Zpět na seznam4.1 (6 hodnocení)
FoxtrotPublikováno: 10 let
Načítám přehrávač...
Je Hatsune Miku lepší hvězda než Justin Bieber? - Polygon
10:01
6.3K zhlédnutí
Hatsune Miku, umělá zpěvačka vytvořená za pomoci softwaru Vocaloid. Je lepší než reálné popové hvězdy?
Popové hvězdy,
milujeme je tak, až to bolí. Bolí nás to,
ale většinou to bolí je. Znáte Justina Biebera. Před pár lety jsme si říkali, že se
zhroutí rychleji, než domeček z karet. Už se to děje a je to
docela zábavné, ale spíš tragické. Justin Bieber, zatčen v Miami Beach
za řízení pod vlivem alkoholu, pouliční závody, odpor při zatýkání.
A vše co na to můžeme říct, je... - Konečně, co?
- Cos to kurva řekl? - Koukej na to, chlape.
- Cos to řekl? Seš zk*rvenej...
Ztratíš svoje p*odělaný... I když je těžké
si to představit z dálky, Justin Bieber je tím,
co nazýváme lidskou bytostí. Stejně jako vy a já. Chápu, udělal dost
špatných rozhodnutí, ale není sporu,
že jeho osobnost a chování jsou výsledkem nezvyklého
a neudržitelného životního stylu.
A Bieber je jen poslední z dlouhé řady
popových hvězd, jejichž život se rozpadl. Co kdyby to tak nemuselo být? Co kdybychom mohli mít
všechny klady popové hvězdy. Mohly by náš život činit lepším
bez toho, aby si zničily ten svůj. To by bylo skvělé, ne? Tohle je Hatsune Miku, jedna z japonských
nejoblíbenějších popových hvězd. Její popularita je ohromující. Top hry, alba se sto tisíci prodejů,
japonský playboy, cosplayeři, závodní auta...
Byla vystřelena v raketě, dvakrát. Pamatujete si tu holografickou technologii,
která přivedla zpět Tupaca? Podobná technologie pohání
živý koncert Miku. Není člověk, není robot,
není ani herní postava, ne doopravdy. Je to software. Můžete si ji koupit. Ahoj, mé jméno je Miku Hatsune. Jak se jmenuješ ty?
Ráda tě poznávám. Miku je vocaloid.
Je jednou z mnoha. V roce 2000 začala
Yamaha vývoj softwaru pro hudební kompozici,
který by uměl imitovat lidský hlas. Nazvali tento software Vocaloid. Samply jsou kolekcí reálných lidských hlasů,
které jsou zpracovány do něčeho úplně nového. Ze začátku byl Vocaloid zaměřen na
profesionální hudebníky a producenty. Jeho balení i propagace byly
vcelku nezajímavé, utilitární.
Crypton, japonský vývojář hudebního softwaru,
měl nápad dát druhému Vocaloidu tvář. Jsem Hatsune Miku
z Crypton Future Media. Doufali, že postava
jako představitel naláká zákazníky, aby si vybrali jejich software
namísto konkurenčního. CEO Cryptonu pojmenoval
tuto postavu Hatsune Miku. To se překládá přibližně jako
"První zvuk z budoucnosti". Nemá žádnou historii,
jen tělesný design. Je jí 16 let, má tyrkysové copánky
a těsný obleček.
Bude takhle vypadat navždy. Strategie Cryptonu fungovala. Profesionály zaujala Miku okamžitě. Ale nečekaně také nadšené fanoušky. CEO Cryptonu tvrdí, že fanoušci Miku
zveřejňovali fanart už v den vydání. Ale proč? Zajišťovala to tvůrčí svoboda. I když byl software
navržen pro profesionály, tak mohl každý,
kdo jej koupil, tvořit a volně publikovat
svoje vlastní Hatsune Miku písně.
Vítejte v Zero-G Vocaloid tutoriálu. Jakmile budete znát základy, bude tvorba
skladeb ve Vocaloidu docela snadná. A fanoušci i profesionálové,
kteří chtěli na hudbě vydělávat, měli možnost uzavřít
partnerství s Cryptonem. A Crypton neudělal
hudební software open-source, namísto toho dala společnost
Miku k dispozici veřejnosti.
Umělci a hudebníci měli
možnost volně upravovat, využívat a publikovat práci obsahující
tuto postavu, jak jen chtěli. Takže, náhle tento software a podoba,
sloužily jako brány k reálným kariérám. Pro lidi, kteří neměli nikdy dříve
spojení s hudebním průmyslem. Během roku Miku vystupovala
ve stovkách fanouškových písní. Během 5 let vyvinuli fanoušci
software k choreografii tanců, navrhli několik spinoffů Miku
a publikovali tisíce videí s miliony zhlédnutí. Sláva Miku rostla, protože komunita fanoušků
vyprodukovala množství různé hudby, které by bylo nemožné
očekávat od jediné osoby.
Tady je roční produkce
hudby od Justina Biebera. A tady je roční produkce
hudby od Hatsune Miku. Fanoušci jsou spotřebitelé,
ale v případě Miku jsou také spolupracovníci. Porovnejme tvůrčí svobodu
Hatsune Miku s tou Justina Biebera. Producenti, agenti, manažeři
a monolitické korporace mají výhradní kontrolu nad projektem
Justin Bieber a jeho ziskem. Fanoušci nemůžou dělat písně s Justinem
a rozhodně na té hudbě nemůžou vydělávat.
A Bieberovo zobrazení a duševní vlastnictví
je zuřivě chráněno západními zákony. Ale tyto omezení se zdají
zastaralé a i trochu přehnané. Žijeme ve věku zapojení. Používáme Twitter, Tumblr,
YouTube, Instagram a Vine, abychom kritizovali, zpochybnili,
vylepšili, znovu publikovali a znovu udělali cokoli,
co chceme s naší zábavou. Existuje jisté spoluvlastnictví,
které máme s věcmi, které milujeme. Metoda Miku odráží způsob,
jakým očekáváme zapojení s naší zábavou, jako dnes celý svět.
Na zacházení s lidskými popovými hvězdami
je také něco zlého a nelidského. I když se o ně agenti, manažeři a producenti
mohou zajímat a přát jim to nejlepší, starají se také o to, jaká
rozhodnutí budou nejlepší pro ně. Například, Justin Bieber nebude mít
emocionální prospěch z toho, že ho hnusně vyobrazí v bulváru. Ale pro ty, co jsou kolem něj
a investovali do komodity Justin Bieber, může být ta publicita užitečná.
Takže není překvapující, že Bieber
a další mladé a naivní popové hvězdy, které příliš věří těm kolem nich,
se postupně dostanou do existenční krize. Co dělá Miku unikátní, je to,
že je naprosto umělá. Nikdy nestárne,
neobjeví se v bulváru po noční pařbě, ani nebude mít noční pařbu,
pokud tedy někdo nebude chtít. Její život nemůže být zničen,
protože žádný nemá. A přesto nejlepší vlastnosti Miku,
její všudypřítomnost a dostupnost, nastavily nebezpečný precedent.
Miku dovoluje fanouškům nejen
cítit vlastnictví k tomu, co milují, ale skutečně mít to vlastnictví. Nemůže odmítnout žádost,
jakoukoli žádost. To jí dovoluje být schránkou
pro kreativitu fanoušků, ale dovoluje to, aby byl design postavy,
jako dítě, odporně zmanipulován. Začne to být hnusné. Jeden z prvních programů pro Oculus Rift,
headset virtuální reality, obsahuje Miku. V simulaci z pohledu první osoby můžou
uživatelé, s pomocí pohybového ovladače, natáhnou ruku a dotknout se jí.
Takže, je virtuální popová hvězda lepší
než lidská popová hvězda? Nebo, v tomto případě. Je Hatsune Miku lepší schránkou
pro celebritu než Justin Bieber? Jo, téměř ve všech směrech je
virtuální popová hvězda lepší než lidská. Vocaloidy jako Miku boří bariéru
mezi umělcem a fanouškem a dělají to bez ohrožení
života žijící osoby. Miku očividně v blízké době nenahradí Biebera,
ale stejně se zde můžeme naučit něco důležitého.
V Miku vidíme extrémnost fandomu. K lepšímu, určitě,
ale také k horšímu. Agenti, manažeři, producenti,
ale také my, fanoušci, jsme vinni, protože si idealizujeme, zpeněžujeme,
sexualizujeme a zveličujeme lidi, které milujeme
s nebezpečným zápalem. Zacházíme s popovými hvězdami
jako s objekty, i když potřebují, abychom s nimi
zacházeli jako s lidmi. Překlad: Foxtrot
www.videacesky.cz
milujeme je tak, až to bolí. Bolí nás to,
ale většinou to bolí je. Znáte Justina Biebera. Před pár lety jsme si říkali, že se
zhroutí rychleji, než domeček z karet. Už se to děje a je to
docela zábavné, ale spíš tragické. Justin Bieber, zatčen v Miami Beach
za řízení pod vlivem alkoholu, pouliční závody, odpor při zatýkání.
A vše co na to můžeme říct, je... - Konečně, co?
- Cos to kurva řekl? - Koukej na to, chlape.
- Cos to řekl? Seš zk*rvenej...
Ztratíš svoje p*odělaný... I když je těžké
si to představit z dálky, Justin Bieber je tím,
co nazýváme lidskou bytostí. Stejně jako vy a já. Chápu, udělal dost
špatných rozhodnutí, ale není sporu,
že jeho osobnost a chování jsou výsledkem nezvyklého
a neudržitelného životního stylu.
A Bieber je jen poslední z dlouhé řady
popových hvězd, jejichž život se rozpadl. Co kdyby to tak nemuselo být? Co kdybychom mohli mít
všechny klady popové hvězdy. Mohly by náš život činit lepším
bez toho, aby si zničily ten svůj. To by bylo skvělé, ne? Tohle je Hatsune Miku, jedna z japonských
nejoblíbenějších popových hvězd. Její popularita je ohromující. Top hry, alba se sto tisíci prodejů,
japonský playboy, cosplayeři, závodní auta...
Byla vystřelena v raketě, dvakrát. Pamatujete si tu holografickou technologii,
která přivedla zpět Tupaca? Podobná technologie pohání
živý koncert Miku. Není člověk, není robot,
není ani herní postava, ne doopravdy. Je to software. Můžete si ji koupit. Ahoj, mé jméno je Miku Hatsune. Jak se jmenuješ ty?
Ráda tě poznávám. Miku je vocaloid.
Je jednou z mnoha. V roce 2000 začala
Yamaha vývoj softwaru pro hudební kompozici,
který by uměl imitovat lidský hlas. Nazvali tento software Vocaloid. Samply jsou kolekcí reálných lidských hlasů,
které jsou zpracovány do něčeho úplně nového. Ze začátku byl Vocaloid zaměřen na
profesionální hudebníky a producenty. Jeho balení i propagace byly
vcelku nezajímavé, utilitární.
Crypton, japonský vývojář hudebního softwaru,
měl nápad dát druhému Vocaloidu tvář. Jsem Hatsune Miku
z Crypton Future Media. Doufali, že postava
jako představitel naláká zákazníky, aby si vybrali jejich software
namísto konkurenčního. CEO Cryptonu pojmenoval
tuto postavu Hatsune Miku. To se překládá přibližně jako
"První zvuk z budoucnosti". Nemá žádnou historii,
jen tělesný design. Je jí 16 let, má tyrkysové copánky
a těsný obleček.
Bude takhle vypadat navždy. Strategie Cryptonu fungovala. Profesionály zaujala Miku okamžitě. Ale nečekaně také nadšené fanoušky. CEO Cryptonu tvrdí, že fanoušci Miku
zveřejňovali fanart už v den vydání. Ale proč? Zajišťovala to tvůrčí svoboda. I když byl software
navržen pro profesionály, tak mohl každý,
kdo jej koupil, tvořit a volně publikovat
svoje vlastní Hatsune Miku písně.
Vítejte v Zero-G Vocaloid tutoriálu. Jakmile budete znát základy, bude tvorba
skladeb ve Vocaloidu docela snadná. A fanoušci i profesionálové,
kteří chtěli na hudbě vydělávat, měli možnost uzavřít
partnerství s Cryptonem. A Crypton neudělal
hudební software open-source, namísto toho dala společnost
Miku k dispozici veřejnosti.
Umělci a hudebníci měli
možnost volně upravovat, využívat a publikovat práci obsahující
tuto postavu, jak jen chtěli. Takže, náhle tento software a podoba,
sloužily jako brány k reálným kariérám. Pro lidi, kteří neměli nikdy dříve
spojení s hudebním průmyslem. Během roku Miku vystupovala
ve stovkách fanouškových písní. Během 5 let vyvinuli fanoušci
software k choreografii tanců, navrhli několik spinoffů Miku
a publikovali tisíce videí s miliony zhlédnutí. Sláva Miku rostla, protože komunita fanoušků
vyprodukovala množství různé hudby, které by bylo nemožné
očekávat od jediné osoby.
Tady je roční produkce
hudby od Justina Biebera. A tady je roční produkce
hudby od Hatsune Miku. Fanoušci jsou spotřebitelé,
ale v případě Miku jsou také spolupracovníci. Porovnejme tvůrčí svobodu
Hatsune Miku s tou Justina Biebera. Producenti, agenti, manažeři
a monolitické korporace mají výhradní kontrolu nad projektem
Justin Bieber a jeho ziskem. Fanoušci nemůžou dělat písně s Justinem
a rozhodně na té hudbě nemůžou vydělávat.
A Bieberovo zobrazení a duševní vlastnictví
je zuřivě chráněno západními zákony. Ale tyto omezení se zdají
zastaralé a i trochu přehnané. Žijeme ve věku zapojení. Používáme Twitter, Tumblr,
YouTube, Instagram a Vine, abychom kritizovali, zpochybnili,
vylepšili, znovu publikovali a znovu udělali cokoli,
co chceme s naší zábavou. Existuje jisté spoluvlastnictví,
které máme s věcmi, které milujeme. Metoda Miku odráží způsob,
jakým očekáváme zapojení s naší zábavou, jako dnes celý svět.
Na zacházení s lidskými popovými hvězdami
je také něco zlého a nelidského. I když se o ně agenti, manažeři a producenti
mohou zajímat a přát jim to nejlepší, starají se také o to, jaká
rozhodnutí budou nejlepší pro ně. Například, Justin Bieber nebude mít
emocionální prospěch z toho, že ho hnusně vyobrazí v bulváru. Ale pro ty, co jsou kolem něj
a investovali do komodity Justin Bieber, může být ta publicita užitečná.
Takže není překvapující, že Bieber
a další mladé a naivní popové hvězdy, které příliš věří těm kolem nich,
se postupně dostanou do existenční krize. Co dělá Miku unikátní, je to,
že je naprosto umělá. Nikdy nestárne,
neobjeví se v bulváru po noční pařbě, ani nebude mít noční pařbu,
pokud tedy někdo nebude chtít. Její život nemůže být zničen,
protože žádný nemá. A přesto nejlepší vlastnosti Miku,
její všudypřítomnost a dostupnost, nastavily nebezpečný precedent.
Miku dovoluje fanouškům nejen
cítit vlastnictví k tomu, co milují, ale skutečně mít to vlastnictví. Nemůže odmítnout žádost,
jakoukoli žádost. To jí dovoluje být schránkou
pro kreativitu fanoušků, ale dovoluje to, aby byl design postavy,
jako dítě, odporně zmanipulován. Začne to být hnusné. Jeden z prvních programů pro Oculus Rift,
headset virtuální reality, obsahuje Miku. V simulaci z pohledu první osoby můžou
uživatelé, s pomocí pohybového ovladače, natáhnou ruku a dotknout se jí.
Takže, je virtuální popová hvězda lepší
než lidská popová hvězda? Nebo, v tomto případě. Je Hatsune Miku lepší schránkou
pro celebritu než Justin Bieber? Jo, téměř ve všech směrech je
virtuální popová hvězda lepší než lidská. Vocaloidy jako Miku boří bariéru
mezi umělcem a fanouškem a dělají to bez ohrožení
života žijící osoby. Miku očividně v blízké době nenahradí Biebera,
ale stejně se zde můžeme naučit něco důležitého.
V Miku vidíme extrémnost fandomu. K lepšímu, určitě,
ale také k horšímu. Agenti, manažeři, producenti,
ale také my, fanoušci, jsme vinni, protože si idealizujeme, zpeněžujeme,
sexualizujeme a zveličujeme lidi, které milujeme
s nebezpečným zápalem. Zacházíme s popovými hvězdami
jako s objekty, i když potřebují, abychom s nimi
zacházeli jako s lidmi. Překlad: Foxtrot
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





