Fakta o zemětřeseních

Zem se začne třást,
sklo se tříští, poté se sesunou zdi
a všechno se hroutí. Znamení, že se dost možná
jedná o ničivé zemětřesení. Všichni víme,
jakou pohromu způsobují, někteří z nás je možná i zažili. Víme, že mohou být smrtelná, ale odkud se tahle
ohromná síla bere? Můžeme si myslet,
že stojíme na pevných základech, země pod námi však
rozhodně není zcela nehybná.

Zemská kůra se skládá
z asi dvanácti velkých tektonických desek, které do sebe zapadají
jako obří puzzle. Tyto obrovské kusy země plují
na extrémně horkém magmatu a neustále se posouvají,
třou a naráží do sebe. A právě podél švů
dochází k zemětřesením. Jakmile je tření mezi dvěma
deskami dostatečně velké, seismická rázová vlna roztřese zem
společně se vším, co na ní stojí.

Čím silnější a mělčí zemětřesení je,
tím ničivější jsou následky. Nejničivější zemětřesení
vznikají v tzv. subdukční zóně, kde se jedna deska
podsune pod druhou. Zatímco jedna je tlačena
dolů do zemského pláště, druhá zamíří nahoru,
často dost prudce. Tento druh zemětřesení otřásl
v květnu roku 2015 Nepálem. Když k subdukci
dojde na dně oceánu, mohou vzniknout obrovské
nezastavitelné vlny tsunami.

Jako ty, které v Japonsku
a Indonésii zabily stovky tisíc lidí. Zemětřesení zabijí průměrně
asi deset tisíc lidí ročně. Někdy i mnohem více. To, které v roce 2010 zasáhlo Haiti,
usmrtilo více než 300 tisíc lidí, Jednalo se tak o jedno
z nejtragičtějších v historii. Dle odhadů ročně dojde
k 500 tisícům zaznamenatelným otřesům. Sto tisíc z nich člověk ucítí
a stovka z nich způsobí škody. To dělá zhruba 0,1%.

Síla zemětřesení se měří
na Richterově stupnici, která sahá od 1 do 10,
kde 10 je nejsilnější. Každý stupeň představuje
desetkrát silnější otřesy než předchozí. Desátý stupeň Richterovy škály
nebyl zatím nikdy zaznamenán, podle vědců však každoročně dojde
k jednomu zemětřesení o síle 8 či větší. Faktem je, že zemská kůra
je neklidná a neustále se pohybuje. Zemětřesení předvídat nedokážeme,
ale můžeme se na ně připravit. Inženýři navrhují
pevnější budovy, dostatečně houževnaté,
aby ustály přímý zásah.

Vědci zpracovávají data,
aby mohli sílu otřesů spočítat a předvídat, kdy a kde by k nim
mohlo v budoucnu dojít. V současnosti můžeme jen odhadovat
pravděpodobnost, že se objeví zemětřesení, ale jednoho dne je snad
budeme umět předvídat, minimalizujeme škody
a zachráníme nespočet lidských životů. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz