Jak vznikají hurikány
Po hurikánu Harvey, který způsobil v Texasu obrovské škody a stál desítky životů, se na severní Ameriku valí další zničující bouře, hurikán Irma. Ten zatím řádil v Karibiku a očekává se, že brzy dorazí na Floridu.
National Geohraphic nám nabízí pár faktů o vzniku a ničivosti této ohromné přírodní síly.
Přepis titulků
Překlad: heindlik
www.videacesky.cz Ničivé poryvy větru,
nespoutané deště, vražedné vlny. To jsou charakteristické
znaky hurikánů, známých také jako
cyklóny a tajfuny. Jedná se o obří bouře objevující se
na mořích tropického pásu. Průměrný hurikán denně uvolní
stejné množství energie jako exploze půl milionu
menších atomových bomb. Hurikány vznikají v létě a na podzim,
kdy slunce ohřeje rozsáhlé úseky oceánu na teplotu přesahující
27 stupňů Celsia.
Zahřátý vlhký vzduch z těchto vyhřátých oblastí stoupá vzhůru a vytváří bouřky. Vyšší a povrchové vzdušné proudy se poté spojí a vytvoří kruhový model mračen známý jako tropická cyklóna. Jakmile vzdušné proudy přesáhnou rychlost 62 km/h, vznikne tropická bouře. Jakmile dosáhnou rychlosti 119 km/h, mluvíme o vzniku hurikánu. Uvnitř bouře pásy deště dlouhé až 480 km tvoří nejničivější místo celého hurikánu, okraje tzv.
"oka". Zde se poryvy větru ženou spirálovitě vzhůru rychlostí až 320 km/h. Uvnitř hurikánu klesají proudy suchého vzduchu, které vytváří až podivně klidnou oblast zvanou "oko". V plné síle může průměr hurikánu dosahovat až 800 kilometrů, což by znamenalo bouři velkou skoro jako Texas, a může sahat až 15 kilometrů vysoko. Většina hurikánů se objevuje na otevřeném moři, ale průměrně dvakrát až třikrát do roka zasáhnou pevninu severní Ameriky.
A když k tomu dojde, následky mohou být katastrofální. Nejnebezpečnější jsou bouřková vlnobití, přívaly vody, které doslova smetou pobřeží bičované hurikánem. Během 20. století zahynulo při řádění hurikánů zhruba 45 tisíc lidí, z toho asi 15 tisíc v USA. Hurikány ale stojí i peníze. Hurikán Andrew z roku 1992 je nejdražší přírodní katastrofou v historii USA. Způsobil škody za více než 25 miliard dolarů.
Vědci usilují o lepší předvídání tras hurikánů. Speciální letadla zvaná "lovci hurikánů" do těchto obřích bouří vlétnou a vypustí senzory měřící rychlost větru, teplotu a tlak, díky čemuž poskytnou klíčové informace o směru hurikánu. K pochopení této úžasné přírodní síly vědcům také slouží nové 3D modely, které nabízejí rychlejší a přesnější varování pro všechny, kdo mají tu smůlu a stojí jí v cestě.
Zahřátý vlhký vzduch z těchto vyhřátých oblastí stoupá vzhůru a vytváří bouřky. Vyšší a povrchové vzdušné proudy se poté spojí a vytvoří kruhový model mračen známý jako tropická cyklóna. Jakmile vzdušné proudy přesáhnou rychlost 62 km/h, vznikne tropická bouře. Jakmile dosáhnou rychlosti 119 km/h, mluvíme o vzniku hurikánu. Uvnitř bouře pásy deště dlouhé až 480 km tvoří nejničivější místo celého hurikánu, okraje tzv.
"oka". Zde se poryvy větru ženou spirálovitě vzhůru rychlostí až 320 km/h. Uvnitř hurikánu klesají proudy suchého vzduchu, které vytváří až podivně klidnou oblast zvanou "oko". V plné síle může průměr hurikánu dosahovat až 800 kilometrů, což by znamenalo bouři velkou skoro jako Texas, a může sahat až 15 kilometrů vysoko. Většina hurikánů se objevuje na otevřeném moři, ale průměrně dvakrát až třikrát do roka zasáhnou pevninu severní Ameriky.
A když k tomu dojde, následky mohou být katastrofální. Nejnebezpečnější jsou bouřková vlnobití, přívaly vody, které doslova smetou pobřeží bičované hurikánem. Během 20. století zahynulo při řádění hurikánů zhruba 45 tisíc lidí, z toho asi 15 tisíc v USA. Hurikány ale stojí i peníze. Hurikán Andrew z roku 1992 je nejdražší přírodní katastrofou v historii USA. Způsobil škody za více než 25 miliard dolarů.
Vědci usilují o lepší předvídání tras hurikánů. Speciální letadla zvaná "lovci hurikánů" do těchto obřích bouří vlétnou a vypustí senzory měřící rychlost větru, teplotu a tlak, díky čemuž poskytnou klíčové informace o směru hurikánu. K pochopení této úžasné přírodní síly vědcům také slouží nové 3D modely, které nabízejí rychlejší a přesnější varování pro všechny, kdo mají tu smůlu a stojí jí v cestě.
Komentáře (3)
Fixa (anonym)Odpovědět
09.09.2017 15:53:16
Proč mají sdělovací prostředky tak obrovskou zálibu v přirovnáních, které jsou pořád naprosto abstraktní a nepředstavitelné?
Vypustí za den tolik energie, která se rovná ekvivalentu exploze půlmilionu malých atomových bomb... Co, to je k*rva za informaci? Je to velice podobné jako přirovnání: Objemem této kapaliny, bychom přibližně napůl zaplavili sedm fotbalových hřišť. Nebo další - hmotnost tohoto kusu materiálu odpovídá přibližně čtyřiceti napůl naložených fabií combi...
Pokud to někdo použije ve "věděckém" sdělení, automaticky tím u mě ztrácí veškerý kredit a jsem uražen, protože se mnou jedná jako s dementem (a já si jako dement připadám, protože netuším jak si mám představit hmotnost přibližně čtyřiceti napůl naložených fabií combi).
nějakej agent (anonym)Odpovědět
14.09.2017 01:21:40
"Hlavní jed muchomůrky zelené, takzvaný amanitin, je tak prudce jedovatý, že množství, které bychom nabrali na špičku nože, usmrtilo by sto sisíc myší, které, seřazeny za sebou, utvořily by řadu 18 kilometrů dlouhou, podle níž bychom si vykračovali čtyři a půl hodiny vojenským krokem."
-Profesor Šustr, Cimrmanovo informační šapitó
Pipe McPiepOdpovědět
08.09.2017 21:36:56
Zrovna kdyz to zacalo bejt zajimavy tak to zkoncilo.. Nemate tam neco delsiho?