Kit Harington o otravných fanoušcích a překvapení na Wimbledonu

Jak dobře jste tu hru znal dopředu?
Viděl jste ji? Četl jste ji? Něco od Sama Sheparda
jsem četl na konzervatoři. A viděl jsem Buried Child,
to je jedna z jeho nejznámějších her. Ale True West jsem nečetl. A když jsem to pak četl,
tak jsem zjistil, že je to velmi brutální a plné černého humoru. Myslím, že se mi to
líbilo hlavně proto... Je to o dvou bratrech,
kteří jsou od sebe tak odlišní, až si říkáte, jak můžou být bratři.


Podle mě je to jeden člověk. Že jsou to dvě tváře
jednoho velmi kreativního jedince. Destruktivní tvář a ta druhá,
která se to snaží držet v sobě. Kdy jste poprvé zjistil,
že vás baví herectví? To si pamatuju přesně. Bylo to
během představení Čekání na Godota. Hrála ho English Touring Company. Hráli u nás
v divadle ve Worcestershire.

A mě ta hra totálně dostala. Když se to zahraje dobře,
tak se tomu nic nevyrovná. Dostala mě Luckyho řeč v této hře. Ten herec celou dobu nic neříká
a pak má takový dlouhý vnitřní monolog. To, že jste v seriálu,
který je až fanaticky sledován, milován a zkoumán, jako tomu je u Hry o trůny,
s sebou nese i obrovský zájem veřejnosti. Jak se s tím vyrovnáváte?
Když s takovým seriálem začínáte, tak netušíte, co z toho
nakonec bude.

Lhali byste, kdybyste řekli,
že jako mladí herci, kteří hledají další práci, nehledáte popularitu a slávu. Lhal bych, kdybych řekl,
že jsem na konzervatoři nesnil, že budu ve slavném seriálu,
že budu chodit po červených kobercích, že budu chodit na Emmy nebo ceny SAG. Samozřejmě, že jsem to chtěl. A Trůny mi to daly.

Stokrát vynásobeno. Asi si nemůžete vybrat, kdy za vámi
přijde nebo vás bude otravovat fanoušek. Ne. A někdy si říkám:
"Kámo, teď ne." Omlouvám se, že pořád mluvím o Rose, ale dával jsem jí na letišti
pusu na rozloučenou, odjíždí pryč a do toho přišel nějaký týpek
a já na něj: "Ne! Ne! Jdi pryč, otoč se, padej. Teď není vhodná chvíle."

- Občas to tak člověk musí udělat.
- Jo. Když jsme letos skončili s natáčením, tak už dlouho jsem se těšil,
až za mnou někdo přijde... "Jste Jon Sníh? Hrajete Jona Sněha?" Když se lidi ptají, jestli jsem Jon Sníh,
tak říkám, že vlastně ne... Je to trošku otravné.
"Hrajete Jona Sněha?" A já konečně dotočil Trůny
a čekal jsem na to. A těšil jsem se,
až řeknu: "Už ne."

Ale byl jsem z toho tak emočně odvařený,
že když se to stalo, řekl jsem: "Už ne!" A začal jsem před tou holkou brečet. A ona radši vycouvala. Když víte, že vás kdykoliv
může někdo vyfotit, trávíte hodně času přemýšlením nad tím,
že se musíte každý den dobře oblékat? Existuje jeden parchant,
jeden paparazzi parchant, který vysedává před naším domem
a já ho nikdy nevidím. Jako by byl neviditelný.


Každý den ho hledám. Vypadám až šíleně.
Odejdu z domu a kontroluju keře. Je to strašnej čulibrk. - Ale dobrý v tom, co dělá,
když ho nemůžete najít. - To jo. Až ho konečně najdu,
potřesu mu pravicí. Beztak se maskuje za keř. Zcela zakamuflovaný a ani se nehne. Byl jsem nadšený, když jsem zjistil,
že možná budete hrát Batmana. - To by bylo super, že?


- To by byla paráda. Mám rád režiséra, který... - má natáčet další díl.
- Aha. Vy se znáte? Nejsem si jistý, jestli je to
veřejně známá informace. - Ale jo, je.
- Myslím, že je, ano. Nemám žádné důvěrné informace. Jen mám rád režiséra,
který to bude natáčet. Existuje někdo, u koho vás překvapilo,
že je fanouškem seriálu – Hry o trůny – nebo vás osobně?

U koho mě to překvapilo? U Camilly Parker-Bowles. Paráda! A co vám řekla? To, že se na to s Charlesem dívají
v posteli, je vtipná představa. Jednou mě pozvali na Wimbledon. Do královské lóže. Vzal jsem bratra
a předtím byl oběd.

A posadili nás ke královskému stolu. To jsem byl v seriálu mrtvý.
A Camilla se na mě otočila a říká: "A jste teda mrtvý?" Takže Camilla Parker-Bowles. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz