Evoluce kytarového sóla

Dnešní díl:
Evoluce kytarového sóla Na kytaru hraje
MARK SIDNEY JOHNSON Jedním z největších klenotů
západní hudby je kytarové sólo. Toto je jeho vývoj za více než 50 let
v populární hudbě. Tento zvuk přivedl svět
v šílenství - kytarové sólo. Proslavit ho pomohl
Chuck Berry. Na počátku 60. let sloužila
kytara převážně jako rytmický nástroj. Hrály se pamětihodné "licky", ale sóla často slyšet nebyla.

A pak začala kytara postupně čím dál
častěji obstarávat hlavní melodie písní. Koncem 60. let se zrodil
bůh elektrické kytary. Díky zkreslení zvuku se stala sóla stejně důležitým
prvkem hudby jako samotné písně. Sóla byla "groovy". Či "rocková". V 70.

letech byla sóla
úplně všude. Sóla se objevovala
na začátku písní, uprostřed i na konci. Zdálo se nemožné mít
píseň bez sóla. V 80. letech měla sóla
hymnický nádech. Kytaristi posouvali hranice
technických dovedností. S využitím "tappingu", přeskakování strun /
umělého flažoletu a dechberoucího
"tremolo pickingu".

Po dvaceti pěti letech dosáhla sóla
nejvyšší úrovně epičnosti. Ahoj devadesátky. V této době byla sóla
vytlačena na okraj zájmu. V rádiu se rocku a metalu
moc nehrálo a vymyslet pro píseň sólo
nebylo prioritou. Elektrická kytara se převážně
přesunula zpátky do rytmické sekce. Stylové "licky",
ale žádná sóla.

Ale v tom... se sóla objevila znovu,
tentokrát s trochu jiným zvukem. Nové efekty a techniky hraní
znovu vdechly sólům život. A nakonec... přišla po roce 2000
úplná rekonstrukce sóla. Nové skupiny měly kytaristy,
kteří to dokázali rozjet. Kytara byla opět v popředí. Rozšířená improvizovaná sóla
byla znovu obvyklývm jevem.

Publikum to milovalo. Sóla a "licky" ovlivněné bluesem
ovládly hudební žebříčky. A na závěr přišel nový král sóla,
John Mayer. Díky němu i puberťačky vědí,
co je to kytarové sólo. (A že s ním můžete
sbalit Katy Perry.) Kdo ví, jak se kytarové sólo
bude vyvíjet dál? Jen jedna věc je jistá:
Vždy to bude nářez. Učte se hrát
na hudební nástroje.

Je to zábava. INSTRUMENTALS
od CDZA Překlad: Ninjer
www.videacesky.cz