Thumbnail play icon

Amanda Palmer: Umění poprosit

91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:316
Počet zobrazení:4 510

Zpěvačka, textařka a hudebnice Amanda Palmer mluví ve své inpirativní přednášce na konferenci TED o svých uměleckých začátcích, o jedinečném vztahu s fanoušky, o odchodu z osidel hudebních vydavatelství a o vydělávání peněz. Opravdu si o ně stačí říct? Je možné vydat album bez peněz hudebního průmyslu? Je sdílení nepřítelem umělců? Za překlad děkujeme trinitrofenolovi, který už pro nás přeložil i dokument The Pirate Bay Away from Keyboard.

Přepis titulků

Hudbou jsem si nevydělávala vždycky. Asi pět let po promoci na poctivé univerzitě svobodných umění, byla tohle moje práce. Moje živá socha se jmenovala Osm stop vysoká nevěsta. A ráda říkám lidem, že takhle jsem si vydělávala, protože všichni chtějí vědět, kdo jsou ti blázni ve skutečném životě.

Ahoj. Nabarvila jsem se na bílo, postavila jsem se na krabici, k nohám jsem si dala klobouk nebo plechovku, a když někdo šel kolem a hodil mi drobné, podala jsem mu květinu a pořádně jsem se mu podívala do očí. A když si nevzal květinu, přidala jsem gesto žalu a touhy, zatímco odcházel.

Zažila jsem hluboká setkání, zvlášť s osamělými lidmi, kteří vypadali, jakoby s nikým nemluvili už týdny a sdíleli jsme krásný okamžik delšího vzájemného pohledu, který nám ulice dopřála, a tak trochu jsme se zvláštním způsobem zamilovali. A moje oči říkaly: "Děkuji ti. Vidím tě." A jejich oči říkaly: "Mě nikdy nikdo nevidí.

Děkuji." A občas mě někdo obtěžoval. Lidé z projíždějících aut na mě volali: "Najdi si práci!" A já si říkala: "Tohle je moje práce." Ale bolelo to, protože jsem se začala bát, že dělám nějakou ne-práci. Nefér, ostudnou.

Vůbec jsem netušila, že stání na té krabici je skutečně ideální přípravou pro hudební byznys. Pokud jsou zde ekonomové, možná by vás zajímalo, že můj výdělek byl docela dobře předvídatelný, což je pro mě šokující, vzhledem k tomu, že jsem neměla pravidelné zákazníky, ale bývalo to zhruba tak 60 babek v úterý a 90 v pátek. Bylo to stálé.

A mezitím jsme jezdili hrát po nočních klubech s mojí kapelou, The Dresden Dolls. To jsem já u piána a geniální bubeník. Psala jsem písničky a nakonec jsme začali vydělávat dost na to, abych mohla skončit kariéru sochy, a když jsme vyrazili na turné, vlastně jsem nechtěla přijít o ten pocit přímého spojení s lidmi, protože jsem to milovala.

A tak jsme po všech našich vystoupeních dávali autogramy a objímali fanoušky a bavili se s lidmi a z proseb o pomoc a připojení se jsme vytvořili umění. A já jsem oslovovala místní muzikanty a umělce, kteří nám připravili zázemí, a nechali kolovat klobouk a pak se k nám připojili na jevišti, nakonec z toho byl otočný švédský stůl plný divných, náhodných hostů.

A pak přišel Twitter a začala se dít větší kouzla, protože jsem mohla požádat okamžitě kohokoliv o cokoliv. Potřebovala jsem cvičit na piáno a o hodinu později už jsem byla u jednoho fanouška doma, v Londýně. Po celém světě nám nosili do zákulisí domácí jídlo a krmili nás a jedli s námi, tohle je v Seattlu. Hlásili se nám fanoušci pracující v muzeích, obchodech a na veřejných místech, když jsme se na poslední chvíli rozhodli udělat spontánní vystoupení zdarma. Tohle je knihovna v Aucklandu. V sobotu jsem v tweetu prosila o tuhle krabici a klobouk, protože jsem je nechtěla vláčet z Východního pobřeží a pomohl mi tenhle chlapík, Chris z Newport Beach, který vás pozdravuje.

Jednou jsem tweetovala: kde se dá v Melbourne koupit neti konvička? A zdravotní sestra mi jednu přivezla z nemocnice přímo do kavárny, kde jsem seděla, koupila jsem jí smoothie a pak jsem si povídaly o ošetřovatelství a smrti.

Mám ráda tenhle druh náhodné blízkosti, což je dobře, protože často provozuji couchsurfing. Od vil, kde všichni z mojí party dostanou vlastní pokoj, ale není tam wi-fi po pankáčské squaty, kde jsou všichni na zemi v jednom pokoji bez záchoda, ale s wi-fi, což je pochopitelně ta lepší možnost. Jednou jsem s mojí partou přijeli do opravdu chudé čtvrti v Miami a zjistili jsme, že ten večer couchsurfujeme u osmnáctileté dívky, která pořád bydlela u rodičů, a její rodina byli ilegální přistěhovalci z Hondurasu.

A tu noc celá její rodina spala na gaučích a ona spala se svojí maminkou, abychom my mohli spát v jejich postelích. Jak jsem tam ležela, říkala jsem si, tihle lidé mají tak málo, je to fér?

A ráno nás její maminka učila, jak udělat tortilly a chtěla mi dát bibli. A vzala si mě stranou a svojí lámanou angličtinou mi řekla: "Vaše hudba mojí dceři moc pomohla. Děkuji, že jste s námi byla. Všichni jsme vám vděční." A já si pomyslela, tohle je fér. To je tohle. O pár měsíců později jsem byla na Manhattanu, tweetla jsem si o místo na přespání a o půlnoci jsem zvonila na zvonek v Lower East Side.

A zjistila jsem, že jsem tohle vlastně nikdy nedělala sama. Vždycky jsem byla s kapelou nebo s partou. Nedělají tohle hloupí lidé? Neumírají takhle hloupí lidé? A dřív, než jsem se stačila rozmyslet, se rozletěly dveře. Ona je umělkyně, on je finanční blogger pro Reuters, a nalévají mi skleničku červeného a nabízejí koupel, už jsem zažila tisíce nocí odsuď až sem.

Takže hodně couchsurfuju a taky hodně crowdsurfuju. Tvrdím, že couchsurfing a crowdsurfing jsou v podstatě to samé. Padáte do obecenstva a vzájemně si věříte. Jednou jsem se zeptala předskakující kapely, jestli nechtějí jít s kloboukem mezi lidi, aby si přivydělali, já jsem to dělala mockrát.

Jako obvykle byla kapela nadšená až na jednoho chlapíka, který mi řekl, že by tam nedokázal jít. Stát tam s kloboukem mu přišlo příliš jako žebrání. Znala jsem ten strach. "Je to fér?" a "Najdi si práci!" Mezitím byla moje kapela stále slavnější a slavnější.

Podepsali jsme smlouvu s velkým studiem. Naše hudba je mix punku a kabaretu, není pro každého. Dobře, možná pro vás. Podepsali jsme a před vydáním našeho dalšího alba byl velký humbuk. Vydalo se a prodalo se ho 25 000 kopií během několika týdnů, což vydavatel považoval za neúspěch. A já říkám: "25 tisíc, to je dost, ne?"

Oni na to: "Ne, prodeje klesají, je to neúspěch." A odešli. Přesně v té době dávám autogramy a objímám se po vystoupení a přijde chlapík, podá mi desetidolarovou bankovku a povídá: "Omlouvám se, vaše cédéčko jsem si vypálil od kamaráda." "Ale čtu tvůj blog a vím, že vydavatele nesnášíš, jen chci, abys měla tyhle peníze." A tohle se děje pořád.

Stala jsem se tím kloboukem na svých vystoupeních, ale musím tam fyzicky stát a brát si od lidí pomoc. A na rozdíl od chlápka z předskakující kapely, jsem měla v takovém stání spoustu praxe. Děkuji. A to byl okamžik, kdy jsem se rozhodla, že svoji hudbu dám lidem zadarmo, online, kdykoliv to půjde.

Takže tady je Metallica: ošklivý Napster! Amanda Palmer je někde tady a všechny vybízím k torrentům, stahování, sdílení, ale budu za to žádat pomoc, protože jsem viděla, že na ulici to funguje. Takže jsem se zbavila vydavatele a svůj další projekt s mojí novou kapelou the Grand Theft Orchestra jsem chtěla dělat za pomoci crowdfundingu. A spadla jsem do tisíců spojení, která jsem navázala, a řekla jsem lidem, aby mě chytili.

Cíl byl 100 tisíc dolarů. Moji fanoušci mě zaopatřili téměř 1,2 milionem, což je dosud nejvíc, co kdy hudební crowdfundingový projekt získal. A můžete vidět, kolik je to lidí. Je to asi 25 000 lidí. A média se ptala: "Amando, hudební průmysl letí dolů, a ty vybízíš k pirátství.

Jak jsi donutila všechny ty lidi platit za hudbu?" Odpověď je, že jsem nikoho nenutila. Poprosila jsem je. A právě tím aktem požádání jsem se s nimi spojila. A když se s lidmi spojíte, chtějí vám pomoct. Pro hodně umělců je těžké to chápat, nechtějí o nic prosit. Není to jednoduché.

Není jednoduché poprosit. A hodně umělců s tím má problém. Prosba vás dělá zranitelnými. Když se rozkřikl můj Kickstarter, schytala jsem na internetu kritiku kvůli pokračování mých bláznivých crowdsourcingových praktik, hlavně když jsme prosili hudebníky, kteří jsou fanoušci, jestli se k nám nechtějí přidat na jevišti na pár písniček za lásku, lístky a pivo. A tohle je upravená fotka která mě hanila na jednom webu.

A ranilo mě to starým známým způsobem. Lidé, říkající věci jako: "Takhle už si teď o pomoc říkat nesmíš." mi skutečně připomněli lidi křičící z aut: "Najdi si práci!" Protože s námi nebyli na chodníku a nemohli vidět výměnu, která se děje mezi mnou a mými lidmi, výměnu, která je opravdu fér, ale pro ně je cizí.

Tohle už není až tak bezpečná práce. Je to party pro mé zaopatřovatele z Kickstarteru v Berlíně. Na konci večera jsem se svlékla a nechala jsem po sobě všechny kreslit. Dovolte mi říci, pokud chcete zažít opravdu hluboký pocit důvěry k cizím lidem, doporučuju tohle. Zvlášť pokud jsou to opilí Němci. Byl to level nindža mistra ve spojení s fanoušky, protože ve skutečnosti jsem tím říkala: "Až takhle vám důvěřuju.

Měla bych? Předveďte se." Po většinu dějin lidstva byli hudebníci a umělci součástí komunity, spojovali a otevírali, nešlo o nedotknutelné hvězdy. Celebrita znamená mnoho lidí, kteří ji z dálky milují, ale internet a obsah, který můžeme volně sdílet nás vrací zpátky.

Je to o hrstce lidí, kteří vás milují zblízka, a ta hrstka stačí. Hodně lidí mate myšlenka, že to jde bez pevné cenovky. Vidí to jako nepředvídatelné riziko, ale já věci, které jsem dělala, Kickstarter, ulice, zvonek na dveřích... nevidím jako nebezpečné.

Vidím je jako důvěru. Dnes už internetové nástroje činí výměnu stejně jednoduchou a instinktivní jako na ulici. Ale dokonalé nástroje nám nepomohou, pokud nebudeme umět postavit se naproti sobě a bez obav dávat a přijímat. Ale nejdůležitější je nestydět se požádat.

Svoji hudební kariéru jsem strávila snahou o setkávání s lidmi na internetu, tak jak jsem to dělala na krabici, A tak jsem blogovala a tweetovala nejen o termínech koncertů nebo o novém videoklipu, ale i o naší práci a o našem umění a o našich obavách a našich kocovinách, našich omylech. Navzájem se vidíme. A já si myslím, že když se vzájemně vidíme, chceme si i pomoci.

Myslím, že lidé byli posedlí špatnou otázkou: "Jak donutit lidi platit za hudbu?" Co kdybychom se začali ptát: "Jak lidem umožnit platit za hudbu?" Děkuji. Překlad: trinitrofenol Sdílení je aktem lásky.

Komentáře (31)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

na rock for people byla skvělá :) ona je tak divně krásná, nejenom vzhledem...

190

Odpovědět

Netuším kdo to je a nikdy jsem ji neviděl :D

187

Odpovědět

Pravdepodobne som velmi, velmi skazený človek pretože už to 4 minúte som si šiel prečítať komentáre; zaujímalo ma, či má niekto podobný názor. Potom som to len z recesie dopozeral pretože som v tých 4 minútach nenašiel nič, čo by podnietilo ten úžas čo som tu čítal. A viete čo? Ani v tých zvyšných deviatich som nič také nepochytil. Nemyslím si že je blázon alebo recesivita alebo čokoľvek v tom zmysle. Takmer každý človek, obzvlášť z našej (súčasnej) generácie, má v sebe prirodzený pud potláčať, neuznávať, konvencie. Niekto ho prejavuje viac, niekto menej. Keby to tak nebolo, sme na úrovni 15. storočia. K veci: už len ten začiatok - prišla mladá žena ktorú som videl po prvý krát v živote, s debničkou a klobúkom. V ruke dáka záclona. Dobre, ok. Postavila sa, do ruky kvetinu a nič. Čumí do "blba" a krúti očami. Aha, a teraz čo? Smiech? Plač? Smútok? Rozpaky? Nakoniec len trapas... Po tých štyroch minútach som bol úplne preplnený tak riedkej omáčky že som to naozaj musel zastaviť. Zanedlho mi došlo kde je problém a prečo to môj mozog nedokáže zhltnúť - bol som svedkom toho ako niekto po trápnom úvode dokázal natiahnuť 8-10 viet do 4 minút rečí. Je to asi mojou prácou - som naučený vyberať z množstva informácií práve tie dôležité. Sľúbil som si, že na ostatok videa sa skutočne sústredím. Zistil som že s ňou súhlasím všetkými desiatimi. Každopádne pre mňa je toto 5 minút do dobrého videa a takmer 9 minút čiernej a rozmazaného textu.

Ospravedlňujem sa všetkým ktorých som sa dotkol.

1827

Odpovědět

Mozna by stalo za to tu prelozit i nektere jeji pisnicky.

191

Odpovědět

Je pravda, že naše společnost jde ke dnu. Čím více chytrých mobilů a internetu, tím více se z nás stávají ,,loutky času". Neříkám že každý, ale dříve spolu lidé běžně komunikovali, navštěvovali se, pomáhali si, zatímco dnes někoho ze zdvořilosti pozdravíte a vám se dostane nepříjemného pohledu. Oslovit dnes ženu někde na zastávce, v restauraci nebo třeba v knihovně nese velké riziko, že si o vás dotyčná bude myslet, že jste uchyl. Dnes je prostě normální, seznamovat se pod vlivem. :-) Tím jen chci říct, že s úžasem koukám na to, jakým způsobem se tato žena někam dostala. Šla si za svým i přes to, že jí lidé ponižovali, ustála to a nyní je tam kde je. Přitom to co dělá (dělala) je zcela přirozené, jen to v dnešní době lidé nedokáží pochopit a mají jí za blázna. Spousta z nás by tohle nikdy nezvládla a proto RESPEKT! :-)

182

Odpovědět

Abych k tomu něco řekl, k té zdvořilosti ohledně zdravení.
Tak je mi 20 let a žiji v Holandsku. A při první cestě Městskou Dopravou ( HTM ) Autobusy a tramvaje. Nastupujete hlavně předními dveřmi u řidiče. A když jsem vešel, měl jsem již zakoupenou tzv. ChipCard, bezkontaktní placení, jen kartu přiložíte na pří.slušné místo. Po jednom kroku, přidávám již připravenou kartu na místo. A řidič s Úsměvěm ( upřímným, cítil jsem se, jako by mě rád viděl ) mě pozdravil, a já to s nadšením opakoval. ,, Oi nebo Hello ,,
A sedl jsem si na nejbližší sedadlo k těmto dveřím,a při nástupu to takhle dělal, né jako v Kauflandu znechucené a znuděné prodavačky, Vás sotva pozdraví, a když už tak s nepříjemným tónem. Jen malý příklad odtud. A toto video, tato řeč. Úžasná, upřímná, plná naděje. / Absolutně nevím kdo to je, jdu si ji vygooglit, ale má u mě úspěch. / + Děkuji za Velmi dobrý překlad. :) / který ani v podstatě nebyl potřeba, nýbrž mluvila zřetělně a pomalu / + Ještě jednou Děkuji BugHero a VC.cz

181

Odpovědět

Na ní a její představení jsem zvědavej na letošním Rock for People

181

Odpovědět

tak tak. furt zvazuju jestli jet nebo ne, ale objev amandy rozhodne prispel spis k tomu, ze pojedu

181

Odpovědět

Toto je pouze můj názor a po nikom nežádám, aby jej se mnou sdílel:
Takhle na mě působil celý monolog: Bla bla bla, umělecké řeči, bla bla bla, žebrání, bla bla bla, spojení, bla bla bla, peníze, bla bla bla, nemám potuchy o skutečném světě.
Naprosto chápu nadšení, které dokáže její projev v lidech probudit. I já bych ještě před pár lety její květinová slova hltal na jeden nádech. Ovšem přesně tyhle řeči v mladých lidech podporují vzdor vůči konvencím, který je naprosto přirozený v určitém vývojovém stádiu každého člověka. Problém je, že mladí lidé si rádi berou za vzor právě takovéto umělce, kteří konvence nepřijímají a přesto jsou v životě úspěšní. Problém je, že na to, aby člověk mohl konvence ignorovat, musí něco umět, čímž vyváží svůj dobrovolný handicap vůči většinové společnosti. Proto říkám, dělejme si co chceme, pokud na to máme (mentálně, fyzicky a z části jsem ochoten přijmout i finanční hledisko). Pokud na to nemáme, tak prostě "držím hubu a krok" a snažím se, ať nejsem pro společnost zátěží, když už ne přínosem.
Amandu Palmer jsem doteď neznal, ale po shlédnutí několika videí musím uznat, že talent má, píli podle všeho taktéž a tudíž akceptuji její výstřednost bez jakýchkoliv námitek.

1925

Odpovědět

Dal jsem ti palec nahoru, jen tak z recese.. jsem totiž rebel, ovce moderních umělců. Nepřijímám konvence a myslím si, že dostaneš ještě hodně červených palců - proto udělám opak.

Ale teď vážně. Ona prezentovala svoji myšlenku, že se dají peníze za hudbu vydělávat i bez pomoci miliardových společností, že se dají peníze vybírat bez pocitu okrádání posluchače - sám posluchač si určí kolik dá. Prezentovala ve výsledku zajímavou marketingovou myšlenku, která není žádnou novinkou, ovšem v oblasti hudby je nezvyklá. Tyto postřehy prezentovala s citlivostí a s příběhem, který dodává pocit - "květinových" řečí. Ale ruku na srdce, tahle doba potřebuje květinový řeči a květinový skutky.. lidi se sami sobě oddalují. A tvoje: " Pokud na to nemáme, tak prostě “držím hubu a krok” " vcelku mluví za sebe. Chápu tvůj strach o konvence, ale neboj, ony zůstanou. Mimochodem neměl na to například Einstein, naštěstí ale neposlouchal lidi s konvenčnímy názoramy a i přes svoje mizerný známky přišel s pár zajímavýmy postřehy. Prostě nedržet hubu za každou cenu - to je zase můj názor a taky ho nikomu nevnucuji.

194

Odpovědět

+Petas88Souhlasím, jen tě opravím s Einsteinem. Neměl mizerné známky, byl průměrným studentem, protože se pomaleji učil. Vynikal ale v předmětech jako je matematika a fyzika, šla mu i historie :) Že měl Einstein špatné známky je jen mýtus, který vznikl nejspíše kvůli pošahanému známkování (1-6, šestka je něco jako dnešní jednička).

181

Odpovědět

+Petas88Nebýt té pasáže: "konvenčnímy názoramy a i přes svoje mizerný známky přišel s pár zajímavýmy postřehy" máš ode mě palec nahoru. :-D

182

Odpovědět

+Petas88BugHer0 : vím o tom a stydím se, nepřečetl jsem si to po sobě a možnost úprav textu tu není.. stále jde ale hlavně o obsah

180

Odpovědět

+Petas88To je mi jasný. Obsahově souhlasím, jen ta koncentrace hrubek na jednu větu je trochu extrémní a já mám češtinu docela rád. ;-)

181

Odpovědět

+Petas88Rozhodně s tebou souhlasím, v tvé reakci jsem nenašel žádný rozpor s mým příspěvkem.

180

Odpovědět

Co přesně je ten skutečný svět? Svět kde lidé nejsou ochotní dát peníze za něco co je zadarmo a tvůrce jen žádá o dobrovolný přispěvek? Svět kde lidé nejsou úspěšní a tak nemohou projevit svůj názor ač se neshoduje s většinou? Proč by si lidé měli brát za vzor někoho kdo je neúspěšný? Proč bychom si nemohli dělat co chceme i když na to nemáme pokud jsme ochotni čelit následkům? Proč jsou vůbec konvence tak důležité?
Mě samotnému se tento systém podpory umělců líbí, jistě je to pro ně asi těžší ale na druhou stranu opravdu jde ještě u mainstreamových hvězdiček o umění? Kam se z hospod poděla živá hudba a zmiňované chození s kloboukem? Byla nahrazena řvaním z reproduktorů.

183

Odpovědět

+BezsmertnyU mainstreamu to rozhodně umění je, sice producentů, ale zblbnout takovou kravinou tolik lidí, to chce prostě talent :D

193

Odpovědět

Tohle se mě dotklo strašně zvláštním způsobem, je neuvěřitelný, kolik toho člověk dokáže sdělit jen svým výrazem. Téhle paní to prostě věřím. Ten její pohled, když vyprávěla o rodině z Hondurazu - to nevymyslíš. Musí být krásný mít práci, která je tvým koníčkem, zároveň mění život lidem.. Se slzou v oku jí závidím a moc děkuju videacesky.cz za zveřejnění a seznámení s touto osobností. O hodně bych přišel, kdybych jí dnes neslyšel/neviděl.

184

Odpovědět

Amanda Palmer - I Google You
http://www.youtube.com/watch?v=za2xC3R4xzw :)

182

Odpovědět

Díky za video. Amanda je výborná a opravdu si zaslouží, aby vešla do širšího povědomí.

182

Odpovědět

Což takhle udělat pravidelnej "serial" z TED přednášek? Asi by to bylo trochu náročnější, ale stálo by to za to. ;)

182

Odpovědět

To asi ne. Na http://www.ted.com/ je jich už spousta přeložena a TED má své vlastní překladatele. Toto video jsme sem dali jen proto, že nám trinitrofenol zaslal svůj vlastní překlad a video ještě na TEDu nebylo. ;-)

180

Odpovědět

+BugHer0Jenom doplním, že extra kvůli tomuto překladu jsem se snažil dostat mezi TED překladatele, ale zatím stále bez odezvy, tak mi BugHer0 vyšel vstříc.

190

Odpovědět

+BugHer0Pokud bude někdo z nás schválen jako jejich oficiální překladatel, rádi sem v budoucnu nějakou tu přednášku přímo z TEDu přidáme. Cizí překlady tu ale prezentovat nechceme. Pokud nedojde k výjimce, kdy se nám sám autor překladu, jako v tomto případě trinitrofenol, ozve a požádá nás o to. ;-)

180

Odpovědět

+BugHer0Na tuhle stránku by se měli podívat všichni fandové The Big Bang Theory. V jedné přednášce je tam velice srozumitelně vysvětlená teorie strun.

180

Odpovědět

Za album Theatre Is Evil jsem ji dal $20.00 a nelituju. Skvělá zpěvačka, parádní muzika. Doporučuju :)

192

Odpovědět

Asi za to dostanu pořádně vynadáno. Oceňuji vaší práci, opravdu ale mohli byste prosím ty titulky vždycky před zveřejněním projet třeba ve wordu kontrolou překlepů? Minimálně dvakrát tam bylo "lidmy" a jednou "rovozuji" místo provozuji. Díky moc

187

Odpovědět

Vím o tom, bohužel jsem to podruhé projížděl až pár minut po zveřejnění. Ty chybky už jsou v tuhle chvíli opraveny a lidé, kteří spustí video až teď, už je tam neuvidí. ;-) Omlouvám se, že jsem se k tomu nedostal dřív.

180

Odpovědět

rovozuji jsem si musel přečíst několikrát, než mi došlo, že je to blbě :D

180

Odpovědět

Amanda je skvělá! The Dresden Dolls rozhodně všem doporučuji k poslechu. ;-)
http://www.youtube.com/watch?v=HpsyG0D5dCo

192

Odpovědět

A klipech ukáže i leccos ze svých ženských křivek http://www.youtube.com/watch?v=cZCadqQY-Lw ;)

(A taky je to manželka výborného spisovatele Neila Gaimana.)

192
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK