Hladomorna

EPIZODA 7
HLADOMORNA Vidím... pochodeň. Vidím pochodeň.
Vidíte taky pochodeň? Jo, vidíme pochodeň!
Co vidíš ty? - Neebsi!
- Já vidím mrtvolu. Vidím mrtvolu.
Vidíte taky mrtvolu? Jo, vidíme mrtvolu.
Co vidíš ty? Doraleousi...

Doraleousi. - Doraleousi, co vidíš ty?
- Nic, promiň. No tak, řekni něco. Nehraju s váma.
Je mi líto. Víte, co vidím já? Vidím mrzouta. Vidím mrzouta.
Vidíte taky mrzouta? - Jo, vidíme mrzouta.


A co vidíš ty? - Ticho! A vidíte taky,
že jsme v hladomorně? Proč jsi to neřekl,
když jsem se tě ptal? Tenhle podnik jsme založili,
abysme změnili svět, ale teď se svět tam venku rozpadá
a my trčíme tady. A co vás sem přivedlo? No, Doraleouse napadlo, že by mohl
lhát a tvrdit, že umí hrát na loutnu. Ne, Neebsi, hlavní bylo to,
žes přitáhnul do hradu zločince. - To těžko.


- Ne. - Ne, lhal jsi králově stráži, Doraleousi.
- Dobře, to je pravda. Ale tys sem dotáhnul zločince.
Myslím, že na vině jsme všichni. Jo, ale představ si, že ti někdo
bude tvrdit, že umí hrát na loutnu, i když to neumí. To není podle mě tak--
Jak ses sem dostal ty? Král se mě bojí. Jsem totiž certifikovaná
smrtonosná zbraň. - Jasně.

Mirdone?
- Jo. Nenapadá tě nějaký kouzlo,
který by nám mohlo píchnout? Znával jsem jedno, kterým jsem
uměl proměnit kov v prach. Zkusím ho na tvých okovech. - Do toho.
- Fajn, ale nehejbej se. Dobře, dobře... Musíš vydržet v klidu. - Ani jsem se nehnul.
- Nekecej. Celej ses vrtěl. Nemůžu se hnout,
jsem připoutanej.

Jo, prostě se nehejbej.
Zkusím to znova. Au! Dobrý. - Neuhejbej, ty srabe!
- Přestaň! - Vidím sraba! Vidíte sraba?
- Sklapněte! - Už žádný kouzla!
- Jo, vidím, že Doraleous je pěkněj srab. Už žádný kouzla. Doraleousi, jestli tu nechceš být,
měl bys prostě odejít. Nechci tu být.


Odešel bych moc rád. Pokud tu nechceš být,
tak tu být nemusíš. Aha, takže ty jseš tu dobrovolně? Samozřejmě!
Vesmír chce, abych tu byl. Vidíš? Vesmír chce, aby tu byl. Lidi, lidi... nesu vám oběd! Díkybohu, umírám hlady. Taky bych něco zakousnul. Tady to-- Ale ne, upustil jsem
všechno to jídlo na podlahu.

Co děláš? Promiňte. Ale ne, teď jsem vám
do toho jídla ještě šlápnul. - Úplně jsem vám ho rozšlapal.
- Teď už to děláš naschvál. Ale ne! Skáču vám na jídle.
To ode mě není vůbec hezký. Chlape, ty mě fakt štveš. Jo, mě taky.
Nesnáším tě. A mně se z vás chce čůrat.


Proto teď čůrám na vaše jídlo. Ne, moje sušenka. A mám toho dost! Ty bláho! Už jsem viděl hodně prasečin,
ale tohle byla prasečina na druhou. - Nechutný.
- Bolej mě z toho oči. Já vám říkal, že jestli tu nechcete být,
tak tu být nemusíte. Vemte si z něj příklad. Evidentně tu být nechtěl.


Jeho hlava říkala: "Hej, já už tu být nechci." A jeho střeva říkala: "My už taky
nechceme trčet uvnitř jeho břicha." Poslyš, můžeš nás odsud dostat? Takže vy už tu nechcete být? Ne jako ten mrtvej, my se jen... chceme dostat na svobodu.
Můžeš nám pomoct? Moment, zeptám se vesmíru. Vesmír říká ne.

Ale zároveň zmínil číslo čtyři. - Co znamená číslo čtyři?
- Jak to mám asi vědět? Vesmír je pěkně šáhlej. No nic, musím běžet. Co se to tu stalo? Krucinál! Ten starouš právě rozcupoval
tohohle strážnýho na kusy a pak proběhnul zdí.

Ne, to těžko... Do hajzlu, vy jste zabili strážnýho. Jak asi?
Jsme pořád v řetězech! Proč bysme ho zabíjeli
a pak se znova připoutali? Je po vás!
Tohle se král musí dozvědět. Ten vás ještě dneska popraví. - My nic neudělali!
- Dneska! Promiň, ale podle rozpisu služeb
sis ještě nevzal pauzu na oběd, že ne?

Nevzal, ale tihle chlapi
právě zavraždili strážnýho, - takže tu ztvrdnu až do večera.
- To Neebs! Já jdu zrovna z oběda. Jestli máš hlad
a chceš si skočit na oběd, rád to tu vezmu za tebe. To myslíš vážně?
Bude s tím spousta papírování. Naprosto! Určitě ochutnej
mločí sušenku. Je výborná. Mločí sušenku?


Ty jo, mám fakt hlad. Tak jo. Díky moc, kámo.
Zatím se měj. Není zač, já děkuju. A co se týče vás, pohané... měli byste zřejmě něco vědět... mločí sušenky chutnají jak hovno! Walken! Walkene, já tě miluju.