Cestování s Borisem: Estonsko

Zdravím vás, dámy a gopnici. Právě se nacházíme nad Estonskem, které je placaté jak palačinka a zimy jsou tu temné jako jejich smysl pro humor. Děkujeme, že jste letěli s aerolinkami cheeki breeki. Pokud jste v zeměpise nedávali pozor, Estonsko se nachází přímo tady. Vcelku malá země, která má rozlohu jako Slovensko nebo Nizozemsko.



Tahle informace je vám... úplně k ničemu. Povím vám pár zajímavostí. Zemi projedete napříč asi za čtyři a půl hodiny, když nepočítám západní ostrovy. Včetně ostrovů je to zhruba na sedm a půl hodiny. To ale nedoporučuji, protože dál není nic než moře. Jelikož už jsem tady nějakou dobu, můžu se s vámi podělit o pár zajímavých blbostí.



Skoro všude se dá narazit na tyhle ruční myčky aut. Dají vám takovou hadici, kterou si za tři eura můžete umýt auto. Je to levnější, než aby to někdo dělal za vás, a efektivnější, než auto polít kýblem vody. Většina řidičů nemá palubní kamery. Tady se totiž jezdí civilizovaně. Teda dokud nepřijel Boris. Cesta z hlavního města Tallinn...



Pardon, Tall-inn... Tal... Tallinn... Prostě cesta z Tallinnu do Narvy, což je nejvýchodnější město, které zároveň sousedí s Ruskem, trvá asi dvě a půl hodiny. Nachází se tady hřiště na basket, most zamilovaných a kurevsky velký hrad. Hned vedle je most, který vede do Ruska. Na ceduli se píše: Pojďte se vykoupat, voda je teplá. Dost bylo zajímavostí.



V hlavním městě Tallinn se nachází obrovský... Boris. Chci říct televizní vysílač. Jenomže viditelnost stála za hovno. Asi kvůli tomu, že tou dobou zrovna letělo vapování. Neviděli jsme ani prd. Ani větrnou turbínu, která prý sahá až do vesmíru. Mám ale i dobré zprávy. Pivo v obchodech je vcelku levné, takže doporučuji pařit doma.



Pokud však patříte mezi šťastlivce, co nepracují za minimální mzdu, můžete se klidně ztřískat i v hospodě. Tohle je snad jediná země, ve které i při mínus 51 stupních prší. Nebo byl jen rozbitý termostat. Jsou tady čtyři roční období: Podzim, jeseň, осень a sügis. Na zimní boty rovnou zapomeňte.



Když nastane jediný sněžný den v roce, stejně budete nemocní. Není to ale tak hrozné, jak se zdá. Když jsem v opilosti procházel jedno zvláštní město, objevil jsem palačinkový bar. Doslova se jmenoval Blin Company. Proč mě to nenapadlo? Mohl jsem být boháč. Není to tady jen o depresivním počasí a neustálém chlastání. Nebo ano?



Kdepak, jde tady hlavně o gastronomické zážitky na celý život, které skoro nic nestojí. Běžte do obchodu, kupte si kefír v pytlíku, sült, tyčinky Kohuke, brambory a kilo cibule za 20 centů. Nenašel jsem ale žádná jelita. Nejspíš protože to je vánoční pokrm. Namísto toho jsem si vzal nakládačky. Připravte se na hostinu. Někteří lidé nemají tušení, jak se pije mléko z pytlíku. Copak to není jasné?



Vezmete si džbán nebo misku, pytlík vložíte dovnitř a je to. Jako z krabice. Kefír neboli fermentované mléko dejte bokem, a připravte si tyčinku Kohuke. Ty jsou tady velmi oblíbené. V podstatě je to jen tvarohová tyčinka obalená čokoládou. Geniální jak hajzl. Zapijte to kefírem. Estonci konzumují velké množství brambor. Vařené, pečené, v salátu, rozmačkané nebo jako knedlíky. Prostě jakkoliv.



Pro autentický zážitek je jezte neoloupané, protože ve se slupce jsou všechny živiny. Tahle byla syrová, ale chápete mě. O doktorském salámu už jste možná slyšeli. Tady však máme dětský salám. Ne proto, že je předem nakrájený, ale protože obsahuje tak málo masa, že ho sní i ten největší fracek. Tomuhle nevěřte. Prý obsahuje 36 % vepřového a 14 % hovězího. Správně to je: 36 % naděje a snů a 14 % slovních hříček. Ale blin, je to taková dobrota.



Pak si dejte nakládačku a připravte se na maso v rosolu. Tady pod názvem sült. Pokud by se někdo ptal: "Borisi, jak se to kurva jí?" Takhle: Zapíchněte do něj vidličku a naberte si co největší kus. Ještě vydržte. Představuji vám Sinep... Moment. Představuji vám penis.



Nedoporučuji nikomu se slabým srdcem. Raději odvráťte zrak. Je to... Je to tak silné, že bez dostatku zkušeností vás to rozbrečí jak mimino. Dobrou chuť! Nesmíme zapomenout na tento skvostný, třílitrový kyblík majonézy, který se hodí snad ke všemu. Když se bábuška nedívá, můžete do něj ponořit rosol ponořit. Pak to zapijte místní vodkou. Co tady máme dál?



Na několik hodin si můžete za hubičku vypůjčit elektromobil. Nebyla to sice žádná Tesla Model X, ale i rozbitou navigací, se dá užít spousta legrace. Jen se snažte nevybourat. Ze všeho nejlepší však byly staré tramvaje. Jak kdybych se vrátil do sedmdesátých let. To není všechno. Jezdí se tady na karty, které se musí označit pokaždé, když nastoupíte do hromadné dopravy.



Někteří toho však využívají k předvádění striptýzu. To by mě zajímalo... Můžeme jít. Takový byl můj pobyt v Estonsku. Doporučil bych vám tuhle zemi navštívit? Rozhodně. Pivo je tu levné a jídlo je výborné.



Sice tady mají akorát podzim a minimální mzdu nižší než základní životní standard, ale místní vodka je kurevsky dobrá a levná. Taky tady mají jedno z nejlepších piv, co jsem kdy ochutnal. Na co ještě čekáte? Udělejte si výlet a pak se pochlubte. Do té doby buďte cheeki breeki. Uvidíme se příště. Překlad: Nomit www.videacesky.cz