Fakta o zemětřeseních
Po pátečních otřesech na řeckém ostrově Kos se blíže podíváme na to, jak zemětřesení vlastně vznikají, jestli se dají předvídat a jak se proti nim můžeme bránit.
Přepis titulků
Zem se začne třást,
sklo se tříští, poté se sesunou zdi
a všechno se hroutí. Znamení, že se dost možná
jedná o ničivé zemětřesení. Všichni víme,
jakou pohromu způsobují, někteří z nás je možná i zažili. Víme, že mohou být smrtelná, ale odkud se tahle
ohromná síla bere? Můžeme si myslet,
že stojíme na pevných základech, země pod námi však
rozhodně není zcela nehybná.
Zemská kůra se skládá z asi dvanácti velkých tektonických desek, které do sebe zapadají jako obří puzzle. Tyto obrovské kusy země plují na extrémně horkém magmatu a neustále se posouvají, třou a naráží do sebe. A právě podél švů dochází k zemětřesením. Jakmile je tření mezi dvěma deskami dostatečně velké, seismická rázová vlna roztřese zem společně se vším, co na ní stojí.
Čím silnější a mělčí zemětřesení je, tím ničivější jsou následky. Nejničivější zemětřesení vznikají v tzv. subdukční zóně, kde se jedna deska podsune pod druhou. Zatímco jedna je tlačena dolů do zemského pláště, druhá zamíří nahoru, často dost prudce. Tento druh zemětřesení otřásl v květnu roku 2015 Nepálem. Když k subdukci dojde na dně oceánu, mohou vzniknout obrovské nezastavitelné vlny tsunami.
Jako ty, které v Japonsku a Indonésii zabily stovky tisíc lidí. Zemětřesení zabijí průměrně asi deset tisíc lidí ročně. Někdy i mnohem více. To, které v roce 2010 zasáhlo Haiti, usmrtilo více než 300 tisíc lidí, Jednalo se tak o jedno z nejtragičtějších v historii. Dle odhadů ročně dojde k 500 tisícům zaznamenatelným otřesům. Sto tisíc z nich člověk ucítí a stovka z nich způsobí škody. To dělá zhruba 0,1%.
Síla zemětřesení se měří na Richterově stupnici, která sahá od 1 do 10, kde 10 je nejsilnější. Každý stupeň představuje desetkrát silnější otřesy než předchozí. Desátý stupeň Richterovy škály nebyl zatím nikdy zaznamenán, podle vědců však každoročně dojde k jednomu zemětřesení o síle 8 či větší. Faktem je, že zemská kůra je neklidná a neustále se pohybuje. Zemětřesení předvídat nedokážeme, ale můžeme se na ně připravit. Inženýři navrhují pevnější budovy, dostatečně houževnaté, aby ustály přímý zásah.
Vědci zpracovávají data, aby mohli sílu otřesů spočítat a předvídat, kdy a kde by k nim mohlo v budoucnu dojít. V současnosti můžeme jen odhadovat pravděpodobnost, že se objeví zemětřesení, ale jednoho dne je snad budeme umět předvídat, minimalizujeme škody a zachráníme nespočet lidských životů. Překlad: heindlik www.videacesky.cz
Zemská kůra se skládá z asi dvanácti velkých tektonických desek, které do sebe zapadají jako obří puzzle. Tyto obrovské kusy země plují na extrémně horkém magmatu a neustále se posouvají, třou a naráží do sebe. A právě podél švů dochází k zemětřesením. Jakmile je tření mezi dvěma deskami dostatečně velké, seismická rázová vlna roztřese zem společně se vším, co na ní stojí.
Čím silnější a mělčí zemětřesení je, tím ničivější jsou následky. Nejničivější zemětřesení vznikají v tzv. subdukční zóně, kde se jedna deska podsune pod druhou. Zatímco jedna je tlačena dolů do zemského pláště, druhá zamíří nahoru, často dost prudce. Tento druh zemětřesení otřásl v květnu roku 2015 Nepálem. Když k subdukci dojde na dně oceánu, mohou vzniknout obrovské nezastavitelné vlny tsunami.
Jako ty, které v Japonsku a Indonésii zabily stovky tisíc lidí. Zemětřesení zabijí průměrně asi deset tisíc lidí ročně. Někdy i mnohem více. To, které v roce 2010 zasáhlo Haiti, usmrtilo více než 300 tisíc lidí, Jednalo se tak o jedno z nejtragičtějších v historii. Dle odhadů ročně dojde k 500 tisícům zaznamenatelným otřesům. Sto tisíc z nich člověk ucítí a stovka z nich způsobí škody. To dělá zhruba 0,1%.
Síla zemětřesení se měří na Richterově stupnici, která sahá od 1 do 10, kde 10 je nejsilnější. Každý stupeň představuje desetkrát silnější otřesy než předchozí. Desátý stupeň Richterovy škály nebyl zatím nikdy zaznamenán, podle vědců však každoročně dojde k jednomu zemětřesení o síle 8 či větší. Faktem je, že zemská kůra je neklidná a neustále se pohybuje. Zemětřesení předvídat nedokážeme, ale můžeme se na ně připravit. Inženýři navrhují pevnější budovy, dostatečně houževnaté, aby ustály přímý zásah.
Vědci zpracovávají data, aby mohli sílu otřesů spočítat a předvídat, kdy a kde by k nim mohlo v budoucnu dojít. V současnosti můžeme jen odhadovat pravděpodobnost, že se objeví zemětřesení, ale jednoho dne je snad budeme umět předvídat, minimalizujeme škody a zachráníme nespočet lidských životů. Překlad: heindlik www.videacesky.cz
Komentáře (0)