Zpět na seznam4.6 (26 hodnocení)
XardassPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Hra o trůny – ohlédnutí za seriálem
10:43
13.1K zhlédnutí
Už v neděli nás čeká první díl poslední řady Hry o trůny. V tomto videu herci z tohoto seriálu vzpomínají na své začátky na place i na svou dlouhou cestu, kterou od té doby ušli.
Poznámka: Pokud si chcete připomenout poslední sérii Hry o trůny, doporučuji skvělou sérii od Ozzy Mana, na jejíž pokračování se můžete těšit již od příštího týdne.
Dám ti radu, bastarde.
Nezapomínej, kým jsi. Nos to jako zbroj.
Pak ti to nemůže ublížit. Když jsem slyšel, že mě chtějí
do fantasy seriálu, řekl jsem si: "Ne." Při čtení první knihy jsem měl tušení
a říkal jsem si: "Panebože, to je... To je úžasné.
Mohla by to být pecka." Byla jsem malá
a měla bujnou představivost. Když jsem tehdy hrála,
tak jsem se přesvědčila, že tam jsem a že se to skutečně děje.
Nikdy předtím jsem nehrál. Chodil jsem na divadelně
zaměřenou hereckou školu. Za 3 roky jsme před kamerou
strávili 3 hodiny. A moje čtvrtá hodina před kamerou
byl první den Hry o trůny. Moje první natáčení
bylo na Černém hradě. Moje první scéna byla rychlá, šel jsem po hradbách
a byl jsem hrozně nervózní.
Jasně, že si pamatuju první den na place!
Panebože, spadla jsem z koně! Byla to moje první práce,
první věc, co jsem kdy dělala. A oni mě šoupli na koně. I když jsem padala,
snažila jsem se hrát. Khaleesi... Znovu, prosím. Pamatuju si
na první scénu z pilotního dílu. Byl to příjezd krále.
Král přijede na koni
a musí z toho koně slézt. Měl na sobě obrovské roucho.
Přijede na koni a říká: A pak: "Stop!" A pak přispěchali
s takovým žebříkem, pomohli mu slézt
a pak zase: "Pokračujte!" Pamatuju si to jen matně. Byli tam Sean Bean, Mark Addy, Lena
a já byla hrozně ohromená a vyděšená. Na všechny si pamatuju.
Malou Sophie,
malou Maisie, malého Isaaca. A teď už jsou úplně dospělí. Nejvíc šokující scéna,
kterou jsem nečekala... Ne! Přestaňte! Od té doby jsem přestala seriálu věřit. Nevěděla jsem, jestli
zabijou mou oblíbenou postavu, nebo ne. Myslím,
že nejvíc šokující byla asi... má smrt. Té scéně s Hodorem
jsem nemohl uvěřit.
Drž dveře! Drž dveře! To jsem si říkal:
"Panebože!" Sledoval jsem Rudou svatbu
a ve scénáři jsem si to moc nepročítal. Nevěděl jsem, co se stane.
Odehrál jsem svoje a o zbytek se nestaral. A když to vyšlo,
tak jsem se na to ráno koukal. A sice jsem velkej, drsnej chlap,
ale stejně jsem se rozbrečel. Bylo to šokující.
Koukal jsem se a říkal: "Ne!
Ne! Ne! Ne! Ne! Co?" Bylo to úžasné. - Musím ti teď říkat lady Stark?
- Ano. Můj nejoblíbenější
den na place je ten, kdy jsem se shledala s Maisie. V životě jsem se nesmála víc
než ten den na place, byla to paráda. S tím křeslem.
Pořád to video mám. Jak se Sophie blbneme
na Branově kolečkovém křesle. Nejzábavnější scéna,
co jsme natočili, byla v sedmé sérii.
Byla to dlouhá scéna,
útok na konvoj s kořistí. Ve Španělsku. Byla to nádherná lokace. A to, že jsme každý den byli venku a jezdili na koni, to já miluju. Neposkvrnění! Když jsem ve třetí sérii
získala Neposkvrněné. To jsem já jako Emilia
byla fakt hustě drsná.
Jsem Daenerys Targaryen,
za bouře zrozená... Dracarys! Byla to paráda. Můj nejoblíbenější den byl ten v Osuně,
kdy jsme natáčeli gladiátorské scény. Byla tam moje holčička. Sledovala taťku při práci. David řekl: "Pojď si sednout sem.
Můžeš to režírovat." A ona na to: "Akce!"
Souboj mezi Ohařem a... Brienne ze zasranýho Tarthu. Dlouho jsme se na tu scénu
připravovali a chystali. A když jsme to všechno zužitkovali,
tak to byla paráda. Island, třetí sezóna,
první den, co jsme tam byli. To byl můj nejoblíbenější den Trůnů. V životě jsem nebyl na nádhernějším místě.
Z mnoha důvodů to bylo mimořádné. Byla to scéna, ve které...
jsem nebyl schopen
setnout hlavu Ygritte. Udeř silně a pořádně, Jone Sněhu. Nejlíp se mi hrálo s Rose Leslie. Na práci s ní bylo něco výjimečného. Moc jsem si užil
hraní s Johnem Bradleym. Viděl to ve... vizi. Moc jsem si užila scény
s Markem Addym ještě v první sérii. Bylo to totiž hrozně intenzivní
a několik stránek dlouhé.
A bylo to od těch
dvou postav dost nečekané. Někdy si říkám,
co to drží pohromadě. Naše manželství? S Iainem Glenem
se mi hraje strašně pohodově. Celou dobu je to
můj parťák, můj kámoš. Nejkrásnější na Emilii je,
že netuší, jak moc je dobrá. Opravdu to netuší. A pořád to netuší.
Vždycky je tak trochu zranitelná. A to je část jejího daru. Můj nejoblíbenější parťák
na hraní je Kit. Kit je první člověk,
se kterým jsem měl herecký vztah. Myslím, že přátelství, která vzniknou,
když máte strach a jste nejistí a vstupujete do neznáma, tak to jsou ta, která vydrží,
protože se vzájemně podporujete. Sanso, pojď sem, holubičko.
Pracovat s Lenou bylo úžasné. - Co to děláš?
- Modlím se. Ty jsi dokonalá, že? Modlíš se... Sledovat ji a učit se od ní
byla ta nejlepší lekce herectví. Neposlechl jsem svého krále,
tvého otce, a teď za to platím. To je mi fuk, jsi můj přítel. Shireen Baratheon.
Měl jsem s Shireen několik scén.
A to byla paráda. Ta její lidskost... A slušnost, chytrost a inteligence.
Chová se k ní jako k sobě rovné. A tohle se mi
na tom jejich vztahu moc líbilo. Chybí mi Charles Dance, který hrál
mého otce, Tywina Lannistera. Výborně nám to spolu šlo
a byli jsme přátelé. Tyrione... I navzdory našemu
vztahu v seriálu. Mám velké štěstí,
že hraju s tak super partou.
Všichni jsou profesionální
a hrozně moc milí. A štědří ke svým kolegům. Každý, kdo tam hraje,
je členem takové rodiny, která se spolu umí smát a vycházet
i po osmi nebo devíti letech. Neměli jsme tam žádné kretény,
žádné primadony, vůbec nic, ani náznak. Až to všechno skončí,
bude mi chybět dynamika toho seriálu. Nic podobného totiž není.
Hra o trůny představuje čas,
kdy mi ještě nebylo 30. Když jsem začala, bylo mi 22.
A dneska už mi 22 není. Hra o trůny,
to je celá moje kariéra. Myslím, že bude těžké
se se Samem rozloučit. Bude těžké
se rozloučit s hraním Tyriona. Budou mi chybět obyčejné věci.
Třeba to, když jdete na plac poprvé daný rok
a máte trošku nový kostým a víte, že jste součástí něčeho,
co je středem pozornosti.
Bude to bez toho divné.
Však je to už osm let. Řeknu vám, co mi chybět nebude.
Chodit tři čtvrtě roku s půlkou vousů. To je Jaime Lannister,
bratr a dvojče královny. Když jsem začínal,
byl jsem takové štěňátko. Byl jsem jako Bambi na ledě. A pak jsem přišel do Belfastu
a naučil se chodit... s hrdostí a potěšením. S těmihle lidmi jsem vyrostla
a jako člověk jsem se hrozně změnila právě kvůli těmto lidem.
Díky tomu seriálu a tomu, že jsem
hrála Aryu, jsem získala sebevědomí. A chtěla bych to předat všem lidem,
které znám a miluju. A taky všem holkám,
které obdivují práci, kterou dělám. Cesta, kterou jsem s Daenerys prožila,
mě zdokonalila jako herečku. A ukázala mi rozsah,
který zvládnu. A kvůli výšinám, kterých dosáhne, mě to donutilo najít je v sobě samé.
Hra o trůny pro mě byla
skvělou příležitostí k učení se. To, že jsem od 10 byl mezi dospělými
a pracoval na profesionálním place. Musel vstát, naučit se repliky
a přemýšlet o své postavě... To mě naučilo
hodně i o mně samotném. Jako herec pracujete
a chodíte na konkurzy. Někdy roli dostanete, někdy ne.
Někdy je to super zkušenost, někdy na prd. A tohle bylo úžasné. Trůny jsou takový svatý grál, je to totiž něco,
co je celosvětově populární.
A lidé si myslí, že je to super. Lidi se snaží věci kopírovat
nebo vytvářet jejich variace. A tady máte něco,
co je zcela originální fantasy. Je to nejrealističtější seriál, který jsem kdy dělal,
ve kterém jsou navíc draci a chodící mrtvoly. Spousta fantasy se soustředí na draky,
ne na postavy.
My to máme naopak. Tenhle seriál objeví spousta
dalších generací, je nadčasový. Každou sérii je tam něco,
co je lepší než v předchozí sérii. A teď jsme v osmé sérii. Je to filmový zážitek.
Každý rok natáčíme 10hodinový film. Fakt, že tohle je konec... tohoto příběhu, je smutný, protože asi každý
se do toho příběhu ponořil. A nechceme, aby kdy skončil.
Ale musí. A bude to paráda. HRA O TRŮNY
POSLEDNÍ SÉRIE Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
Nezapomínej, kým jsi. Nos to jako zbroj.
Pak ti to nemůže ublížit. Když jsem slyšel, že mě chtějí
do fantasy seriálu, řekl jsem si: "Ne." Při čtení první knihy jsem měl tušení
a říkal jsem si: "Panebože, to je... To je úžasné.
Mohla by to být pecka." Byla jsem malá
a měla bujnou představivost. Když jsem tehdy hrála,
tak jsem se přesvědčila, že tam jsem a že se to skutečně děje.
Nikdy předtím jsem nehrál. Chodil jsem na divadelně
zaměřenou hereckou školu. Za 3 roky jsme před kamerou
strávili 3 hodiny. A moje čtvrtá hodina před kamerou
byl první den Hry o trůny. Moje první natáčení
bylo na Černém hradě. Moje první scéna byla rychlá, šel jsem po hradbách
a byl jsem hrozně nervózní.
Jasně, že si pamatuju první den na place!
Panebože, spadla jsem z koně! Byla to moje první práce,
první věc, co jsem kdy dělala. A oni mě šoupli na koně. I když jsem padala,
snažila jsem se hrát. Khaleesi... Znovu, prosím. Pamatuju si
na první scénu z pilotního dílu. Byl to příjezd krále.
Král přijede na koni
a musí z toho koně slézt. Měl na sobě obrovské roucho.
Přijede na koni a říká: A pak: "Stop!" A pak přispěchali
s takovým žebříkem, pomohli mu slézt
a pak zase: "Pokračujte!" Pamatuju si to jen matně. Byli tam Sean Bean, Mark Addy, Lena
a já byla hrozně ohromená a vyděšená. Na všechny si pamatuju.
Malou Sophie,
malou Maisie, malého Isaaca. A teď už jsou úplně dospělí. Nejvíc šokující scéna,
kterou jsem nečekala... Ne! Přestaňte! Od té doby jsem přestala seriálu věřit. Nevěděla jsem, jestli
zabijou mou oblíbenou postavu, nebo ne. Myslím,
že nejvíc šokující byla asi... má smrt. Té scéně s Hodorem
jsem nemohl uvěřit.
Drž dveře! Drž dveře! To jsem si říkal:
"Panebože!" Sledoval jsem Rudou svatbu
a ve scénáři jsem si to moc nepročítal. Nevěděl jsem, co se stane.
Odehrál jsem svoje a o zbytek se nestaral. A když to vyšlo,
tak jsem se na to ráno koukal. A sice jsem velkej, drsnej chlap,
ale stejně jsem se rozbrečel. Bylo to šokující.
Koukal jsem se a říkal: "Ne!
Ne! Ne! Ne! Ne! Co?" Bylo to úžasné. - Musím ti teď říkat lady Stark?
- Ano. Můj nejoblíbenější
den na place je ten, kdy jsem se shledala s Maisie. V životě jsem se nesmála víc
než ten den na place, byla to paráda. S tím křeslem.
Pořád to video mám. Jak se Sophie blbneme
na Branově kolečkovém křesle. Nejzábavnější scéna,
co jsme natočili, byla v sedmé sérii.
Byla to dlouhá scéna,
útok na konvoj s kořistí. Ve Španělsku. Byla to nádherná lokace. A to, že jsme každý den byli venku a jezdili na koni, to já miluju. Neposkvrnění! Když jsem ve třetí sérii
získala Neposkvrněné. To jsem já jako Emilia
byla fakt hustě drsná.
Jsem Daenerys Targaryen,
za bouře zrozená... Dracarys! Byla to paráda. Můj nejoblíbenější den byl ten v Osuně,
kdy jsme natáčeli gladiátorské scény. Byla tam moje holčička. Sledovala taťku při práci. David řekl: "Pojď si sednout sem.
Můžeš to režírovat." A ona na to: "Akce!"
Souboj mezi Ohařem a... Brienne ze zasranýho Tarthu. Dlouho jsme se na tu scénu
připravovali a chystali. A když jsme to všechno zužitkovali,
tak to byla paráda. Island, třetí sezóna,
první den, co jsme tam byli. To byl můj nejoblíbenější den Trůnů. V životě jsem nebyl na nádhernějším místě.
Z mnoha důvodů to bylo mimořádné. Byla to scéna, ve které...
jsem nebyl schopen
setnout hlavu Ygritte. Udeř silně a pořádně, Jone Sněhu. Nejlíp se mi hrálo s Rose Leslie. Na práci s ní bylo něco výjimečného. Moc jsem si užil
hraní s Johnem Bradleym. Viděl to ve... vizi. Moc jsem si užila scény
s Markem Addym ještě v první sérii. Bylo to totiž hrozně intenzivní
a několik stránek dlouhé.
A bylo to od těch
dvou postav dost nečekané. Někdy si říkám,
co to drží pohromadě. Naše manželství? S Iainem Glenem
se mi hraje strašně pohodově. Celou dobu je to
můj parťák, můj kámoš. Nejkrásnější na Emilii je,
že netuší, jak moc je dobrá. Opravdu to netuší. A pořád to netuší.
Vždycky je tak trochu zranitelná. A to je část jejího daru. Můj nejoblíbenější parťák
na hraní je Kit. Kit je první člověk,
se kterým jsem měl herecký vztah. Myslím, že přátelství, která vzniknou,
když máte strach a jste nejistí a vstupujete do neznáma, tak to jsou ta, která vydrží,
protože se vzájemně podporujete. Sanso, pojď sem, holubičko.
Pracovat s Lenou bylo úžasné. - Co to děláš?
- Modlím se. Ty jsi dokonalá, že? Modlíš se... Sledovat ji a učit se od ní
byla ta nejlepší lekce herectví. Neposlechl jsem svého krále,
tvého otce, a teď za to platím. To je mi fuk, jsi můj přítel. Shireen Baratheon.
Měl jsem s Shireen několik scén.
A to byla paráda. Ta její lidskost... A slušnost, chytrost a inteligence.
Chová se k ní jako k sobě rovné. A tohle se mi
na tom jejich vztahu moc líbilo. Chybí mi Charles Dance, který hrál
mého otce, Tywina Lannistera. Výborně nám to spolu šlo
a byli jsme přátelé. Tyrione... I navzdory našemu
vztahu v seriálu. Mám velké štěstí,
že hraju s tak super partou.
Všichni jsou profesionální
a hrozně moc milí. A štědří ke svým kolegům. Každý, kdo tam hraje,
je členem takové rodiny, která se spolu umí smát a vycházet
i po osmi nebo devíti letech. Neměli jsme tam žádné kretény,
žádné primadony, vůbec nic, ani náznak. Až to všechno skončí,
bude mi chybět dynamika toho seriálu. Nic podobného totiž není.
Hra o trůny představuje čas,
kdy mi ještě nebylo 30. Když jsem začala, bylo mi 22.
A dneska už mi 22 není. Hra o trůny,
to je celá moje kariéra. Myslím, že bude těžké
se se Samem rozloučit. Bude těžké
se rozloučit s hraním Tyriona. Budou mi chybět obyčejné věci.
Třeba to, když jdete na plac poprvé daný rok
a máte trošku nový kostým a víte, že jste součástí něčeho,
co je středem pozornosti.
Bude to bez toho divné.
Však je to už osm let. Řeknu vám, co mi chybět nebude.
Chodit tři čtvrtě roku s půlkou vousů. To je Jaime Lannister,
bratr a dvojče královny. Když jsem začínal,
byl jsem takové štěňátko. Byl jsem jako Bambi na ledě. A pak jsem přišel do Belfastu
a naučil se chodit... s hrdostí a potěšením. S těmihle lidmi jsem vyrostla
a jako člověk jsem se hrozně změnila právě kvůli těmto lidem.
Díky tomu seriálu a tomu, že jsem
hrála Aryu, jsem získala sebevědomí. A chtěla bych to předat všem lidem,
které znám a miluju. A taky všem holkám,
které obdivují práci, kterou dělám. Cesta, kterou jsem s Daenerys prožila,
mě zdokonalila jako herečku. A ukázala mi rozsah,
který zvládnu. A kvůli výšinám, kterých dosáhne, mě to donutilo najít je v sobě samé.
Hra o trůny pro mě byla
skvělou příležitostí k učení se. To, že jsem od 10 byl mezi dospělými
a pracoval na profesionálním place. Musel vstát, naučit se repliky
a přemýšlet o své postavě... To mě naučilo
hodně i o mně samotném. Jako herec pracujete
a chodíte na konkurzy. Někdy roli dostanete, někdy ne.
Někdy je to super zkušenost, někdy na prd. A tohle bylo úžasné. Trůny jsou takový svatý grál, je to totiž něco,
co je celosvětově populární.
A lidé si myslí, že je to super. Lidi se snaží věci kopírovat
nebo vytvářet jejich variace. A tady máte něco,
co je zcela originální fantasy. Je to nejrealističtější seriál, který jsem kdy dělal,
ve kterém jsou navíc draci a chodící mrtvoly. Spousta fantasy se soustředí na draky,
ne na postavy.
My to máme naopak. Tenhle seriál objeví spousta
dalších generací, je nadčasový. Každou sérii je tam něco,
co je lepší než v předchozí sérii. A teď jsme v osmé sérii. Je to filmový zážitek.
Každý rok natáčíme 10hodinový film. Fakt, že tohle je konec... tohoto příběhu, je smutný, protože asi každý
se do toho příběhu ponořil. A nechceme, aby kdy skončil.
Ale musí. A bude to paráda. HRA O TRŮNY
POSLEDNÍ SÉRIE Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





