Propuštění z vězení

Tento rok jsme se bavili o mnoha
depresivních aspektech justičního systému. Jak povinná minima zaplňují naše věznice, jak kauce trestají chudé, jak nedostatek veřejných obhájců
ohrožuje právo na spravedlivý proces a jak vás i menší přestupky
mohou uvrhnout do obřích problémů. Pokud zhlédnete
tyto 4 části za sebou, máte právo na zmrzlinu od Dairy Queen. Gratuluji.


Užijte si ji, zasloužili jste si ji. Aby bylo jasno, není zdarma a Dairy Queen s tím nemá nic společného. Jde o to, že když jste se poučili
o našem hrozném systému spravedlnosti, zasloužíte si tu pachuť
napravit pohárem s drcenými ořechy. Jediná zmrzlina s rozdrcenými ořechy
v názvu ve svém názvu. Ale dneska se nebudeme bavit o tom,
jak se lidé dostávají do vězení, ale o tom, jak se dostávají ven. Mám na mysli propuštění z vězení.

Vzhledem k tomu,
co se minulý víkend dělo, je to aktuální. Dnes dojde k největšímu
hromadnému propuštění federálních vězňů. Je to důsledek zmírnění povinných
minim pro nenásilné drogové zločiny. Bylo osvobozeno asi 6 tisíc vězňů. Ano 6 tisíc drobných
drogových kriminálníků bylo propuštěno. Pokud jste jedním z nich,
povím vám, co se mezitím změnilo. Uber nahradil taxíky,
každý teď předstírá, že má rád kapustu, Matthew McConaughey dostal Oscara a ve 4 státech je legální tráva.

Což pro některé
z vás musí být krutou ironií. Není překvapením,
že tuto zprávu ne každý přivítal. Když takové lidi propustíte,
naroste počet zločinů. - Dobře.
- Nepochybuju o tom. Někteří věří, že propuštění
vězňů je rasová záležitost, která vystavuje Američany riziku. Je to součástí reformy,
která má snížit zaplnění věznic.

Ale kdo jsou tito vězni?
Jsou nebezpeční? Ano, jsou nebezpeční? Je to Očista?
Ona právě probíhá? Je to Očista? Mám si masku koupit nebo ji dostanu? Netuším, jak to funguje. Aby bylo jasno, tito vězni
by stejně za pár let byli propuštěni. Lidé vyšilují nad něčím, nad čím
by se za dva roky ani nepozastavili.

Také stojí za zmínku,
že více než 600 tisíc lidí je každoročně propuštěno
ze státních nebo federálních věznic. 6 tisíc lidí navíc
znamená nárůst ani ne 1 %. Takto malou změnu postřehne pouze váš otec u termostatu. Až budeš bydlet sám,
rozpal si to doma jako v tropech. Ale teď účty platí on. Bohuž...


Spaluješ peníze! Bohužel o propuštění
z vězení panují nesprávné představy. V televizi a ve filmech je
to prezentováno jako šťastný moment. Bývalí vězni se setkají s rodinou
a přáteli a zase normálně žijí. Jsem svobodný! Jsem volný!
Myslel jsem, že se ven nikdy nedostanu. To je pořádné objetí! Ale splnili jsme dohodu
a Kenny byl konečně volný. - Patriku!


- Spongebobe. To je tak hezké. Ale poslední scéna byla zkrácena. Patrik totiž zjistil, že se Spongebob
ve vězení přidal k árijskému bratrstvu. Udělal to, co musel. Udělal, co musel. Ale smutnou pravdou je, že se mnoho vězňů venku moc neohřeje. Národní průměr recidivy je 50 %.

Takže utrácíme 80 miliard dolarů
za něco, co nefunguje. To nedává smysl. Ne, nedává to smysl. Vyhodit miliardy za něco,
co není úspěšné, smí jen tenhle muž. Model s ošuntělým vzhledem Johnny Depp. Fakt, že kolem poloviny propuštěných
vězňů se tam vrátí, je hrozný. Když se podíváte na všechny překážky,
na které naráží, není to tak překvapivé. Ukážu vám, jaké to je,
když vás propustí z vězení.

Začněme hned propuštěním. Když vězni projdou tuto bránu,
aby začali nový život, mohou se ocitnout uprostřed
pustiny s prázdnými kapsami. Ti šťastnější mohou mít
na jízdenku a na jídlo. I vězni zproštění obvinění, jako Glenn Ford,
mohou odejít téměř s prázdnou. Glenn Ford dostal při propuštění
20 dolarovou poukázku. Dali mi ten poukaz a řekli: "Hodně štěstí."

- Jak dlouho vám vydržel?
- Do prvního jídla. Dal jsem si smažené kuře, čaj a hranolky. Zbyly mi 4 dolary. Poukaz na 20 dolarů. Pokud jste zproštěn obvinění,
měli byste vězení opouštět s více penězi, než kolik vám nadělí
mizerný kancelářský tajný Santa. Nebuď překvapená,
že ten dárek byl hrozný. Tvé jméno si vytáhla Janice z účetního
a té si totálně ukradená.

Jsi jí ukradená! Když vám dojdou peníze,
můžete být hladoví a zoufalí. V mnoha státech může být člověku
usvědčenému z drogových deliktů odepřen přístup ke státním
příspěvkům na potraviny. A pokud vaše rodiny žije v sociálních
bytech, možná se nebudete moct vrátit domů. Někde musí obyvatelé podepsat papíry, že neumožní usvědčeným
příbuzným vstup do domu. Ačkoliv tato pravidla mají
snížit kriminalitu v sociálních bytech, jsou někdy dodržována tak přísně,
že to může vést k takovýmto situacím.

Geraldine podepsala zákaz vstupu,
když její syn v 16 letech přepadl večerku. Kdybych věděla, co se stane,
nikdy bych to nepodepsala. Millerové nyní hrozí vystěhování, protože během
její nemoci jí syn pomohl s nákupem. Svého syna musí
chodit navštěvovat k bratrovi. Oni chtějí, abych syna zavrhla...
To nedokážu... Všichni chceme, aby se zločinci poučili. Ale "nikdy nepomáhej matce s nákupem" zní jako poučka
od mizerného skautského vedoucího.

Děcka, nikdy nepomáhejte
nemocné matce s nákupem. U psích zápasů buďte vždy blízko východu. A nikdy neplaťte striptérce dopředu. Skauti, rozchod. Omezení přístupu k jídlu a přístřešku
může být jen začátkem problémů. Podle toho kde žijete,
můžete být odstřižen skoro od čehokoliv. Od volebního práva, od řidičského průkazu a také od, a to je pravda,
floridského programu na zateplování domů.

Takže Florida klidně strká lidi za mříže, ale má přísná pravidla pro to,
kdo může žít za těsnícími okny a izolací. Na jídlo, byt i zateplení
si můžete vydělat prací. Ale získat práci může být hodně náročné. Státy i okresy zakazují bývalým
vězňům pracovat jako zdravotní sestry, čističi septiků
a v Mississippi i jako aligátoří rančeři. Jako by založení aligátoří farmy
už tak nebylo dost komplikované.

Je to pořád dokola:
"Kdo ví, koho ten aligátor snědl?" Záznam v rejstříku trestů
může ztížit i pracovní pohovor. Téměř každého uchazeče o práci se zeptají, zda byl někdy usvědčen ze zločinu. Tato otázka vám někdy může
rovnou zavřít dveře k nové práci. Cítíte se trochu nepohodlně,
když u té otázky začnete být vystresovaní. Jak mě chcete soudit.
O tom zločinu nic nevíte. Přijde vám to v pořádku?

Je pochopitelné, že zaměstnavatel
chce vědět, zda uchazeč spáchal zločin. Ale ptát se na to na formuláři, předtím,
než osobu vůbec poznáte, není fér. Mohl se od té doby změnit a neměli byste ho soudit za něco,
za co se možná stydí. Představte si, že byste
op*chali vodní meloun. Možná se to stalo před 14 lety,
nejste na to pyšní a možná jste se změnili. Kdyby každý náborový
formulář zahrnoval tuto otázku, bez možnosti vysvětlit kontext,
množství alkoholu v krvi a toho, že jste se melounu
už 10 let ani nedotkli, připadalo by vám, že je to nespravedlivé.

Některé státy si uvědomují,
jak to může být těžké. Ohio má seznam tipů pro bývalé trestance. Radí vám, co máte a nemáte říkat. Máte být upřímní, ale když se vás zeptají,
proč jste opustil poslední zaměstnání, nepoužívejte negativní spojení
jako "šel jsem do vězení". Místo toho použijte "přestěhoval jsem se"
nebo "skončila mi smlouva".

"Oboje je pravda".
A taky že je. Než to začnete odsuzovat,
není to vlastně lež. Každý se snaží prezentovat
svůj přikrášlený obraz. Děláte to, když používáte
na Instagramu filtry. Dokonce i královna to dělá. Toto je její oficiální portrét, ale takhle vypadá ve skutečnosti. Ale sama ví, že tenhle výraz
na peníze otisknout nemůžete.

A to jsme ještě nezačali
mluvit o podmínečném propuštění. Dvě třetiny podmínečně
propuštěných se vrátí do vězení. Často ne kvůli novým zločinům,
ale kvůli porušení podmínky. Třeba nestihnou schůzku
nebo neprojdou testem na drogy. U některých za to může náhoda
nebo neléčená duševní choroba, ale jiní se snaží, jak jen mohou. Splnění podmínek podmínečného
propuštění může být šíleně těžké. Vezměte si Bilala Chatmana.

Ve vězení za nenásilné
drogové delikty strávil 10 let. Přes to všechno se zařadil
do společnosti a našel si dobrou práci. Šlo to dobře, než nastaly problémy
se schůzkami s jeho probačním úředníkem. Chtěl se setkávat každý den v 16 hodin. Ale já v práci končil v 16:30. Řekl jsem: "Dobře, můžu přijít dřív?" Řekl: "Ne, nemůžete." "Dobře, můžu přijít později?"

"Můžu přijít v 17 hodin,
když končím v 16:30?" "Ne, nebudu na vás čekat." "Já ale nechci přijít o práci.
Tak by to přece mělo být." "Dělám na tom,
abych byl platným členem společnosti." Cítil jsem se v pasti.
Cítil jsem, že mě pošlou zpátky. Většina lidí v této situaci
to ani nemůže zvládnout. S tím se nedá nesouhlasit. Bilal mohl schůzku v 16 hodin,
když končil v 16:30, stihnout jen tehdy, pokud by vlastnil DeLorean, Tardis nebo to, co Jean-Claude
Van Damme použil v Timecopovi.

Zřejmě časem cestoval
za pomoci rozštěpů. Už si to moc nepamatuju,
ale asi cestoval za pomoci rozštěpů. V některých oblastech
nemusíte mít problém se s probačním úředníkem pouze setkat,
ale i ho zaplatit. V mnoha státech musíte
probační služby platit. V Pennsylvanii za pouhou účast
v programu účtují 60 dolarů.

A jeden člověk vám vysvětlí,
že pokud nemáte peníze na poplatky, můžete stát před šílenou volbou. Pokud jdete za svým probačním úředníkem
a nemáte peníze, zadrží vás. Práce nebo ne...
Když neplatíte, jdete do vězení. Musel jsem prodávat drogy,
abych mohl platit státu Pennsylvania. Proboha! Aby mohl zůstat v programu,
který mu měl bránit v prodávání drog, musel si vydělávat prodejem drog.

V tomto okamžiku by si pennsylvánský odbor
nápravných zařízení mohl změnit motto na "Už letim zpátky, jasný?" Může vás napadnout,
kdo je za tento rozbitý systém zodpovědný. Odpovědí je, že vlastně skoro každý. Mnoho těchto překážek vzniklo
v 90. letech při boji proti zločinu. Vzniklo to bez větších debat. Pamatujete si zákaz vstupu
do sociálních bytů bývalým vězňům, kvůli kterému musela
Geraldine Miller vyhodit syna?

Začalo to takhle. Od nynějška by pravidla pro obyvatele,
kteří spáchají zločin, měla znít: "Jedna chyba a jsi ze hry." Tohle je potlesk ve stoje od obou stran. Téměř nic nedokáže vyprovokovat
takovýto potlesk ve stoje. Tedy kromě veteránů,
Boha a konce proslovu. V mnoha případech byly
tyto zákony urychleně schváleny. Zákon z roku 1996, který zamezil
pachatelům drogových deliktů přístup k potravinovým příspěvkům,
se v Senátu probíral tři minuty.

O tomto tématu mluvím
už skoro 5krát déle než oni. A to ku*evsky
velké množství věcí vynechávám. Hlavně proto, abychom měl čas
vkládat odkazy na Timecopa. A také nikdo ani nemrkl,
když Bart Gordon, demokrat z Tannessee, ospravedlňoval odepření
studentské pomoci vězňům touto logikou. To, že jeden slepý
kanec někdy nalezne žalud, neznamená,
že to dokážou i další slepí kanci.

Stejný princip platí
u udílení státních grantů vězňům. Zaprvé, prasata hledají žaludy po čichu. Takže slepé prase není při honbě
za žaludy v žádné velké nevýhodě. Zadruhé, lidé nejsou prasata, ty de*ile! Podívejte, vím... Vím, že není snadné se zajímat
o problémy bývalých vězňů. Někteří i přes všechnu
vaši snahu zločin opět spáchají. I přes to se 95 % vězňů
někdy dočká propuštění.

Takže je v zájmu všech,
abychom jim dali větší šance na úspěch. Pokud v současném systému překonají
všechny problémy, je to malý zázrak. Jedním z těchto lidí je Bilal Chatman. S radostí můžu říct,
že stále má práci a daří se mu dobře. A taky s radostí můžu říct,
že tu dnes je s námi. Prosím, přivítejte Bilala Chatmana. Bilal Chatman, dámy a pánové. Prosím, sedni si.

Bilale...
Bilale... Děkuju, že jsi přišel. Vím, že jsi ohledně
toho měl pochybnosti. Chci ti moc poděkovat. Povedlo se ti udržet si tu práci,
o které jsi mluvil. Četl jsem rady státu Ohio,
jak prezentovat pravdu. A když jsi se ucházel o práci, jako svého
předchozího zaměstnavatele jsi uvedl... - Co jsi uvedl?


- Stát Kalifornie. Stát Kalifornie. Jo. To je technicky vzato pravda.
Je to pravda. Jak ti to v práci jde? Je to fantastické.
Jinak to nedokážu popsat. Líp to popsat nejde.
Jsem nadšený. Mám obrovské štěstí,
že mi tu možnost dali. Jsem jim plně oddán. Vím, že jedním z důvodů,
proč jsi nervózní, je to, že ne každý spolupracovník
ví o tvé vězeňské minulosti.

Až zítra půjdeš do práce,
možná to už budou vědět. Čeho se tedy bojíš nejvíc? Asi toho, že za to budou odsuzován. Už nejsem stejná osoba. Změnil jsem se. Už nejsem tou osobou. Jak plynul čas,
stal jsem se lepším člověkem.

Tvrdě jsem pracoval,
abych splatil dluh společnosti. Čeho se tedy obáváš? Co si budou myslet?
Jak se budou chovat? Čeho všeho se obáváš? Že mě budou odsuzovat lidé,
kteří o tom nic neví. Nechci, aby se na mě
dívali jako na bývalého vězně. Chci pro ně být tím, kým jsem teď. Jsem vedoucí.


Jsem dobrý zaměstnanec. Zaměstnávám lidi.
Přijímám i dávám padáka. Chci, aby mě dál brali takto. Během té řeči tě zároveň povzbuzovali
i se tě snažili vybučet. Je zajímavé, že to říkáš. Nechceš, aby tě soudili podle toho,
co se stalo už dávno. Ale i my jsme nejspíše zodpovědní
za zjednodušování tvého problému. Dnes tu jsi jako Bilal, bývalý vězeň. Je jasné, že tím člověkem
nejsi už hodně dlouho.

Každý má alespoň tři věci,
které jsou na něm zajímavé. Jaké další tři věci o sobě, které s tímto
nijak nesouvisí, bys chtěl lidem sdělit? Chtěl bych, aby věděli, že pěstuju rajčata. Moment, moment... Zastavím tě hned u jedničky, Bilale. To je zajímavější,
než si možná myslíš. Doufám, že se zítra tví spolupracovníci zaměří na tvé pěstování rajčat, jako na zajímavější část tvého života.

Vím o něčem, co je také zajímavé. Vím, jak ses zdráhal sem přijít. Mluvili jsme spolu během týdne,
během dneška i teď večer. Hádám, že otázkou je,
proč jsi nakonec svolil k rozhovoru? Proč tu jsi? Jsem tu proto...
Protože to už nikdy neudělám. S rozhovory jsem skončil.


Už to nikdy neudělám. Během toho jsem zase tím vězněm. Dnes už nejsem vězněm. Platím daně, pracuji,
jsem občanem, můžu volit. Tím chci být i dál.
Takový dnes jsem. Ne tím, co jsem udělal už dávno. Stydím se za to. Nechci to prožívat pořád dokola. Ale rád bych něco vzkázal lidem, kteří říkají: "Já nikdy nedostanu šanci."


Vždycky je tu šance. Jen se dál snaž. A rád bych těm,
kteří nás zatracují, vzkázal, že se mohou změnit i ostatní. Skvělé. Nemůžu ti dostatečně
poděkovat za to, že jsi přišel. Bilal Chatman, dámy a pá...
Pěstitel rajčat! Překlad: Mithril
www.videacesky.cz