Deník smutné kočky

Milý deníčku, autority z pohovky
odstranily pár černých kalhot. Není již pro mne místa,
kam složit hlavu. Na protest jsem se třikrát pozvracela,
avšak nevypadá to, že se něco změní. Mou jedinou nadějí
je nedaleká klávesnice. Žel, nikdo ji teď nepoužívá. Vyčkám. Milý deníčku, má miska na jídlo
je teď jen z poloviny plná. Je zřejmé, že brzy pojdu hladem.

Opakovaně jsem se na tuto skutečnost
pokusila autority upozornit, ale jsou očividně buď hloupí,
mrtví nebo nesmírně krutí. Toto je možná můj poslední záznam. Milý deníčku, doneslo se mi,
že autority mají hned dvě ruce, ale učinily sadistické rozhodnutí
hladit mě pouze jednou z nich naráz. Polovina citu je jen "ts" a tak se i cítím. Klesám na duchu.

Milý deníčku, rozhodla jsem se
požádat autority o poškrábání na břiše. Domnívám se, že mi to v mém
současném stavu prospěje. Ráda bych byla poškrábána přesně dvakrát. Učiní-li tak potřetí, rozkoušu je
na sračky, jak mi nařizuje protokol. Přej mi štěstí. Milý deníčku, miska na vodu
mě nepřestává rozčilovat. Autority si mě touto ukrutnou kapalinou
bez zápachu či zbarvení neustále dobírají. Jedno smutné výročí.

Dnes je to již devítistý
den, kdy jsem si nechtěně namočila čumák. Milý deníčku, včera jsem vznesla jednoduchý
požadavek týkající se dveří na zahradu, avšak autority, snad z čisté zášti, odmítly
podržet dveře dostatečně dlouho na to, abych se mohla rozhodnout,
zda jít ven, nebo dovnitř. Nebo ven. Nebo dovnitř. Milý deníčku, autority mě potrestaly za to,
že jsem se jim vysmolila na koberec v obýváku, navzdory mým snahám rozmístit
výkaly rovnoměrně po celém domě. Jsem přesvědčená, že jsou
to blázni zbavení rozumu.

Milý deníčku, dnes se veverka opět vrátila. Vysmívá se mi. Pokusím se zbavit svou mysl tohoto
utrpení a místo toho si lízat kožich. Po čtyři hodiny. Milý deníčku, již třetím dnem
pozoruji na stěně hmyz. Veškeré pokusy o polapení byly zmařeny. Po dnešním bližším prozkoumání jsem
ovšem zjistila, že se jedná o připínáček. Toto místo postrádá logiku.

Milý deníčku, jsou tři ráno. Autority zavřely dveře do ložnice. Mohu jen předpokládat, že na mě zapomněly
a ponechaly mne zde napospas jisté smrti. V této krajní nouzi budu
držet pozici po zbytek noci a zpívat píseň mého lidu
v naději, že mne zachrání. Milý deníčku, když šly autority kálet, zkusila jsem se na znamení solidarity
vykálet do vany na výkaly současně s nimi. Zatím se mi nedostalo žádné formy vděku.

Milý deníčku, mé pokusy o zničení
té příšerné kytky vyšly všechny nazmar. Nějakým způsobem, skoro
jako kvůli nějaké temné magii, se na jejím místě objevila nová. Budu muset začít znovu. Jako Sisyfos, i já se řítím do pekla. Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz