Hrabě Dobroděj

VE ZKUŠEBCE EPIZODA 48
HRABĚ DOBRODĚJ Naposledy ti říkám,
ať sem pošleš Doraleouse! Promiň,
ale jestli ses neobjednal... Tady píšete, že děláte za pár šupů,
ale o objednání ani slovo! Doraleous teď vážně nemůže.
Cvičí dole asi tisíc vojáků. Už vidím, jak se vejdou
do tak prťavýho hradu. - Zrovna trénujou boj zblízka.


- Kecáš! Nekecám, možná dva tisíce. Slyšíte to?
Prej dva tisíce vojáků. A ne rovnou tři? Možná. Tady je. Ale, ale, ale...
kdopak nám to přišel! - Jsem Doraleous. Co chcete?
- Já moc dobře vím, kdo jseš! Myslíš, že jsem zapomněl? Takže vy jste přišli
jen tak bez objednání?

Mazej dolů,
ať ti můžu nakopat prdel. Budete muset přijít později. Zrovna mám dole
šest tisíc mužů a jdeme trénovat boj zblízka. - Doraleous už musel jít.
- Vážně musel? Podle mě se jen bojí.
Jdem je rozsekat, bando. Děláte velkou chybu. Kupředu!

Kurva! Máme tu šest kouzel,
ale dvě z nich jsou recepty. - Kouzelný recepty!
- Dobře. Silovej paprsek už tam je?
Vážně? To bylo první kouzlo,
který jsme tam psali. Serpentus limbus. - Je to nebezpečný?
- Hodně. Paráda.


Jen víc takovejch kouzel. - Co to dělá?
- Zdravíčko! - Kde se tu bereš?
- Co tady děláš? Přišel jsem jen tak čtverákovat. - Čtverákovat o čem?
- O té čtvrté věci, na kterou jste
čtyři sekundy čtverákovali. - Jasně, jasně...
- Do všeho cpe čtyřku. - Má to něco znamenat?
- Skvělý slovní hříčky, ale my čtyřku ještě nenašli.

- Pomůžeš nám?
- Ne, musím běžet. - Ale my--
- Na čtyři příště. - Tohle ani nedávalo smysl.
- Ne, byla to blbost. - Na čtyři... - Počkat. My hledáme číslo?
- Jo, ale nevíme, co znamená. Dobrý den, poutníci. - Dobrý den.
- Zdravím. Copak to nesete v tom měchu? Jen jídlo a nářadí...

Ne, vždyť tam máme prachy.
Vydělali jsme si 50 stříbrňáků. To bude asi nějaká mýlka.
Ty peníze jsem si vydělal já. - Ne, jsou to naše prachy.
- Naše výplata. - Jsou vydřený.
- A naše. Muži... - Chtěj nás okrást.
- Jo, je to tak. Jsem hrabě Dobroděj. Beru privilegovaným aristokratům,
jako jste vy, a dávám lenochům.

- Cože?
- My nejsme rozhodně privilegovaní. - A aristokrati už vůbec ne.
- Jo, spíš lenoši. Moc rád něco přispěju,
ale celý pytel vám dát nemůžu. - Jak vám to zatím frčí?
- Pokud budete vzdorovat, potká vás stejný osud
jako toho privilegovaného chlapce, co ještě včera leštil boty,
a teď leží pod drnem. - Leštiče bot?


- To nemyslíte vážně. Já myslel, že jen okrádáte.
Vy i zabíjíte? Jen ty, kteří nespolupracují. Tyhle peníze nedostanete. Nuže dobrá. Tudíž si je vezmeme po zlém. Děláte velkou chybu. Muži, k palbě připravit. - Kurva!

- Dej jim ty prachy.
- Nedám! - Dej jim je.
- Ne, něco vymyslíme. - Co to Mirdonovo kouzlo?
- Chtěls ho napsat do knihy. - To nebezpečný. - Tamto?
- Pomohlo by nám? - Nejspíš jo.
- Tak dělej! Serpentus limbus! - Bože můj...
- To je zvrácenost! Jo! - Nechutný kouzlo.


- Nemůžu se dívat. - Jo, je to hnus.
- Bože můj. Někdo další si chce vyskakovat
na všemocnýho kouzelníka Mirdona? - Řekni mi, až to skončí.
- Teď se nedívej. Ty hadi ho zrovna žerou. - Jak je to možný?
- Má místo rukou dva hady. - Skončí to vůbec?
- Jasně. Jakmile umře. - Tohle kouzlo škrtám.
- Proč jako? Poté, co jsme na vlastní oči viděli muže,
který byl pozřen svýma vlastníma rukama, vydali jsme se zpět do hradu, kde mi došlo,
že jsem zřejmě udělal obrovskou chybu.

- Za tohle můžu já.
- Ne, Doraleousi. Doraleousi, špatný zprávy. - Co je?
- Asi ukradli jednu z mých čepic. A taky mou párty masku. To myslíš vážně? - Mám jen dvě čepice.
- A co takhle Neebs? Čepici ti koupíme, ty blbečku jeden.

Doraleousi... tak počkat. - To jsou Starosvětští bratři.
- Jo. - Nejspíš unesli Neebse.
- To ne, donesly se ke mně zvěsti o tom, že prý pátrají
po jakési záhadné transdíře. To znám.
Transportní díry. Člověk do jedný vešel a vyšel
o několik set kilometrů dál. Myslím, že jich bylo sedm. A byly nějaký ve Starém světě?

Jo, pár jo,
ale v Nudonii už všechny zničili. Ale kdyby jednu z nich zprovoznili,
mohli by obejít bránu. - Jo, to asi jo.
- Určitě! Když najdem tu transdíru,
najdem i Neebse. - Co zkusit tamto
Mirdonovo kouzlo? - Jo! - Udělej ho!
- Jasně. - To byl uřvanej pták.
- Vždyť jo. To, kterým jsi tehdy našel mě.

- Ne, do toho už nejdu.
- Ale jdeš. - To teda ne.
- Bodlo by nám. Neebsovi by teď hodně bodlo. - Jo, Mirdone.
- Omluv se mi za toho blbečka. Promiň, že jsem ti řekl
blbečku, i když blbeček jseš. Bolelo to hodně? Hledadla koukadla! - Bolelo to hodně?


- Už ti někdy oční bulvy vylezly z důlků? Přestaň fňukat a veď nás. Fajn. Ty jo... Co teď, Doraleousi? Šéfe, elf se probral. Ten druhej je pořád mimo. Říkal jsem ti, že je to smeták.
Odvaž ho, nebo budem za blbce. Ale, ale...


ranní ptáče to odskáče. - Jak ti je, elfe?
- Docela slušně. - Ale mám radši obědy.
- Tak obědy. Ty budeš asi komediant. - Ne, na vstávání mě fakt neužije.
- Jseš tu přivázanej u kůlu jak nějakej... strašák. - Přiblblej strašák.
- Strašáci nejsou přiblbý, ale děsivý. Nazdar, Neebsi. - Není to Žebříkář?
- Jo, jsem to já! - Víte, že jsme ho vykopli?


- A teď dělá pro nás! - Přesně tak.
- Konečně jsi našel partu, kam se hodíš. Našel jsem partu,
která ocení dobrýho žebříkáře. A nikdo z nich nestoupá
na horní příčku. Nikdo! Vy na ni snad stoupáte? Základní pravidlo společníků: - "Každá příčka je horní."
- Co to znamená? - Netuším.
- Doraleous je akorát tak k smíchu. - Jako celá vaše banda.


- Ještě jednou urazíš Doraleouse, a rozkopu ti ksicht. - Jo, to bych rád viděl.
- Na to je čas. Až se Pán probudí,
budeš se divit. - On je nějaký mimino?
- Co ty víš! Nic, ale proč furt spí? Rád si pouštíš hubu na špacír, co? Rád mluvím. A mám rád lidi. Tak já ti něco povím.

Naši bratři teď všude v okolí
hledaj toho zmrda Doraleouse. Za chvíli tu vedle sebe
budete stát jak dva přiblblý strašáci. Furt nechápu,
co je na strašácích přiblblýho. To, že nestrašej lidi, ale vrány. Strašíš ptáky. Jak znám Doraleouse, už je na cestě.
A až dorazí, nechtěl bych bejt váma. Doufám, že máš pravdu.
Chci Doraleouse vidět... i s tou jeho pitomou zbytečnou band-- Už chápu, proč se do Měňavého lesa
nikomu nikdy nechce.

Jo, to roští hned dorůstá zpátky. Všimli jsme si. Je to tunel! Doraleousi, určitě jdeme správnou cestou. - Vážně?
- No jo! Na druhé straně
tohohle tunelu najdem Neebse, Starosvětské bratry...

a hlavně a především, Doraleousi... najdeme mou pohřešovanou čepici! VÍTEJTE V MĚŇAVÉM LESE
TRANSPORTNÍ DÍRA Č. 4 Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz