Deník smutné kočky

Milý deníčku, autority z pohovky odstranily pár černých kalhot. Není již pro mne místa, kam složit hlavu. Na protest jsem se třikrát pozvracela, avšak nevypadá to, že se něco změní. Mou jedinou nadějí je nedaleká klávesnice. Žel, nikdo ji teď nepoužívá. Vyčkám. Milý deníčku, má miska na jídlo je teď jen z poloviny plná. Je zřejmé, že brzy pojdu hladem.

Opakovaně jsem se na tuto skutečnost pokusila autority upozornit, ale jsou očividně buď hloupí, mrtví nebo nesmírně krutí. Toto je možná můj poslední záznam. Milý deníčku, doneslo se mi, že autority mají hned dvě ruce, ale učinily sadistické rozhodnutí hladit mě pouze jednou z nich naráz. Polovina citu je jen "ts" a tak se i cítím. Klesám na duchu.

Milý deníčku, rozhodla jsem se požádat autority o poškrábání na břiše. Domnívám se, že mi to v mém současném stavu prospěje. Ráda bych byla poškrábána přesně dvakrát. Učiní-li tak potřetí, rozkoušu je na sračky, jak mi nařizuje protokol. Přej mi štěstí. Milý deníčku, miska na vodu mě nepřestává rozčilovat. Autority si mě touto ukrutnou kapalinou bez zápachu či zbarvení neustále dobírají. Jedno smutné výročí.

Dnes je to již devítistý den, kdy jsem si nechtěně namočila čumák. Milý deníčku, včera jsem vznesla jednoduchý požadavek týkající se dveří na zahradu, avšak autority, snad z čisté zášti, odmítly podržet dveře dostatečně dlouho na to, abych se mohla rozhodnout, zda jít ven, nebo dovnitř. Nebo ven. Nebo dovnitř. Milý deníčku, autority mě potrestaly za to, že jsem se jim vysmolila na koberec v obýváku, navzdory mým snahám rozmístit výkaly rovnoměrně po celém domě. Jsem přesvědčená, že jsou to blázni zbavení rozumu.

Milý deníčku, dnes se veverka opět vrátila. Vysmívá se mi. Pokusím se zbavit svou mysl tohoto utrpení a místo toho si lízat kožich. Po čtyři hodiny. Milý deníčku, již třetím dnem pozoruji na stěně hmyz. Veškeré pokusy o polapení byly zmařeny. Po dnešním bližším prozkoumání jsem ovšem zjistila, že se jedná o připínáček. Toto místo postrádá logiku.

Milý deníčku, jsou tři ráno. Autority zavřely dveře do ložnice. Mohu jen předpokládat, že na mě zapomněly a ponechaly mne zde napospas jisté smrti. V této krajní nouzi budu držet pozici po zbytek noci a zpívat píseň mého lidu v naději, že mne zachrání. Milý deníčku, když šly autority kálet, zkusila jsem se na znamení solidarity vykálet do vany na výkaly současně s nimi. Zatím se mi nedostalo žádné formy vděku.

Milý deníčku, mé pokusy o zničení té příšerné kytky vyšly všechny nazmar. Nějakým způsobem, skoro jako kvůli nějaké temné magii, se na jejím místě objevila nová. Budu muset začít znovu. Jako Sisyfos, i já se řítím do pekla. Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz