
Spears, ve kterém mluvila o svých démonech? Slavní lidi mají démony,
my máme problémy. Teda já ne, to vy je máte. Mluvila o svých démonech
a jedním z nich je tequilla.

Prý měla půl roku problém s tequillou. Občas se ráno probudila s napůl vypitou lahví
tequilly v ruce a nic si nepamatovala. To není problém s tequillou. Johnny Cash se často probouzel
s prázdným balením soli v ruce. Tomu já říkám kurevsky
velkej problém s tequillou. Nemám pravdu? Ráno se mu v posteli
válelo půl kila vycucaných citrónů. V nejlepším máš
mírný problém s pitím, Britney. Vzpomínám si, když si oholila hlavu
a lidi mi tvrdili, že si tím říká o pomoc.

Jenom si tu hlavu oholila,
neušmikla si ji. Když jsem já byl zhulákanej, tak jsem si
čtyřikrát oholil hlavu a dvakrát svoje koule. Nikdo si tehdy nemyslel,
že jsem si tím říkal o pomoc. Tlustej otec O´Brien si myslel,
že to je docela okouzlující. Jenom říkám... Abych se vrátil k tématu,
moderní muzika mi nic neříká. V současnosti se mi zalíbila
tradiční skotská muzika. Jako folk a tak.


Koukněte se na jeho výraz. Vážně to mám rád. Na folku se mi
líbí ten prvek vyprávění příběhů. Dokonce i naše skotská národní
hymna vypráví příběh. O slavném vítězství v Bitvě u Bannockburnu.
O slavném vítězství Roberta Bruce. Ó, Květino skotská, kdy opět
uzříme někoho tobě podobného, kdo bojoval a padl za... Je to chytlavý.
Je to dobrý. Je to taky jediná národní hymna, kterou
můžou zpívat i lidi s Tourettovým syndromem. Což je divný.


Je to pravda - v refrénu. Už jste někdy slyšeli a zpívali refrén?
"A postavil se proti nim." "Proti komu?!" - Proti hrdé Edwardově armádě.
- Bastardi! - A poslal je zpět domů.
- Nasrat jim! Aby si to příště rozmysleli.
Šťastný nový rok! Taky mám rád kanadskou národní hymnu.
Je to jako opožděná myšlenka. Aha, Kanada? Oficiální hymna Anglie
je "Bůh ochraňuj královnu", ale teď na sportovních událostech
a jinde zpívají "Jeruzalém".

Je to pěkný starý chvalozpěv,
ten "Jeruzalém". Alespoň pro mě. Když jsem byl totiž
dítě, chodil jsem do kostela. A tam jsem zbožňoval zpívání chvalozpěvů.
Už se mi ale nelíbil jejich podtext. Ten byl pokaždý o tom samým, že jo?
"Bůh je skvělej!" "A my stojíme za hovno!" Vzpomínáte si? Jak povznášející to asi mohlo být?


"Bůh je skvělej a my stojíme za hovno!" "Bůh je skvělej
a my stojíme za hovno!" "A Bůh je skvělej a..." "my stojíme za hovno!" "Bůh je skvělej, Bůh je skvělej!
A my stojíme za hovno!" "Hovno!" Znáte to?
Něco vám povím. Povím vám, co jsem vždycky
pokládal za fascinující. Podle mě se ten, co psal text, a ten,
co složil hudbu, nikdy nepotkali.

Vzpomínáte si na to,
když se dostanete na konec verše? A pak se tak nějak ztratíte...
Kolem sebe slyšíte poslední tón varhan. A vy si řeknete: "Kurva, už nemám žádný
slova, který bych do toho napasoval." "Jak to, že jsem se v tom ztratil?" A ani si toho nevšimnete:
"A pak sestoupil z nebes..." A varhaník se zmůže jenom na:
"Sorry, kámo, nic víc už na to nezahraju." "Můžu to udržet,
ale už to těžko změním." Taky jsem zbožňoval vánoční
koledy asi jako my všichni.

Zpíváte je ve škole, učitel k tomu
hraje na piáno a vy jste jenom dítě. Nemáte žádné cítění,
takže zpíváte rychle a hlasitě. "Opodál ve žlabu
žádná kolébka ke spánku." Učitel se na vás
oboří: "Zpomal!" Pardon:"...ke spááánku." "Opodál ve žlabu" byla
náročná koleda, že jo? Protože když už v prvním verši začnete
vysoko, tak to výš nevytáhnete. Vzpomínáte si na:
"Opodál ve žlabu žádná kolébka..."

A mezitím psi v blízkém parku... "Co to sakra bylo?" A vy si myslíte, že to bylo trapný.
To bylo trapný! A vy teda jdete níž, protože je vám jedenáct
a ve třídě jsou i holky prokristapána! "Malý chlapec jménem Ježíšek." Ale zapomenete, že když jdete do nízkého
tónu, tak jste v daleko větším průseru. Zbožňuju všechny tyhle
melodie a chvalozpěvy. Moderní hudba se mi vážně nelíbí.

Nemám rád klubovou...
klubovou muziku. Ta zatracená... Valí se to na vás z každého...
Zní to jako kočka, která bude zvracet. Takhle to zní.
Jako kočka, která bude zvracet. Tohle kočky dělávaj, když... Když přijdu do obýváku a moje kočka
na novém gauči dělá tyhle zvuky, tak mi moje instinkty rozhodně neříkají,
abych dělal: "Jo, ty pičo! Jo!" "Vypadni odtamtud!"

Všichni dobře víte, že jakmile tohle začne
kočka dělat, máte jenom pár vteřin. "Kurva, rychle! Dveře,
okno, cokoli!" "Vydrž, vydrž!" "Vydrž ještě!" "Otevři dveře! A je to!
Díky bohu!" "Jéžišikriste, to bylo těsný!" "To bylo hodně těsný." Kočky jsou prohnaný.

Za deset minut
se vrátí jako přítulná kočička. - Na všechno zapomenete.
- "Mňau!" "Miluju svoji kočku." "Tak pojď dovnitř, ty uličnice." A kočka si to nakráčí dovnitř. "Už je ti dobře?" Zasraná kočka. "Jestli mi je dobře?"

"Co to předtím mělo
kurva znamenat?" "Ty ses mě vážně zeptal, jestli
mi je dobře? Koukni se na tohle!" "Tys nevěděl, že to tam je?" "Hodil jsi mě přímo na to." "Podívej se na to!" "Pokoušela jsem se
za letu přetočit." "Snad nevěříš tomu nesmyslu, že kočky vždycky
přistanou na všech čtyřech? Podívej se na to!" "Podívej se na to.

Ani
si to nemůžu olízat, hele, koukej!" Kočky ze všeho dělají hroznou vědu. Protože když je špatně psům,
tak se za to skoro omlouvají. "Promiň, to jsem byl já?" "Ale ne!" "To je mi moc líto." "Ani to neuklízej, já to vylížu." "Vylížu to rád." "Udělám cokoli, abych z jazyka
dostal tu pachuť svejch koulí."

Překlad: Jackolo
www.videacesky.cz