Fakta o zemětřeseních

Thumbnail play icon
61 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:49
Počet zobrazení:5 008

Po pátečních otřesech na řeckém ostrově Kos se blíže podíváme na to, jak zemětřesení vlastně vznikají, jestli se dají předvídat a jak se proti nim můžeme bránit.

Přepis titulků

Zem se začne třást, sklo se tříští, poté se sesunou zdi a všechno se hroutí. Znamení, že se dost možná jedná o ničivé zemětřesení. Všichni víme, jakou pohromu způsobují, někteří z nás je možná i zažili. Víme, že mohou být smrtelná, ale odkud se tahle ohromná síla bere? Můžeme si myslet, že stojíme na pevných základech, země pod námi však rozhodně není zcela nehybná.

Zemská kůra se skládá z asi dvanácti velkých tektonických desek, které do sebe zapadají jako obří puzzle. Tyto obrovské kusy země plují na extrémně horkém magmatu a neustále se posouvají, třou a naráží do sebe. A právě podél švů dochází k zemětřesením. Jakmile je tření mezi dvěma deskami dostatečně velké, seismická rázová vlna roztřese zem společně se vším, co na ní stojí.

Čím silnější a mělčí zemětřesení je, tím ničivější jsou následky. Nejničivější zemětřesení vznikají v tzv. subdukční zóně, kde se jedna deska podsune pod druhou. Zatímco jedna je tlačena dolů do zemského pláště, druhá zamíří nahoru, často dost prudce. Tento druh zemětřesení otřásl v květnu roku 2015 Nepálem. Když k subdukci dojde na dně oceánu, mohou vzniknout obrovské nezastavitelné vlny tsunami.

Jako ty, které v Japonsku a Indonésii zabily stovky tisíc lidí. Zemětřesení zabijí průměrně asi deset tisíc lidí ročně. Někdy i mnohem více. To, které v roce 2010 zasáhlo Haiti, usmrtilo více než 300 tisíc lidí, Jednalo se tak o jedno z nejtragičtějších v historii. Dle odhadů ročně dojde k 500 tisícům zaznamenatelným otřesům. Sto tisíc z nich člověk ucítí a stovka z nich způsobí škody. To dělá zhruba 0,1%.

Síla zemětřesení se měří na Richterově stupnici, která sahá od 1 do 10, kde 10 je nejsilnější. Každý stupeň představuje desetkrát silnější otřesy než předchozí. Desátý stupeň Richterovy škály nebyl zatím nikdy zaznamenán, podle vědců však každoročně dojde k jednomu zemětřesení o síle 8 či větší. Faktem je, že zemská kůra je neklidná a neustále se pohybuje. Zemětřesení předvídat nedokážeme, ale můžeme se na ně připravit. Inženýři navrhují pevnější budovy, dostatečně houževnaté, aby ustály přímý zásah.

Vědci zpracovávají data, aby mohli sílu otřesů spočítat a předvídat, kdy a kde by k nim mohlo v budoucnu dojít. V současnosti můžeme jen odhadovat pravděpodobnost, že se objeví zemětřesení, ale jednoho dne je snad budeme umět předvídat, minimalizujeme škody a zachráníme nespočet lidských životů. Překlad: heindlik www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Informační hodnota tohoto videa je podle mě 0. Informace dostupné žákům základní školy....pro Amíky možná dobré, ale co to dělá tady netuším..

30

Odpovědět

nějak se zapomíná, že nejenom kvůli tektonickým deskám dochází k zemětřesení...
Například na Karlovarsku se čas od času přežene zemětřesení, které je způsobeno tlakem podzemních pramenů.

40

Odpovědět

nemyslím si, že by zapomněli, jen to není zemětřesení, které by mělo tisíce obětí...v Karlovarském kraji určitě zemětřesení nezpůsobilo vlnu tsunami na Ohři...maximálně když šel někdo zrovna kolem řeky, tak mu trochu vošplíchla nohu, ale to asi nestojí za zmínku

100

Odpovědět

+Roman1211Ale pokud ti takový drastický Karlovarský otřes vyšplíchne ze štamprlete Ferneta už snad za zmínku stojí!

80

Odpovědět

+Roman1211to sice ne, ale nejvyšší vlnu tsunami taky nezpůsobilo zemětřesení, takže nechápu oč ti jde

11

Odpovědět

Hmm, naprosto o ničem.

64