Nejlepší kočičí videa jsou z přírody

VOX OBSERVATOŘ Díváte se na nejvzácnější
kočku na světě. Je to poddruh levharta,
který žije ve východním Rusku. Studie z roku 2007 napočítala
pouhých zhruba 30 jedinců. Záběry máme díky fotopasti. To je fotoaparát, který se aktivuje
teplem a pohybem a který může v přírodě
zůstat i několik týdnů. Díky tisícům obrázků z fotoaparátů
jako je tento vědci nedávno zjistili, že za necelých deset let se počet
levhartů mandžuských zdvojnásobil.

Fotopasti jsou zvláště užitečné
pro monitorování vzácných zvířat, jejichž přirozený domov
je těžké prozkoumat. Příkladem je levhard sněžný, který žije
v nadmořské výšce tří kilometrů ve středoasijských pohořích. Nebo vzácná kočka horská, která žije v ještě větších nadmořských
výškách v jihoamerických Andách. Ohrožená kočka bornejská nebyla
před rokem 2009 nikdy natočena.

Toho roku zachytila fotopast
tento krátký záběr. Vědci o biologii tohoto zvířete
v podstatě nic nevědí. Víme, že žije pouze
na ostrovu Borneo v jihovýchodní Asii. V roce 2011 zachytila fotopast
první známé záběry kočky zlaté, což je druh, který jen málo
badatelů vidělo osobně. Letos navíc zachytila fotopast
tento úchvatný záběr kočky zlaté v akci. Myšlenka fotit zvířata na dálku
je poměrně stará, první fotopasti používaly natažené dráty
a hlasitý bleskový prášek, což muselo zvířata vyděsit,
ovšem obrázky to byly úchvatné.

Když časopis National Geographic
zveřejnil tyto fotografie v roce 1906, byly to první fotky divokých zvířat,
které se kdy v časopise objevily. Rozšířené využití ovšem nebylo praktické,
technologie na to nebyla připravená. Poptávka lovců byla tím,
co postrčilo komerční trh a s přesunem od filmu k digitálu se počet vědeckých studií, které fotopasti
využívají, každým rokem zvyšuje. Většina dnešních fotopastí má takzvaný
pasivní infračervený senzor, který odhalí změny teploty,
když se zvíře dostane do záběru.

Na noc jsou vybaveny
buďto obyčejným bleskem nebo infračerveným bleskem,
který neposkytuje tak dobré záběry, ale neděsí zvířata. Fotopasti začaly svou vědeckou
váhu ukazovat v devadesátých letech, kdy vědci, kteří zkoumali
tygra indického začali kombinovat záběry fotopastí
se statistickým softwarem. Díky tomu mohli odhadovat
hustotu a hojnost tygrů.

To jsou důležitá čísla pro plány
na zachování druhu. Tygři a mnohé další kočkovité šelmy
v podstatě nosí otisky prstů na svých tělech, jsou jimi
tyto unikátní značky. Chcete-li tedy odhadnout
celkovou populaci druhu v dané oblasti, Nastavíte fotopasti a získáte vzorek
koček, které jste schopni identifikovat. Pak postup zopakujete.
Počet koček, které jste zachytili dvakrát vám dává dostatek informací k tomu,
abyste odhadli celkový počet jedinců. Je to adaptace starší metody, která zahrnovala
chytání a značkování zvířat.

Dnes je místo značkování fotíte. Je to metoda použitá v nedávné studii
gepardů severoafrických v Alžírsku. Ta zjistila, že populace tohoto
kriticky ohroženého poddruhu je extrémně nízká. Fotopasti se také uplatňují
při vymáhání práva. Ochranci přírody je používají
k chytání pytláků, záběry z nich je možné okamžitě
posílat po mobilní síti.

Odhaduje se, že populace zhruba 80 % druhů
kočkovitých šelem se snižuje. Několik z nich, například tygr,
je kriticky ohrožených. Ještě před sto lety bylo na světě
sto tisíc tygrů. Dnes je jich asi 3200. Populace tygrů sumaterských
je zhruba 450 kusů. Toto video z fotopasti z oblasti,
která měla být chráněnou, ukazuje jeden z důvodu. O TÝDEN POZDĚJI Překlad: Xardass
www.videacesky.cz