Levné oblečení

Móda.
Osobnost, kterou si můžete koupit. Móda je důvodem, proč někdo
vypadá zábavně a fantasticky a proč muži kolem 20
nosí dokola skoro stejné košile. Hele, jsem rozhodnutý
a nechci zkoušet nic jiného. Budu nosit tenhle druh oblečení
až do mé smrti. A basta! Kupujeme si spoustu oblečení. V roce 2013 Američané nakoupili
průměrně 64 kusů oblečení na osobu. Důvodem je to, že oblečení
je dnes velice levné.

Pokud jste po ránu někdy
pustili televizi, dozvěděli jste se to. Cena těchto šatů šokovala
spoustu lidí u nás v kanceláři. - Stojí 39,99 dolarů.
- To je úžasný! Kohl's, LC od Lauren Conrad za 35 dolarů. To je úžasný. Tyto šaty jsou od Normy Kaamali
a ve Walmartu stojí 24 dolarů. Já padám. Já padám.

Vážně padám na podlahu. Ochranko, odneste mě pryč. Není možné, aby stály 24 dolarů. Táhni do pr*ele!
Jsi lhářka! Lhala jsi mi! Podívejte, pro zákazníka
jsou nízké ceny velmi příznivé. Dnes toto oblečení navíc i vypadá hezky. Módní oblečení je levnější než kdy jindy,
a levné oblečení je módnější než kdy jindy.

Můžeme za to poděkovat
především obchodům s rychlou módou, které produkují levné a módní oblečení. Patří sem například H&M,
Zara a Forever 21, což je značka, kvůli které se
náctileté dívky ze středozápadu oblékají jako 40leté alkoholičky, které jdou
na pohřeb majitele nočního klubu v Tel Avivu. Je to velmi výrazné. Síla těchto značek tkví v tom,
že u nich vždy najdete něco nového. Podívejte se
na rychlost obměny zboží v H&M.

Obchody jsou doplňovány denně. Nové trendy jsou
hledány na ulicích i molech. Z nákresu se do obchodu
mohou dostat za pouhé 3 týdny. Do obchodu skoro každý
den dodáváme nové zboží. Pokud do H&M půjdete
dnes a pak za dva dny, vždy najdete něco nového. Ano, jednou tam najdete
triško, které říká: "Riše and šwag". Druhý den tam najdete
triško s nápišem: "Omlouvám še za šwag".

A třetí den tam najdete kokainem
pokrytý výtišk magašínu Nylon. V H&M je pošád něco nového. Pošád. Ceny v H&M jsou tak dravé, že před pár lety prodávali šaty,
které stály jen 4 dolary 95 centů. Zamyslete se nad tím. Můžete si 5dolarovou bankovku
přilepit na své genitálie a budete na sobě mít dražší oblečení.

Na internetu jsem si zjistil,
že sklenice žrádla pro cvrčky stojí 5 dolarů. Zvláštní oranžové kostky,
kterými krmíte brouky, stojí o 5 centů víc než tyto šaty. Tyto šaty stojí jen o 7 centů víc než DVD Bejvalek se nezbavíš. "Levné DVD," píše Variety. Ale i přes to společnosti
s rychlou módou nějak dokážou vydělávat. Ředitel H&M je
28.

nejbohatším člověkem na světě. A spoluzakladatel Zary je
4. nejbohatším člověkem na světě. Lidé, kteří vlastní ropná pole,
vydělávají méně, než chlap, který vyrábí
ošoupané džínové kraťasy. Nakupování oblečení je levnější
a snazší než kdy jindy. A nejen u obchodníků s rychlou módou. I tradiční obchody snížily své ceny. To znamená, že značky mohou
vydělávat pouze na objemu prodaného zboží. A proto i obyčejné džíny prochází módním cyklem o životnosti jepice.

Trendem jsou přiléhavé džíny. Na jaře letěly přiléhavé džíny,
teď letí zvonové džíny. Boyfriend džíny jsou trendem tohoto léta. Johnny nosí hit letošního léta
a tím jsou kapsáče. Má na sobě dvě módní věci,
které jsou tak kontroverzní. Kalhotové sukně a džínovina.
Džínová kalhotová sukně. Džínová kalhotová sukně.

Konečně jsme dostali odpověď na otázku, co by nosil kanadský plavčík v 18. století. Tyto módní a levné kusy
oblečení jsou úžasné. Je těžké se podívat
na jejich ceny a neříct si: "Jak nějaká takováto
společnost vůbec vydělává peníze?" Buďme upřímní.
Odpověď znáte. Ještě v roce 1990 se v USA
vyráběla polovina oblečení. To je úžasné.


Dnes jsou to 2 %. - 2 %?
- Ano, vyrábíme jen 2 % oblečení. Ano, oblečení vyrábíme téměř
výhradně v zámoří, kde je to levnější. A když se 98 % vašich
výrobků vyrábí v zahraničí, měli byste tomu přizpůsobit své jméno. Americký orel by se měl
stát Bangladéšskou slípkou. A Banánová republika by se měla stát... Vlastně tohle je v pořádku. Zřejmě přemýšleli dopředu.

Aspoň jednou. Podívejte, vím,
že si říkáte, že je vám to povědomé. To proto, že jste o tom už slyšeli. Pokud si vzpomínáte, v 90. letech
byly manufaktury předmětem rozhořčení. Proti společnostem jako
GAP a Nike se protestovalo. A ba co víc,
objevilo se dokonce toto. Kathie Lee Gifford prý
byla šokována, když zjistila, že módní řada, která nese její jméno,
byla částečně vyráběna v manufakturách nezletilými dělníky.

Módní řada Kathie Lee
byla vyráběna dětmi. To bylo překvapivé,
když vezmeme k úvahu, jak se chovala k tomu malému
stárnoucímu chlapci ve své show. Rozhořčení nad manufakturami
nebylo jen hlasité, ale přineslo i výsledky. Kathie Lee dokonce
vystoupila před Kongresem. Každý z nás by si měl
položit tuto morální otázku: "Co můžeme udělat pro ochranu
práv dělníků v továrnách po celém světě, i u nás v USA?"

S ohledem na to, že jste se nad touto morální
otázkou museli zamýšlet kvůli mému pochybení, říkám vám: "Nemáte zač.
A teď začněme popíjet. No tak, co je s vámi? Už je po 9. hodině." "Na zdraví!

Na zdraví!" "Dobré ráno." Bohužel, a vím,
že se to těžko poslouchá, Kathie Lee to celé nevyřešila. Popravdě, problémové chování oděvní
průmysl provází celých posledních 20 let. Podívejte se na GAP, hlavního prodejce triček,
na která zvrací vysokoškoláci. V 90. letech byl kritizován
za porušování pracovních podmínek ve své továrně v El Salvadoru.

Souhlasil, že vytvoří
nezávislý program monitoringu. To znělo dobře. Navíc vysílal tu zábavnou reklamu, ve které tancovali idioti
v nepadnoucích khaki kalhotách. Všichni jsme na to zapomněli. Ale o 5 let později BBC navštívila továrnu Gapu v Kambodži. Bylo nám řečeno,
že zde děti vyrábějí oblečení pro GAP.

Toto je Sun Tida. Je jí 12 let. Vedení továrny řekla, že je jí 18. Toto je Chan Sita, je jí 14 let. Také lhala o svém věku.
Ani jedné se na nic nevyptávali. No tak, to není omluva. Kdyby se dítě dostalo do baru
za pomoci kartičky z Pinkberry, je to chyba toho baru!

"Prostředním jménem prý
jsi Jedna poleva navíc." "Husté jméno. Bav se." GAP následně přestal
tuto továrnu využívat a posílil kontrolu věku pracovníků. Znělo to dobře. Vždyť byl rok 2000 a vysílal reklamu, kde pitomci
v pastelových barvách tancovali mambo. Znovu jsme to vypustili z hlavy.

Ale o 7 let později britské noviny navštívily továrnu v Indii. Podle zveřejněné zprávy jsou
tyto děti ve věku 10 až 13 let de facto otroky a vyšívají
značky na oblečení GAP Kids. Tak moment. To, že děti vyrábějí oblečení
pro GAP je samo o sobě špatné, ale nechat je vyrábět oblečení
pro GAP Kids je ještě horší. Vyrobte nádherné tričko,
které má přesně vaši velikost, my ho pošleme do zámoří
a tam ho po jednom nošení vyhodí.

A teď vyrobte tisíc dalších. GAP následně řekl, že netušil,
že se tam jeho oblečení vyrábí, a požadoval, aby dodavatel
zvýšil kontrolu nad subdodavateli. Všem bylo hned lépe. Vždyť byl rok 2007 a GAP vysílal tu úžasně hustou reklamu "Prázdniny v sousedství" s Commonem.

Propadl jsem Gapu,
v sousedství fakt válí. Když jsem se tam zastavil,
kolem vládl mír. Udržíme ho naživu,
stejně jako hip hop. Vím, že mluvíme o dětské práci, ale tohle je zatím asi to nejsmutnější. A pak v roce 2010 vypukl požár v bangladéšské továrně Gapu a zemřelo 21 pracovníků.

Následně GAP vytvořil
systém bezpečnostních předpisů. A to bylo to skvělé,
protože potom se Gapu v Bangladéši už nikdy nic špatného nemohlo stát. Tedy až do roku 2013,
kdy Al-Džazíra zjistila toto. Nejsou tu hasicí přístroje
ani únikové východy. Je to chatrč na něčí zahradě. - Kolik ti je?
- 14. - Jak dlouho tu pracuješ?


- Dva roky. Začali jsme všichni stejně. Dnes pán řekl: "Tohle musí být hotovo.
Dodělejte to dneska." Říká, že je to Old Navy. Old Navy vlastní GAP Inc. Teď už se zdá jasné, že manufaktury nejsou problémem
z devadesátek, kterého jsme se zbavili, jako Donnie Wahlberg. Jsou problémem z devadesátek,
se kterým se stále potýkáme, jako Mark Wahlberg.

GAP tvrdí, že tyto džíny Old Navy byly vyřazené kusy, prodávané bez jejich
vědomí a nikdy neskončily v jejich obchodech. Všechny značky v odvětví mají tyto problémy. GAP není zdaleka tím nejhorším. Pokud se Gapu zeptáte, jako jsme to
udělali my, řekne, že udělal pokrok. Že se snažil,
aby tyto problémy napravil. Ale zamyslete se nad tím.

Znamená to, že se společnost
po dvě dekády opravdu hodně snaží, aby nebyla spojována s porušováním pracovních
podmínek v různých zemích. A když to vše vezmete
v úvahu, jediná situace, kdy GAP může bez pochybností
tvrdit, že lidem pomáhá, je to, když si někdo před
jejich obchodem podělá kalhoty. "Netušil jsem, že to někdy řeknu,
ale ještě štěstí, že tu je GAP." "Je darem z nebes!" Jeden z největších problémů
většiny velkých značek je to, že popírání je v tomto
odvětví pevně zakořeněno.

Podívejte se na Walmart,
který trvá na tom, že u svých dodavatelů trvá
na dodržování bezpečnostních předpisů. Ale CBS navštívila továrnu v Bangladéši,
která pro Walmart vyrábí oblečení, a zjistila něco jiného. Šéf v Munde Apparels,
Masudul Haq Chawdhury, nám ukázal evakuační plán, kde je vyznačeno 13 hasicích přístrojů.

Ale téměř všechny scházely. Pokud tam nejsou, není to plán. Je to inspirativní plakát
k protipožární bezpečnosti. Ale pokud tato továrna nesplňuje
bezpečnostní standardy Walmartu, jak tam mohlo být
vyráběno jejich oblečení? Manageři nám řekli,
že Walmart tuto továrnu neschválil. Přesto mají objednávku
na 1 milion boxerek do Walmartu, které jim zadala do výroby jiná továrna.

Chápu, Walmart to poslal schválené továrně a tato továrna to bez jejich vědomí
poslala neschválené továrně. Je to jen velice
nepravděpodobný a nešťastný omyl, který se stal pouze
mnohokrát za posledních několik let. Walmart tvrdí, že jejich
dodavatel oblečení z Bangladéše výrobu do jiných továren
zadává bez jejich vědomí. Jeden z dodavatelů převedl část objednávky
do Tazreenu bez jejich vědomí. Objednávka byla zadána
problémové továrně bez jejich vědomí.

Netušili, že se tam vyrábí jejich oblečení. Není to poprvé,
co Walmart něco netušil. Ne, to není. Tyto firmy ztrácí právo
se chovat překvapeně. Jsou jako postavy z filmů Pařba ve Vegas. Potřetí to už není náhoda, chlapci. Je to důsledek nezřízeného chování. Jednoho z vás to zabije.

Nejspíše toho, který nikdy není na plakátu. Od 90. let jsme se
o tento problém sem tam zajímali. Přesně před dvěma lety
se zřítila budova Rana Plaza. Pět dní po katastrofálním
zřícení budovy v Bangladéši záchranáři ze sutin
stále vytahují přeživší. Nové záběry ukazují, že někteří k vysvobození
uvězněných používají i holé ruce. Minimálně 360 lidí bylo zabito
a stovky dalších se pohřešují.

Zřícení této budovy
zabilo více než 1 100 lidí. Každý byl šokován. Tato zpráva běžela v Today Show,
takže o tom slyšel každý. Poté jsme se dozvěděli, že se tam vyráběly
značky jako Joe Fresh a The Children's Place. A znovu jsme byli šokováni. Avšak nízké ceny nás natolik oslepily, že o pár měsíců později se
v Today Show objevilo toto. Tuto flitrovou kabelku pořídíte u The Children's Place
za méně než 10 dolarů.

Super. Nechceš nic drahého,
protože to akorát něčím poliješ. Toto je směs hedvábí
a umělých vláken od Joe Fresh. - Sáhni si, je to příjemné.
- Je to moc hezké. Stojí jen 19 dolarů. 19 dolarů.
Já padám. Já padám. Už mě vynášejí ze studia.

Musím nad tím vším přemýšlet. Jedna z těch žen, která se rozplývá
nad tou blůzkou za 19 dolarů od Joe Fresh, je Kathie Lee Gifford. A pokud ona může zapomenout
na lidskou cenu levného oblečení, tak to je, v jejím případě
tedy ne zrovna překvapivé, protože její mozek je naložen v chardonnay, ale nejspíše na to
zapomínají všichni ostatní. Tohle se bude dít tak dlouho,
dokud proti tomu nezakročíme.

Musíme oděvním firmám
ukázat, že se o to zajímáme a že by se měly zajímat i ony. Pro ředitele těchto
společností máme malé překvapení. Přesněji pro ředitele H&M, Walmartu, Gapu, Joe Fresh
a The Children's Place. Všem jsem vám koupil oběd. Zítra se objeví ve vaší kanceláři. Aby bylo jasno, nevím,
jak přesně toto jídlo bylo vyrobeno.

Někoho jsem o to požádal a ten
to mohl hodit na někoho jiného, aby pořídil co nejvíce jídla
za co nejmenší cenu. Udělali to.
Já dodržuji přísná pravidla. Řekl jsem jim, že na jídlo
nemají plivat nebo ho otírat o své koule. Věřím jim, že se tím budou řídit. Až uvidíte toto podezřele levné jídlo,
které vám zítra přistane na stole, chci, abyste ho snědli! Pokud si říkáte:
"To nemůžu, nevím odkud pochází."

"Co když se o něj někdo otřel koulema?" Na to vám můžu říct jen jedno: "Teď už chápete důležitost
dodavatelského managementu. Ale proč vám o něm vyprávím,
když vám ho můžu ukázat? Představuji vám
jarní kolekci zítřejších obědů. Nejdříve přivítejte Dava. Dave má na sobě tričko
a kraťasy od Old Navy. Jeho oblečení stálo pouze 23,78 dolarů.

V ruce nese podezřele levné suši, které vám zítra přistane na stole. Díky, Dave. Další. Nyní je na řadě Walmart. Christiana má na sobě letní maxi šaty, které seženete pod 15 dolarů. Nese tác mexických placek,
z nichž každá stála jen 1,75 dolaru.

Je to tak levné,
až je vám z toho téměř nevolno. Přejdeme k J-J-J-Joe Fresh. Austin má na sobě mikinu
a každodenní kalhoty. Dohromady to stálo pod 40 dolarů. Jak to, že to je tak levné?
To je záhada. Stejně jako ta obří
hromada levných knedlíčků, na kterých si zítra pochutnáte. Děkuji, Austine.

Přesuňme se k naší H&M kolekci. Haley má na sobě kalhoty a blůzku,
dohromady za méně než 20 dolarů. Nese krevetové a lososové
těstoviny za 5 dolarů, které dorazí do vašeho sídla už zítra. Hádám, že je ucítíte dříve,
než vůbec dorazí do vaší kanceláře. A konečně...
Děkuji, děkuji. Nakonec přivítejte The Children's Place. Pozdravte Elliot.

Má na sobě rozkošné letní šaty,
které stály méně než 15 dolarů. A co to táhne?
To je váš oběd. Výběr levných grilovaných kuřat. Opakuji, že netuším, odkud pochází nebo co se s nimi po cestě dělo. Ale Elliot chce, abyste je snědli.
Že ano, Elliot. Přesně!
Snězte je. Snězte je!

Snězte tato záhadná kuřata z vozíku. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz