Thumbnail play icon

Dynamika scényEvery Frame a Painting

Přidat do sledovaných sérií 50
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:100
Počet zobrazení:4 966

Tentokrát kratší epizoda oblíbeného Every Frame a Painting, ve které Tony rozebírá dynamiku scény z Mlčení jehňátek, ve které se Clarice Starling (Jodie Foster) poprvé setká s Hannibalem Lecterem (Anthony Hopkins).

Přepis titulků

Ahoj, moje jméno je Tony a tohle je krátký díl Every Frame a Painting. Doktore Lectere, jsem Clarice Starling. Mohu si s vámi promluvit? Dnešní téma je vítězství ve scéně. Dvě postavy vstoupí do místnosti, každá chce něco od té druhé. Mohu vidět vaše doklady? Otázka je, kdo dostane to, co chce. Blíž. Všimněte si, že se oba dívají přímo do kamery a vzájemně se zkoumají.

Lecter je sice ve vězení, ale v tomto záběru jsou rovnocenní. Když zasadí první úder... Za týden bude neplaný. Vy nejste z FBI, že ano? ...přesuneme se za rameno a každá postava si buduje obranu. Kdo má převahu? Sedněte si, prosím. On. Od teď se na ní vždy díváme trochu dolů a na něj trochu nahoru.

A teď mi povězte, co vám řekl Miggs? Zatímco on se nám dívá přímo do očí, ona se dívá mimo kameru. Teď jsme uvnitř její hlavy. Jonathan Demme to umocnil tím, že se kamera dívá tam, kam se dívá Clarice, až skončí opět u Lectera. Znáte Florencii? Ona ho chce přimět, aby se podíval na dotazník. Když je to moc okaté... Jen vás žádám, abyste se na to podíval.

Buď to uděláte, nebo ne. ...vrátíme se k odměřenému úhlu. Ale Hannibala Lectera jedna věc zajímá. Víte, proč se mu říká Buffalo Bill? Takže se přesuneme. Teď se nám do očí dívá ona a on se dívá jinam. Jsme u jeho úhlu pohledu, protože je skutečně zaujatý. A tady začínají tát ledy. Můžete určit ten moment, kdy se to stane. - Většina vrahů si nechává trofeje. - Já ne. Ne, ne, vy jste je jedl. Myslíme si, že Clarice vyhrává.

Donutí ho se na to podívat a následuje detail, který ukazuje jeho význam. Pak ale Lecter situaci otočí. Víte, jak mi připadáte, s vaší pěknou taškou a levnými botami? Jako buranka. Tady se poprvé za celou scénu kamera pohybuje. Nakonec je Lecter rámován normálně, zatímco Clarice nevyváženě, na straně. Zrovna, když si myslela že vyhrává, prohrála.

Můžete si všimnout, že Lecter už se nedívá přímo do kamery, ale trochu mimo. Protože teď už nejsou na stejné vlně. Leť do školičky, holátko. Odchází od kamery, což je zrcadleno v dalším záběru, kdy ona dělá to samé. Poté, co Miggs udělá tu věc, je tu druhý pohyb kamery a první záběr na oba dva.

Konečně jsou pohromadě, v jednom záběru, kamera směřuje nahoru a pochopíme, že toto je začátek vztahu. Nemyslím, že to Miggs zvládne tak rychle znovu, i když je úplný cvok. Běžte! Ta konfrontace je zajímavá, protože Hannibal Lecter scénu vyhraje, ale vítězství se vzdá. Clarice dostane, co chce, ale cití se ponížená. Pokud se vám líbilo toto malé cvičení, doporučuji vám podívat se na další interakce těch dvou.

Každá má trochu jinou odpověď na otázku "Kdo vyhraje tuto scénu?" Moje jméno je Tony a toto byl rychlý díl Every Frame a Painting. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jako je to dobrý a zajímavý, ale myslíte, že to byl vážně původní záměr režiséra? Že to není jen něco, co si může z prstu vycucat každý?

155

Odpovědět

Režisér je do velké míry řemeslník a používá jasně dané postupy a techniky. Zrovna třeba snímání shora/zdola k vyjádření dominance je jedna z těch nejjednodušších. Podle palců nahoru soudím, že těžší techniky jsou pro běžného člověka naprosto neuchopitelné.

101

Odpovědět

+TaanTak určitě, to, že se o režisérské techniky nezajímám, jasně znamená, že jsou pro mě naprosto nepochopitelné. Každopádně dík za odpověď.

10

Odpovědět

+Racek K.Ano. Stejně jako jsou pro většinu lidí naprosto neuchopitelné n-matrice, pokud teda nestudují matiku. Že je to pro tebe nepochopitelné vyplývá i z tvého prvního příspěvku. Každopádně dík za odpověď.

00

Odpovědět

+TaanOno jde i o to, že tu komplikovanější techniku člověk vědomě mnohdy nezachytí, i když na něj působí v podvědomé nebo emocionální úrovni. Takže se můžu dívat na scénu, která není (objektivně) bůhví jak zajímavá a přitom z ní mít (subjektivní) mrazení v zádech, i když slovy nedokážu říct proč to na mě tak působí. A tak se pozná dobrý režisér.

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK