Boris konečně vyrazil i do České republiky, a to konkrétně do Prahy. Ve videu nám slovanská hvězda řekne, co si myslí o turismu v našem hlavním městě a samozřejmě se podělí i o své gastronomické zážitky. V minulosti už se Boris vydal také na Slovensko.
Poznámky k překladu:
Příjmení Fuchs zní s anglickým přízvukem podobně jako nadávka „fuck“.
Give a fuck – řešit něco; mít starost
K vzlétnutí přece nepotřebujeme dva motory. Nebo ano? PRVNÍ DEN:
LET DO PRAHY DEBIL VADIM 10:46, ideální čas na pivo. Nebo jak bych řekl já:
Vítejte v České republice. Před sebou máme jen pozitivní vyhlídky... Nebo negativní.
Záleží, jaký máte zrak. 10:47, začínám ztrácet čas. Koukejte, odpočinková zóna
je tak odpočatá, že i eskalátor si dal voraz. Pět minut. Trvalo mi pět minut,
než jsem narazil na reklamu na pivo. To nevěstí nic dobrého. Lidé tady nemají nejmenší tušení,
že jsou ve společnosti slovanské hvězdy. Když jsem vyšel z letiště,
vzal jsem si první taxík, co jsem viděl, protože jsem tady jen turista.
Byla to samozřejmě Škoda,
takže jsem čekal dobrou cenu. Řekl jsem: "Taxíkáři, odvezte mě do
nejslovanštějšího hotelu, který tady máte." A on na to: "Jistě, Borisi, žádný problém." "Vítej v České republice." Pak jsem zahlédl ceník, a rozhodl se,
že raději půjdu po svých. Taxikář po mně chtěl 800 korun. Samozřejmě že jsem ho poslal do prdele.
Já jsem kurva Slovan. Všichni stejně ví,
že Praha je jen velká past na turisty. Pojďme se podívat,
kterým místům se tady vyhnout. Začneme tímhle Podvodníkovičem. 75 korun za něco,
co ani není původem z Česka. Této sladké trubičce se říká
trdelník nebo trdlo. To v překladu znamená něco jako debil. A to já jsem,
protože to byla turistická past.
Možná se tak jmenuje, protože se dá použít jako
primitivní detektor debilů. Nebo ho můžete prostě sníst. Jak už jsem říkal... Není to špatné. DEN DRUHÝ:
SHÁNĚNÍ PENĚZ, NÁKUP PIVA Na Praze je dobré to, že nemusíte mít
téměř žádný strach z kapsářů. Všichni podvodníci a zloději
si tady totiž otevřeli vlastní podnik.
Přesně o tomhle tady mluvím. Z bankomatů si musíte vybrat
alespoň 10 000 korun. To je 400 eur. Za jakého uroda mě máte? Pokud máte pod čepicí
nebo jste jen na mizině jako já, nebudete utrácet peníze
za zbytečné a předražené blbosti. Namísto toho omrknete,
co je tady zadarmo. Například tuto...
věž. Nebo tuhle ceduli. Ke čtení je tu toho spousta. Na většině místech se dá platit eury. Ale doporučuji vám dávat si pozor
na některé smyšlené kurzy. Ještě nikdy jsem v Praze nebyl,
ale i tak můžu říct, že místní obchodníci
se snaží na turistech vydělat co nejvíc. Chápu, že takhle turismus funguje,
ale tohle má do slovanství hodně daleko.
Namísto toho byste měli omrknout věci, co jsou laciné nebo úplně zadarmo.
Například tohohle chlápka. Nebo tyhle obrovské hodiny... Ty jsou zadarmo. Nebo navštívit zoologickou zahradu
uprostřed ulice. Taky levná. Pokud u sebe máte 250 korun, můžete navštívit muzeum historie,
věnované speciálně Borisovi.
A když nemáte, stačí zajít za roh, kde je celoroční výstava street artu. Ať už se ale rozhodnete pro cokoliv,
nemiřte kamerou na místní gopniky. Tenhle chlápek mě sledoval
dobrých 10 minut, protože jsem si ho pět vteřin natáčel. Vážně, nedělám si prdel. Dávejte si pozor. Uprostřed každé ulice narazíte
na výstavu českých odpadkových košů.
Každý čtvrtek a úplně zdarma. Tady máme obchod s čepicemi,
který uspokojí vaše slovanské potřeby. Moc pěkné a tradiční. Teď to nejdůležitější:
Jeden z mých nejoblíběnějších obchodů. Obchod Flying Tiger.
Odtud mám všechny ty kraviny... Chci říct, že tady nakupuji blbosti... Takhle ne. Prostě tady koupíte všechny zbytečnosti,
co nepotřebujete.
Například tuto sadu razítek. Až utratíte slušné množství
peněz za kraviny, ani se nenamáhejte hledat šašlik. Věřte mi, ve snaze najít šašlik
jsem projel skoro celý svět Namísto toho v Praze navštivte
Havelskou Korunu. Ta je hned vedle jakéhosi... sovího baru.
Nejde to minout. Nezapomeňte si přinést hotovost.
Žádná hotovost? Žádné jídlo. Naštěstí je v Praze spousta bankomatů. Takže si připravte peníze a jděte dovnitř. Uvnitř na vás čeká záhadný lístek a také hromada chutných českých pokrmů. Až vám na lístek načmárají
hieroglyfy předků, dostanete jídlo
a jedno krásně vychlazené pivo. Napařovaný chleba neboli knedlíky
se nejí rukama, ale vidličkou. A zbytek této směsi,
která připomíná guláš, zapijte pivem, co jste si objednali.
Celkově to byl velmi povedený
český gastronomický zážitek, který si rozhodně zaslouží
Borisovu pochvalu. Až odejdete, nedivte se,
že jste platili tak málo. Pivo je zhruba za euro
a jídlo za čtyři. Má cenu se kvůli tomu nechat
10 minut pronásledovat jakýmsi gopnikem? Nejspíš ne. Praha opravdu není pro všechny.
Máte tady historii, historické budovy,
českou kulturu a samozřejmě i děsivé sochy smrti, ale jelikož jste Slovani
a nebudete utrácet za průvodce, ukážu vám, jaké blbosti se
v Praze dají dělat zadarmo. Ještě předtím si ale ukážeme,
co všechno jsem objevil v obchodě. Mrož?
Myslel jsem, že se tam píše Mors. No, proč ne? Když jsem se vracel na hotel, uviděl jsem další výstavu odpadků,
hned vedle potřeb na MMA.
Možná bych měl někoho zavolat. Tak... co tady máme? Fuchs, to zní dobře. Když jsem se vrátil na hotel,
něčeho jsem si všiml. Nejen že byl pokoj na natáčení moc malý, ale i osvětlení bylo... na hovno.
Tak jsem udělal, co mi jde nejlíp. Improvizoval jsem. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ... DO TÉ DOBY
BUĎTE CHEEKI BREEKI! Přeložil: Nomit
www.videacesky.cz
NomitPublikováno: 8 let
