Jak někteří z vás vědí, jsem z osminy Francouz, takže bych měl asi ctít své dědictví nebo tak... Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj lidi, já jsem Barby. Ach, Francie. O té slyšel snad každý na téhle planetě. Okamžitě si vybavíte víno, kavárny, nazdobenou barokní architekturu z 18. století a lidi, kteří fakt nesnáší globalizaci angličtiny. Ale když trochu poodstoupíme, uvidíme zemi jaguárů, kokosů, sopek, tučňáků, sukní z trávy, bojových tanců, bambusových fléten, šamanů a rozmanité minulosti, během které se vyvinula v jeden z nejvýraznějších národů planety.

Tak jdeme na to. POLITICKÁ GEOGRAFIE Zaprvé musíte vědět, že to není jenom evropská, ale transkontinentální země ležící napříč 12 časovými pásmy, což je nejvíce ze všech zemí světa.

- Ale jak je to možné? - Hned to vysvětlím, cvalíku. Francie je rozdělená na dvě části: evropskou metropolitní Francii, kde žije asi 95 % populace, a zámořské francouzské regiony a teritoria, též známá francouzským jménem se zkratkou DOM-TOM. Nejdříve vám vysvětlím rozdíly mezi nimi. Regiony mají stejný legální status jako pevninská Francie, stejné občanské a trestní zákoníky i správní právo, jen občas trochu upravené tak, aby vyhovovaly potřebám regionu.

Ve společenstvích je autonomie větší a mohou vytvářet vlastní zákony, kromě oblastí obrany, měny, obchodu a diplomacie. Zámořské regiony jsou Guadeloupe a Martinik v Karibiku, Francouzská Guyana v Jižní Americe, kde je kosmické centrum, údajně nejlepší na světě, protože přidává efekt gravitačního praku díky poloze blízko u rovníku. A Réunion a Mayotte u západní Afriky. Společenství jsou Francouzská Polynésie, asi jste slyšeli o Tahiti, to je tam, a Wallis a Futuna v Tichém oceánu, Saint-Pierre a Miquelon u břehů Kanady, Svatý Bartoloměj a Svatý Martin, což je jediné místo, kde Francie hraničí s Nizozemím, které vlastní jižní část ostrova, oba leží v Karibiku.

Jediné ostrovy v kategorii zámořských teritorií jsou Francouzská jižní a antarktická území, tedy TAAF. Ta území se skládají z Kerguelenů, Ostrovů Svatého Pavla a Amsterdamu, asi odhadnete, komu dřív patřily, Crozetových ostrovů a Adéliny země, nárokovaného úseku Antarktidy, který kvůli Antarktické smlouvě vlastně není uznaný.

A od roku 2007 také rozptýlené ostrovy v Indickém oceánu z epizody o Komorách, které se spojily do pátého distriktu. Ale o polovinu se přou s Komorami, Seychelami a Mauriciem. Jsou neobydlené a jenom dočasně tu přebývají vojáci nebo vědci. Francie také spravuje dvě zvláštní teritoria, která nepatří do žádné z předchozích kategorií. Pustý Clippertonův ostrov u břehů Mexika, dějiště šílených vražd, a ještě Novou Kaledonii, která má mezi územími spravovanými Francií zvláštní status.

Jenom tady se nějak snaží o nezávislost, politická moc byla předána domorodé populaci Kanaků. Je tam zvláštní případ dvojího francouzského a kaledonského občanství a v roce 2018 se bude konat referendum o tom, jestli zůstat součástí Francie. Díky těmto teritoriím má Francie po USA druhou největší výlučnou ekonomickou zónu. Tak zpátky k metropolitní evropské Francii. Země leží v západní Evropě a hraničí s 8 dalšími státy, nezapomeňte na Andorru a Monako.

Její břehy omývá Lamanšský průliv a Biskajský záliv na severu a západě a také Středozemní moře na jihu. Pevninské Francii se někdy říká šestistěn, když trochu nakloníte hlavu, vypadá to, že má šest stran. Mně teda vždycky připomínala čajovou konvici s nohama. Je rozdělená na 13 oblastí, včetně ostrova Korsiky. Když počítáte zámořská území, je to 18. Hlavní a největší město a zároveň hlavní středisko kultury a obchodu je Paříž.

O té bychom mohli mluvit dlouho, o jejím neuvěřitelném uspořádání města, bohaté atmosféře plné života, blízkosti klasicistních památek a novodobé architektury, jídle, obchodech a samozřejmě: Ale to je na dlouho a máme zvládnout další tři části. Nejrušnější letiště jsou ta dvě v Paříži, Charlese de Gaulla a Paříž-Orly, a také Côte d'Azur v Nice a ta ve druhém a třetím největším městě, v Lyonu a v Marseille. Se 643 000 km² je Francie největší zemí v EU.

Je zajímavé, že je rozdělená na oblasti, které mívaly vlastní kulturní identitu. Ty nejvýraznější jsou Okcitánie, Savojsko, Bretaň, Normandie, Alsasko, kousek Baskicka, Nice a ostrov Korsika, kde se mluví nářečím, kterému většina Francouzů nerozumí. Každá ta oblast je jedinečný kousek toho francouzského koláče. Když jsme u toho, francouzské jídlo znáte, což je super. Něco si o něm povíme v: FYZICKÁ GEOGRAFIE Když se podíváte na podobu Francie, zjistíte, proč je pro ně jídlo tak důležité.

Všechno jim výborně vychází. V metropolitní Francii protékají celou zemí velké, životodárné řeky a jejich přítoky jako Garonna, Dordogne, Loira, Seina, Máza a Rhona, díky čemuž najdete skoro v každém koutě Francie hojnost zavlažovaných polí. Navíc země neleží na žádném velkém zlomu. Má příjemné, oceánské evropské klima a netrpí pravidelnými přírodními katastrofami.

Většinu země tvoří orné planiny nebo malé zelené kopečky, které si o obdělání říkají. a voilà, máte agrikulturní zlatý důl. Z celé Evropské unie má prý Francie nejkvalitnější a nejodolnější půdu. Jenom několik oblastí na Kavkaze, ve východní Evropě a jižním Rusku jsou na tom lépe. Hotový jídelní ráj. Na jihu najdete hornaté oblasti Francie, Pyreneje na hranici se Španělskem, Francouzské středohoří, což je snad nejstudovanější oblast Evropy kvůli jejím divným formacím, Alpy na hranicích s Itálií a Švýcarskem.

Ostatně Švýcarsko prohlásilo: "O jezero Léman se nedělím, je moje!" A tak se zrodila Ženeva. Nejvyšší bod Francie a celé EU je Mont Blanc ve francouzských Alpách u hranic s Itálií. V celé Evropě jsou vyšší jenom hory na Kavkaze. Pokud Kavkaz počítáte do Evropy. Někdo ne, ale to je jiná věc. Francie je roh hojnosti, plný plodin, mléčných výrobků, masa.

Každá oblast má speciality, ale dvě věci jsou všude: sýr a víno. Francouzi konzumují nejvíce sýra a v celé zemi mají přes 1200 druhů. Taky mají velkou škálu nezvyklých masných produktů. Většině zemí stačí hovězí, kuřecí, vepřové, možná nějaké jehně nebo koza a ryby. Ale Francouzům to není dost. Zvířata, jako bažanti, kachny, husy, křepelky, králíci, srnci, telata, koně, žáby a šneci se běžně jedí.

Národním zvířetem je galský kohout, a proto je důležitým symbolem Francie. Francie je nejentomofagnější zemí Evropy, tedy jí nejvíce hmyzu, ročně se tam sní asi 700 milion šneků, hlavně v Burgundsku, kde se jich i nejvíce chová. Bohužel, protože Francouzi konzumují nejvíce syrového červeného masa, velká část populace byla zasažena, nebo chronicky trpí toxoplazmózou. Prý se jedná o více než polovinu obyvatel. Ten drobeček se nakonec dostane do mozku, změní chování lidí, buď jsou laskavější, nebo agresivnější a podezíraví.

Najděte si to, nekecám. Alpy jsou známé lahůdkami a fondue, Bretaň palačinkami, Cantal kaštany, Dijon hořčicí, Aveyron aligotem, Remeš šampaňským a potom přijde Bordeaux. Každá oblast Francie tvrdí, že má nejlepší víno, ale je obecně známo, že v Bordeaux jsou asi největší vinice světa. Ročně odtud vyteče přes půl miliardy litrů vína. Francouzi se o své plodiny důsledně starají a v únoru 2016 jako první na světě zakázali obchodům vyhazovat nebo ničit neprodané jídlo. Obchody musí přebytky věnovat na charitu nebo do potravinové banky.

Plýtvání sklizní na farmách omezují pomocí obchodů s ošklivými produkty, kde si můžete koupit ty zdeformované s 30% slevou. Kromě jídla vyváží především letadla, chemikálie, stroje, železo, ocel, elektroniku, motorová vozidla a léky. Zámořská území mají samozřejmě úplně jiné klima a topografii. Karibské ostrovy a Guyana se těší teplému, tropickému klimatu. Guyana je součástí Amazonie, s 95 % má snad nejvyšší zalesnění na světě a v těchto lesích najdete více než 1100 druhů ptáků, plazů a savců.

Réunion a Mayotte mají džungle s hlubokými roklemi a častou vulkanickou činnost. Ostrůvky v Indickém oceánu jsou neobydlené písčiny a laguny, kde je jen pár stromů a keřů. Jižní a antarktická území jsou skalnatá a opuštěná s trochou trávy a vegetace. Na Kerguelenech roste takové divné zelí. Tyto ostrovy přes zimu většinou zamrzají a tučňáci prchají z pobřeží. Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie jsou tropické ostrovy, kde najdete nedotčené džungle plné barevných květin.

A Adélina země je prostě led a Antarktida. Mluvili jsme o hranicích, horách, jídle, sopkách, teď je čas na ty, kteří tomu všemu velí. DEMOGRAFIE Francie je plná lidí, kteří si dávají hodně záležet na tom, abyste věděli, že jsou Francouzi. Žije zde asi 67 milionů lidí, je to po Německu druhá největší země v EU, tvoří celých 13 % její populace.

Asi 85 % populace jsou běloši, 10 % je ze severozápadní Afriky, kolem 3 % jsou černoši a méně než 2 % jsou Asiaté. Měna je euro, mají zásuvky typu C, E a F a jezdí vpravo. Pak je zajímavé, když přijedou na návštěvu sousedi z UK. Promluvme si o těch běloších. Většina těchto Francouzů má nějaké keltské nebo galské kořeny, protože dříve obývali Galové většinu hlavních oblastí dnešní Francie.

Takže geneticky mají s Brity více společného, než si myslí. Nějakou roli hrají i germánští a románští předci, všechny tyto kmeny si nárokovaly nějakou část Francie. I jméno Francie pochází od germánského kmene Franků. Francouzština je úřední řečí. Existují i místní nářečí, obecně ale prosazují, aby všichni mluvili francouzsky. Každá už zmíněná jazyková oblast má vlastní vlajku a lpí na své řeči. Někdy najdete i značky psané tou řečí.

Třeba bretonština v Bretani je keltský jazyk příbuzný s velštinou a irštinou. V Baskicku je baskičtina, v Okcitánii okcitánština a Korsičani vyvinuli takového hybrida francouzštiny a italštiny. Ale většina jazyků v těch oblastech tak nějak vymírá a každodenně je používá jenom starší obyvatelstvo. Mimo metropolitní Francii se mluví francouzsky, ale k tomu mají často vlastní kreolštinu nebo nářečí.

V Karibiku, na Martiniku a Guadeloupu by řekli: "Jak se máš?" "Všechno v pořádku." "Mužík." Na Réunion nebo Mayotte zase: "Co děláš?" "Jak se máš?" "A ty?" Francie je nejnavštěvovanější zemí světa. Ročně navštíví Francii více lidí, než kolik jich ve Francii žije, asi 80 milionů. Ke kultuře toho je příliš mnoho, jedná se o tisíciletí kmenů, válek, říší, hrdinů, padouchů, umělců, básníků, architektů, králů, královen, gilotin, revolucí, vynálezů, hudby, tance, módy, filmu, kuchyně, objevů, vítězství, ztrát, folklóru, vědy, literatury, medicíny a baget.

Na to potřebujete samostatný kanál na YT. Každopádně už od středověku znovu a znovu ukazují, že jsou mocnost, se kterou musíte počítat. Chvíli měli 2. největší říši světa, která se rozkládala snad v každé oblasti na každém kontinentu. Musíte pochopit, že v rychle rostoucí, anglofonní globální ekonomice má Francie rozhodně v úmyslu zachovat francouzskou kulturu a řeč.

Vládou podporovaná Académie française to má za cíl už od roku 1634. Například tím, že – docela neúspěšně – zakazuje cizí slova jako blog, hashtag, parking, e-mail nebo weekend. Navíc zavedli nejvyšší regulátoři médií, CSA a CNC, přísně vymáhaná pravidla, že mezi 8. a 20. hodinou musí být v soukromých rádiích aspoň 40 % hudby francouzského původu a 70 % ve francouzštině. Navíc musí být polovina hudby maximálně půl roku stará.

VŠE MUSÍ BÝT FRANCOUZSKÉ. Z Francie pochází nespočet známých osob ze všech odvětví akademické sféry i sportu. Mezi nimi skoro 70 držitelů Nobelovy ceny, včetně známých chemiků Pierra a Marie Curie. Ti měli dceru, která se také stala slavnou vědkyní. Další vědci, spisovatelé a filozofové jsou třeba: Mouton, který vynalezl metrický systém. Hudebníci jako: Nesmíme zapomenout na ikony módy: Není tajemstvím, že Francie je známá jako hlavní město módy.

Umělci jako: A nebyl by to díl o Francii bez zmínky o králích Ludvíku XIV. a XVI., Janě z Arku a Napoleonovi. Francouzská kultura je zkrátka velice živá a hrdá. Francouzi milují to, odkud pochází a svůj styl života. Katolická církev kdysi hrála velkou roli a dodnes, i ve světské zemi s klesajícím počtem návštěv kostelů, se většina formálně považuje za katolíky.

Je to hlavně věc kultury, minulost, kterou nechtějí zahodit. Také milují pauzy a spánek. Průměrný Francouz spí denně 8,83 hodiny, to je víc než kdekoli jinde ve vyspělém světě. Také mají snad nejkratší pracovní týden, denně v průměru jen 6 – 7 hodin. A stačí jim to. Není neobvyklé, že si lidé vezmou volno v půli dne, k večeru, aby si odpočali a zdřímli. Mají pro to i výraz, který doslova znamená hodina aperitivu.

Mohou pobírat státní důchod od 62 let, což je jeden z nejnižších důchodových věků na světě. A sport, ve kterém Francouzi vynikají je stávkování. Fakt nechcete Francouzům přerušovat šlofík během 6hodinové směny nějakými změnami firemní politiky. Ano, svět dokáže být krutý. Mrkněme se, jak s ním Francie vychází. FRIEND ZONE Francie nediskriminuje.

Nenávidí všechny stejně. Ale vážně, Francie sleduje pár lidí, a když se jí líbíte, chytne se vás a bude si vás cenit. Frankofonní země a země s latinským odkazem Římské říše patří mezi oblíbence, hlavně její sousedé jako Švýcarsko, Lucembursko, Itálie a Španělsko. Québec je pro Francii něco jako je USA pro Spojené Království. Mají se rádi, milují svoje přízvuky, ale nejradši si ze sebe utahují, ačkoliv si jsou blízcí.

Alžírsko, Maroko a Tunis jsou nejbližší africké země, pochází z nich nejvíce afrických migrantů, další jsou subsaharské státy jako Kamerun a Pobřeží slonoviny. Pro Francii je Japonsko synonymem exotiky. Podobně jako sami Francouzi, Japonci mají kulturu plnou tradic, hrady, oblečení a jídlo. Japonsko je zároveň podobně fascinováno Francií, svým evropským dvojčetem z alternativního vesmíru.

S žádnými jinými dvěma zeměmi se Francie neškádlí až obtěžuje radši než s USA a Spojeným královstvím. UK je jejich historickým rivalem, koneckonců vedli stoletou válku, a USA pořád vytahuje 2. světovou. Všichni se navzájem rádi karikují v médiích, ale vlastně si jsou dost blízcí. Britové a Francouzi už staletí překračují hranice a berou se spolu, Obchodní i studentské výměny jsou časté a Francouzi pomohli USA během války za nezávislost a věnovali jim Sochu svobody.

Takže, američtí přátelé, poděkujte Francii za paní Svobodu, je to milé gesto. Nejlepší kamarádi Francie jsou ale asi Německo a Belgie. Je to vtipné, během dějin bylo Německo jediná země, která byla neustálým protivníkem Francie. Od rozdělení říše Karla Velikého byla většina evropských dějin poháněna rivalitou mezi verzemi Francie a všemi verzemi Německa, včetně Svaté říše římské, Řádu německých rytířů, Pruska a také Třetí říše.

Zvratem byl vznik EU. Robert Schuman prohlásil, že pokud má EU mít naději, musí být nadobro vyřešena tisíciletá rivalita mezi Francií a Německem. Od 50. let se obě země navzájem politicky inspirovaly, hlavy státu se navštěvovaly a obě země se nejvíce zasazovaly o přežití Unie. A Belgie je jako bráška, který se odstěhoval, našel si holandského spolubydlu a Francii navštěvuje, aby vyžral ledničku a vypral si prádlo.

Mnoho lidí zná Francouze jako odvážné, bouřlivé, ale šarmantní lidi, možná jsou trochu arogantní, ale zkuste si bydlet někde, kam se neustále hrnou davy turistů, pošlapou vám zahradu, jedí vaše jídlo špatně a chtějí, abyste se o ně starali, a to všechno, aniž by se namáhali říct "merci". Ach, Francie, chápu tě. Jako další je na řadě bohatá, malá bývalá kolonie Francie, Gabon. Překlad: jesterka www.videacesky.cz