Olovo v prostředí

Olovo. Nejnebezpečnější část názvu Led Zeppelin. A to tou druhou věcí je Zeppelin! Kvůli děsivým událostem ve Flintu v Michigannu
jsme toho o olovu slyšeli spoustu. V kohoutkové vodě ve Flintu
se nachází nebezpečné množství olova. Stát o tom ví a nic nedělá. 200 děti mladších 6 let má
v krvi zvýšené množství olova. Přes 9 tisíc dětí mu bylo vystaveno.

Flint se stal pojmenováním,
které samo o sobě evokuje katastrofu. Podobně jako Benghází,
Waco nebo Šmoulí vesnička. Nikdy nezapomeňte. Nikdy nezapomeňte, co se tam stalo. Nikdy nezapomeňte. Flint byl od začátku do konce
dokonalým případem nekompetentnosti. Krize nastala, když město
změnilo zdroj pitné vody. Rozhodnutí, které oslavovali takto.

Tři, dva, jedna. Na Flint! Je zvláštní sledovat lidi,
jak si připíjejí něčím, co je jed. Za těchto okolností byste
spíš čekali, že pronesou: "Uvidíme se v pekle!" Nebo: "Mateřská loď se blíží
a brzy se dočkáme povznesení." Tento nový zdroj vody narušil vodovodní
potrubí a uvolnil do vody olovo. Samozřejmě se k tomu začali
vyjadřovat všichni byrokraté.

Politici ve Washingtonu
se vyjadřovali velice rozzuřeně. Máme tam děti, kterým bylo ublíženo. A my si tu sedíme
a dohadujeme se nad tím, kdo může a nemusí být vinen. Bezpečnost našich občanů není záležitostí
republikánů, demokratů nebo nezávislých. Je to záležitost všech. Nejsme nějakou zemí třetího světa,
kde se otráví stovky tisíc lidí. Jsou tráveni po dlouhou dobu.

Ano, existuje pouze jeden jed,
který smí stovky tisíc Američanů konzumovat. Tím je Mountain Dew Code Red. Code Red.
Nejchutnější způsob umírání. Otrava červenou. To je odporné. Každý se nyní zajímá
o olovo a o město Flint, což je skvělé. Bohužel, tento problém
se netýká pouze Flintu. USA Today zjistili, že olovo se vyskytuje
v asi 2 000 vodovodních systémech po celých Spojených státech.

Nemůže předstírat, že se to neděje, stejně jako předstíráme, že veřejné plovárny
neobsahují 3 % dětské moči. A to je mírný odhad. Pokud vás napadá, že bychom mohli odstranit
všechny olověné trubky, tak to není tak snadné. V USA je asi 7,3 milionu vodovodních
řadů s olověnými trubkami. U mnoha ani nevíme, kde jsou. A pouze částečná výměna by mohla
dokonce množství olova ve vodě zvýšit.

Ale co je důležitější, i kdybychom
vyměnili všechny olověné trubky, tak otravy olovem nezastavíme. Jedna aktivistka nás o tom přesvědčí. Děti se olovem neotráví z vody ve škole. To ne. Otráví se barvou u nich doma. Dobře... Líbí se mi, že to zní jako ubezpečení, ale pak z toho vyleze něco ještě horšího.

Je to jako říct:
"Ten škrtič tě neuštkne." "Ne, to nedělá." "Rozdrtí tě vlastním tělem
a pak tě celého spolkne." "Takhle to prostě dělá." Ale má pravdu. Nejčastější příčinou otravy
dětí olovem není voda. Pochází z pozření rozdrolené olovnaté barvy.

Podle odhadu existuje v USA
kolem 2,1 milionů domácností, ve kterých se nachází olovnaté barvy
a děti pod 6 let. A podle CDC má kolem půl milionu dětí
zvýšenou hladinu olova v krvi. To je hrozné. Olovo ohrožuje domácnosti
s malými dětmi téměř stejně jako zboží s tématikou Ledového království. Proč potřebuješ tři Olafy
a zpívající Elzu, McKenzie? Nech Let It Go už být!

#letletitgogo. A pokud vás napadá, jak velkým
problém může být olověný prach, tak vězte, že ku*evsky velkým. Jak nebezpečné olovo je? Dítě může být otráveno pouhými
10 miligramy čistého olova. Abychom vám ukázali,
jak malé množství to je, tak tato lžička obsahuje
asi 4 000 miligramů. Dnes víme, že pozření malého množství olova
způsobuje poškození mozku a dokonce smrt.

Možná se pokuste neříkat slovo smrt
takovým nadšeným tónem. Ale je pravdou,
že neexistuje bezpečné množství olova. Je to tak nebezpečná věc,
že byste jí do sebe vůbec neměli dostat. Podobně jako heroin nebo Jeremyho Pivena. I malé množství olova může
vést k nevratnému poškození. Třeba ke snížení IQ, antisociálnímu chování
a sníženému pozornosti. A toto nebezpečí je tak vážné,
že před 20 lety Sezamová ulice natočila díl o tom,
jak se mají děti chovat k olovu u nich doma.

Tak jdeme na to.
Hezky od začátku. Před jídlem si umyjte ruce. Před jídlem si umyjte ruce. Držte se dál o odlupující se barvy. Držte se dál o odlupující se barvy. Kdo si myslíte, že jste? Olověná policie? Jsme olověná policie.

Jsme olověná policie. Je to těsné, ale pokud jde o The Police,
možnost otravy olovem je stále méně děsivá
než Every Breath You Take. Budeš sledovat každý můj nádech? To je zločin. Stalkuješ mě, Gordone.
Jsi stalker! To video bylo vytvořeno před 20 lety. Možná se proto divíte, že když
je olovnatá barva tak nebezpečná, tak proč jí je tolik v domácnostech,
kde žijí děti.

To je dobrá otázka. Mnoho zemí světa zakázalo olovnaté
barvy ve 20. letech 20. století. Věděli jsme, že je nebezpečná,
ale místo toho, abychom se k nim připojili, rozhodli jsme se dát olovo naprosto všude. Skromné olovo také hraje roli v uchovávání
nových i starých budov. Ve formě bílého olova pro dřevěné budovy a červeného olova pro ocel. Moment.

Skromné olovo? Je to přírodní prvek,
ne oskarový projev Maryl Streep. Když už přiřazujeme osobnostní rysy kovům, tak proč končit u skromného olova? Vášnivý zinek, volnomyšlenkářská měď
a extrémně rasistický cín. Olovo nepropagovaly pouze televizní spoty. Olověný průmysl nás ujišťoval,
že jsme v bezpečí. Vyrobili tyto omalovánky, které vás zvaly
na Olověnou party holandského chlapečka. Zní to jako název nejhoršího
nočního klubu v Amsterdamu.

A když už se konečně v 70. letech
vláda odhodlala olovo zakázat, tak se olověný průmysl
nevzdal bez šíleného boje. Zde ředitel obchodní
skupiny specializující se na olovo, vyvrací důkazy o nebezpečnosti olova. Jde o to, že když
se podíváme na národní profil, tak jsme nikdy nebyli zdravější a nežili jsme déle. Musí tam být něco, co děláme správně.

Cože? Vlastně říká: "Nemůže to být
škodlivé. Já jsem v pohodě." To je hlavní argument lidí,
kteří v pohodě nejsou. Je to stejné, jako když vám strýček řekne: "První pivo jsem měl v deseti
a jsem v pohodě." Ale jsi, strýčku? Jsi? Tvojí včerejší večeří
bylo 23 krutonů s polevou. A to není žádné pohodové chování.

Změň to, strýčku! Už tehdy existovala spousta nezvratných důkazů, že olovo je dětem velmi nebezpečné. Z velké části to studoval
doktor Herbert Needleman. Na konci 70. let doktor
Needleman zkoumal zuby zdravých školáků na okraji Bostonu. Prozkoumali jsme je a zjistili, že děti,
které mají v zubech zvýšené množství olova, ačkoliv u nich nebyly diagnostikovány
problémy s otravou olovem, mají nižší IQ, nižší jazykové
schopnosti a horší soustředění.

Ano. Děti, žádná víla Zuběnka neexistuje. Vaše mléčné zuby si bere
doktor Herbert Needleman. Řekli jsme vám o víle,
protože tohle by vás vyděsilo. Ale tomuto muži byste měli poděkovat, protože díky takovýmto studiím USA začaly regulovat
a odstraňovat olovo z prostředí.

Výsledkem je, že množství olova
v těle dětí takto klesá. Olovnaté barvy byly zakázány zde a od používání
olovnatého benzínu se upouštělo zde. Takže odstranění olova z barev
a paliva bylo výhrou pro zdraví obyvatel. Pamatujete si na toho osmnáctiletého stážistu
ve vaší kanceláři, který se tváří tak chytře? Pravděpodobně chytrý je,
protože se narodil až po olovnaté epidemii. Máš štěstí, Sawyere, teď mi přines kafe. Ale i přes to, že jsme omezili
vypouštění dalšího olova do světa, zůstalo nám olovo,
které jsme tam umístili předtím.

Je v trubkách a na zdech. Ačkoliv jsme se shodli, že je to problém,
jeho vyřešení by bylo hodně drahé. V roce 2000 byla odhadovaná cena kompletního
otestování a odstranění olova z domovů 16,6 miliard dolarů ročně,
každý rok po následujících 10 let. Tento odhad udělal z vlády rodiče,
kteří mají nemocného psa. Víme, že jsme řekli,
že pro jeho uzdravení uděláme cokoliv, ale veterinář nám právě poslal cenový odhad
a víš, že v psím nebi jí jen hot dogy? Nemyslíš si, že by tam Puňta chtěl žít?

Já si to myslím. Podívejte, nikdo nečeká,
že to vláda hned všechno vyřeší. Stejná zpráva odhadla,
kolik by stalo provizorní řešení, jako přetření olovnaté barvy
nebo pravidelné čištění stěn. A to mělo probíhat pouze
u nízkopříjmových rodin. Tato cena pak vycházela
na 230 milionů ročně. Znělo to přijatelněji a tedy celkově lépe. Bohužel, a je to s podivem,
jsme to takto nikdy nezafinancovali.

Například hlavní program pro odstraňování
olovnaté barvy z domů nikdy nebyl financován nad 176 milionů ročně. A od roku 2003 rozpočet neustále klesá. Tento rok jim přiřadili
pouze 110 milionu dolarů. To je jen o něco víc, než kolik
Američané utratili za Poldova švagra. Za film, který čirou náhodou
New York Post popsal slovy: "...vtipný asi jako otrava olovem..." Je to úžasné.

Zeštíhlování rozpočtu neprobíhá proto,
že bychom se veškerého olova zbavili. Pamatujte, stále existují miliony domů
s nebezpečnou olovnatou barvou. Podle HUD byli schopni vyhovět
asi polovině loňských žádostí o dotaci. To znamená, že mnoho Američanů
stále žije v domech plných olova. Bohužel to ovlivňuje skupiny,
které s tím samy moc neudělají. Lidé na nízké socioekonomické úrovni bydlí ve starších a méně udržovaných domech. Často bez domácího.

Ve výsledku existuje větší šance,
že mají doma olovnatou barvu, kterou nikdo ze zdi neodstranil. Ano, pokud se v té situaci nacházíte,
nejspíš si nemůžete koupit nový byt. Většina lidí s problémy s olovem je
zaseklá v domovech, které nemohou opustit a snaží se co nejlépe
vyhnout nebezpečí. Zní to povědomě, protože je to
zápletka každého hororového filmu. Šílené na tom je, že odstraňování olova
je drahé, ale cenově výhodné. Některé studie ukazují spojitost
mezi úrovní olova a zločinností.

Když to spojíte s nižšími výdaji na léčbu
a vyšší ekonomickou aktivitou, studie uvádí, že každý dolar
vynaložený na odstranění olovnaté barvy přinese zpět minimálně 17 dolarů. To je skvělé. Ale úspory jsou až na třetím místě
v mém seznamu, proč netrávit děti. Na mém prvním a druhém místě je:
"Je to jed a jsou to děti!" Můžete si myslet, že Kongresmané toho
v boji proti otravě olovem udělají hodně. Přeci jen si vzpomínáte,
jak je naštvaly otrávené děti ve Flintu, že?

Máte tam děti, kterým bylo ublíženo. Je to problém všech.
Je to problém Američanů. Ovlivňuje to životy Američanů. Nejsme nějakou zemí třetího světa,
kde se otráví stovky tisíc lidí. Otráví! Zdají se tak znepokojení. Znepokojeni! A kvůli tomu je to tak frustrující.

Loni všichni tito tři muži hlasovali pro snížení financování programu pro ochranu
před olovem o 35 milionů dolarů, což je 32% škrt. Pravdou je, že když takto seškrtáte finance, může se otrávit mnoho dalších dětí. Otrávit! Dobrou zprávou je,
že tyto škrty neprošly. Špatnou zprávou je,
že ani nezískali nic navíc.

Mimochodem, další dvě hlavní
agentury bojující s olovem mají stejné finanční problémy. To nedává smysl. Myslel jsem si, že otrávené děti
jsou něčím, co každého z nás vyburcuje. Tento problém byl brán vážně už před 20 lety,
když o něm mluvili v Sezamové ulici. A protože tento problém dál existuje,
musíme o něm něco natočit znovu. Ahoj Elmo. Ahoj Dobrý den, pane Olivere.

Nemůžu uvěřit tomu, že je to už 20 let
od doby, kdy v Sezamové ulici radili jak se vyhnout olovnatému prachu. Vy dva jste snad vůbec nezestárli. Děkuji, pane Olivere. - Používám zvlhčující krém.
- Páni, hezké. Pane Olivere, Elmo chodil do posilovny. Páni, vidím to, jsi pořádně silný. Oba vypadáte dobře, ale jsem tu proto, protože na mnoha místech
je stále olovnatá barva.

Ale ne, co s tím můžeme
udělat, pane Olivere? Dobrá otázka. Musíme to řešit intenzivněji
a vynakládat na to dostatek peněz. Já mám nějaké peníze v prasátku. To je hezké, kolik v něm máš, Elmo? Dolar a 76 centů. Dobře, pro začátek...

Dokázal jsem to, jsem spasitel! Ne, ne, ne, to jsi nedokázal, Elmo. Budeme potřebovat mnohem víc peněz. Nejspíš stovky milionů dolarů ročně. - Aj, mama.
- Ano, je to spousta peněz. Sto milionů je obří číslo. Honem, společně
napočítáme do sto milionů! - Jedna, dva, tři, čtyři...


- Ne, ne, ne, na to nemáme čas. Problémem je, že si lidé myslí, že vyřešení
problému s olovem by bylo moc drahé. - To je směšné!
- Ahoj, Oskare. Jak se máš, Oskare? Jak může někdo tvrdit,
že je to příliš drahé? Copak neví, že podle studie vlivu
olova na zdraví společnosti se každý vynaložený dolar
na odstraňování olovnaté barvy vrátí v poměru minimálně 1:17? Páni.

To je nečekaná úroveň ekonomické znalosti
u někoho, kdo žije v popelnici. Tato popelnice má už
od 60. let regulované nájemné. Dobře. Oskare, já vím, že se to vyplatí,
ale lidé to nechtějí dělat. Zdá se to příliš složité. Ale to, že je to těžké, neznamená,
že se nemáš aspoň pokusit. Nezazpíváme si o tom? - Dobře.


- Vážně musíme? Olovo je velkým problémem, který je všude kolem nás. Dokážeme to vyřešit,
ale nejdřív se o to musíme starat. To dává smysl, Elmo. Věci se uskuteční,
pokud se rozhodneš do nich pustit. Znáš nějaký další příklad,
kdy je to pravda? - Já vím.
- Do toho. Chtěl jsem si zavázat tkaničky, ale nikdy se mi to úplně nepovedlo.

Rozhodl jsem se to trénovat a teď jsou pevně sešněrované. Ano, dokázal jsi to. Pokud se začnete zajímat o výsledek,
budete udiveni, co vše zvládnete. Oskare, teď ty. Ano, má popelnice je špinavá, lidé se zastavují a koukají na mě.

Měl bych si jí uklidit, ale mně je to celé jedno! Nepřekvapuje mě,
že jsi tak negativní, Oskare. Ale víte co, tohle přesně
vyjadřuje jádro našeho problému. Dobrá práce. Takže já ti pomohl dokázat to,
na co poukazuješ? Ano, to jsi udělal. Olovo je pořád kolem nás, v trubkách, na zdech a ve vzduchu.

Měli bychom to začít řešit, ale nejdřív nás to musí začít zajímat. Nejprve nás to musí začít zajímat! To je pro dnešek vše,
děkuji za sledování. Dobrou noc. Mockrát vám děkuju. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz