Poslední kapka

EPIZODA 29
POSLEDNÍ KAPKA Tak jo, teď zaklepu na bránu,
a až Doraleous vyleze ven, - podříznem ho a obsadíme hrad.
- Radši tu bránu vykopnem! - Vykopnem bránu!
- Vykopnem bránu. - A kdo ji vykopne?
- Já ji vykopnu! Ne, ne, ne, já ji vykopnu. Ne, ne, ne, ne, já ji vykopnu. - Ty sotva.


- Jseš malej zakrslík. - Zakrslík. - Maličkej.
- Máte pravdu. - Tak ji vykopni ty.
- Já tu bránu vykopnu. Takže až napočítám do tří,
vykopnem bránu, obsadíme hrad
a dnešek bude patřit nám! - Nám!
- Nám! - Nám! Raz... dva... - Co vy tady?


- Tři. Počítáte? Vy tu počítáte? Hledáme Doraleousův hrad.
Jsme tu správně? Ne, tohle je Neebsův hrad. Jsme tu špatně. A kde je Doraleousův hrad? To musíte zpátky podél řeky. Zpátky po proudu řeky,
pak doprava a dál až k oceánu.

- To je dálka.
- Dálka. - Velmi dlouhá cesta.
- Jak dlouho půjdeme? - Den, možná dva.
- Dva dny! - A pak bude dnešek patřit nám.
- Nám! - Bude patřit nám za dva dny. - K Doraleousovu hradu!
- K Doraleousovu hradu! Mirdone, co kdyby ses naučil
pár nových užitečných kouzel? Už na tom dělám, Doraleousi. Vážně?


Co přesně to znamená? Že už se učím kouzla. Posledně jsme totiž měli kliku. - S tou velrybou?
- Jo. Bylo to jen o štěstí. Ale měli jsme i silovej paprsek,
když jsme bojovali s tamtím borcem. Ten byl skvělej. Jen kdyby toho bylo víc... - Víc silovejch paprsků?
- Ne, ten už máme. Víc užitečných kouzel. - Nějaký nový.


- Dobře. - Nějaký jiný.
- Už na tom děláš. Však jo. Už na tom samosebou dělám. Kdopak mě to volá? Jsem doma
a nesu parádní úlovek. - Dívejte, kolik mám ryb.
- Neebsi, jak se vede? - Čau, Doraleousi.
- Máš padáka. Cože?

Propouštím tě.
Máš padáka. Doralousi, málem jsem ti to sežral. Hej, kdo to tu zaclání? Co kdybys vystřelil,
abych se mohl dát do práce? To je teď jeho místo.
Nahradí tě. Tezaurus. - Tenhle mě má nahradit?
- Už tě nahradil. Vám nevadí, že borce mýho formátu
nahradí takovejhle šupák?

- Vždyť ho ani neznáš.
- Stačí se na mě podívat! A teď na něj. Dívám se na tebe a čekám,
až si sbalíš a vypadneš, Neebsi. - Myslíš to vážně?
- Smrtelně vážně. Už toho mám dost.
Hazarduješ s našimi životy. Dopustil ses spousty přešlapů.
Máme štěstí, že jsme ještě tady. - Spousty.
- Kdy jako? Jsi neustále neukázněný.

- O čem to mluvíš?
- O všem. - Kdy třeba?
- Neposloucháš rozkazy. - Uveď nějakej příklad.
- Třeba za poslední tři dny už mámě několikátou poradu
a tys na žádnou z nich nedorazil. - Lovil jsem ryby.
- Mně je to už fuk, Neebsi. - Koliks jich chytil?
- Mám hlad. - Nevím. To je jedno. Končíš. To je...


To je ale blbost. - Myslíš? - Nevěřím vlastním očím.
- To se ani nedivím. Tolikrát jsem ti zachránil život... a ty teď takhle? - Zachránils mi život?
- Jo! Vzpomínáš, jak ti chtěl Titanus
urvat palici a já si ho podal? S tím měl bojovat Broof. Broof by ho nezabil. - Ne?


- Ne. - Tak jo.
- Ty myslíš, že by Broof přemohl... - Čau, Broofe.
- Doraleousi! Doraleousi, poslouchej... - Ty krávo!
- Broofe, klídek. Co se sakra stalo? Dýchej, dýchej.
Nerozumíme ti ani slovo. - Říkal něco o opici.
- Broofe, rozdýchej to... Doraleousi, udýchanou mluvu
ovládám plynně, kdyby bylo třeba. - Doopravdy?


- Jistě. - Tak nám to prosím překládej.
- Dobře. Walken... ...kouzelník,
co vypadá jako pedofil... ...chtěl jsem utéct... ...skok do vody,
rychle plavu... Sir Walken.
Obklíčení dřevěnými vojáky. Skočil do vody a utekl. Shání pomoc,
aby osvobodil Hylerii.

- Walken je pořád tam?
- Dřevěný vojáci? Vážně? - Vážně.
- Vážně. - To jsem mu rozuměl.
- Musíme okamžitě do Hylerie. - Tak jdem.
- Jdem na to! Princezno, nemůžeš se skrývat věčně. Jinak zahubím všechny
obyvatele Hylerie. Budu muset vyjít ven.


Jinak všechny zabije. Miláčku, jestli musíš jít ven,
půjdu tam s tebou. Jsem v tom stoprocentně s tebou. Ne, nemusíme umřít oba dva. To máš vlastně pravdu.
Miluju tě, mazlíku. Ne, princezno, vyčkejte ještě. Doraleous a společníci
jistojistě co nevidět dorazí. Věřte mi. Jak ses odtamtud dostal?

- Šipkou, Doraleousi.
- Vážně? - Byl to impozantní skok.
- Jak jsi ho přežil? Ústřice zbrzdily můj náraz. A kolik těch dřeváků
máme vlastně očekávat? Já ti nevím... Hodně.
Nejspíš pár set. - To je velká armáda.
- To teda. - Početná, dalo by se říct.
- To by se dalo, ano. - Co budeme dělat?


- Přemýšlím, přemýšlím. - Možná i obsáhlá.
- To taky sedí. Co kdybysme tam prostě jen tak naběhli?
Nešlo by to? Šlo, ale asi bysme
měli přijít s něčím trochu víc... Přiřítit se tam. To je jedno a to samý. Měli bysme se najíst. Ne, musíme okamžitě jednat. Nejspíš nemáme času nazbyt.

- Musíme pohnout.
- Jo, musíme pohnout. Tak jo. Vyšplhám támhle nahoru. - Vy mezitím...
- To si dost fandíš. - Zvládnu to.
- No tak. Vážně? Musíme zaútočit z obou stran. Takže vy půjdete z druhé strany, ano? Kéž by nás na to bylo víc.

Někdo tu shání posily? Panebože, panebože! Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz Nové epizody s českými titulky
každou středu a neděli na www.videacesky.cz.