Cestování s Borisem: Moskva 1/2

Moskva! Moje oblíbené město. Vítejte v Moskvě, přátelé.
Uděláme si prohlídku. Nevidíš, že natáčím? Máme tady říjen a já si řekl,
že dvousté video oslavím tím, že vás provedu po Moskvě. Kromě toho můj kanál
brzy dosáhne jednoho milionu odběratelů a já zrovna dokončil nahrávání hlasu pro moji chystanou hru
Life of Boris: Super Slav, která bude ke stažení
pro Android a iOS 7.

listopadu. Tak na to nezapomeňte.
A taky nezapomeňte, že Vadim je zloděj. Teď si ale projdeme moje oblíbené město: Moskvu. Překlad: Nomit
www.videacesky.cz První pravidlo pro turisty:
Vždycky mějte na hlavě ušanku. Koupíte ji tady pomalu
v každém obchodě nebo si ji můžete objednat
online na weslav.com, kde najdete pravou Borisovu ušanku.

Pravidlo číslo dvě:
Netočte všechno kolem. Pokud tedy nejste slovanská hvězda. Ale i já narazil na několik
rozčilených kolemjdoucích, kteří mi přišli říct,
že nechtějí roli v mém cestopisu. Někteří byli slušní,
jiní o něco méně. Mají totiž dost svých problémů.


Nechtějí, aby je natáčela nějaká cyka v teplákovce. Nejspíš proto jsem na několik dalších měsíců
veřejným nepřítelem číslo jedna. Ale nevadí, to se tady stává. Ne, že by vás nemohli vystát,
jen se jim prostě nelíbíte. Když ale mluvíte rusky,
všichni se chtějí kamarádit. Pravidlo číslo tři:
Vždycky jezděte s palubní kamerou. Jinak to do vás někdo napálí
a přijdete tak o parádní video. Pro sichr si jednu připevněte i na hlavu. Pravidlo číslo čtyři:
Nenechte se zlákat západní propagandou.

Kavárna Starbucks,
Dunkin' Donuts, Burger Knig... Teda King. Mekáč. Tohle není nic pro vás.
Raději se běžte podívat do Stolovaya 57. Protože na rozdíl od západních fast foodů,
tady se stojí opravdová fronta. Místní stojí v řadě
na pravá slovanská jídla. Stačí si jen počkat 5 až 10 minut...

Občas i 15 nebo 20 minut. Uvnitř se připravte na výtečné
ruské pokrmy. Protože jsou tady nápisy v angličtině,
můžete si říkat: "Žádný problém, mluví se tady anglicky,
jen si..." A pak se ozve Oksana za pultem:
Rýži, nebo brambory? A vy namísto: "Cože kurva"... Tedy namísto: "Pardon?",
řeknete brambory a pustíte se do jídla. Nebo si prostě naberte bramborový salát,
jednu nakládačku k tomu ovocný nápoj a pár palačinek se smetanou,
která se Rusky řekne úplně stejně.

Jídlo vám zlepší náladu
a pak se zvedněte a odejděte. Ostatní se chtějí taky najíst,
tohle není kavárna. Musí vám být jasné,
že jste v Rusku, když na benzínkách
prodávají přenosný táborák. Vidíte to?
Grilovací náčiní. Co dalšího tu... Saunové doplňky.

Můžete si všimnout i toho,
že mimo město to vypadá trochu jako v terénním simulátoru. Ruské náklaďáky nakládají těžký náklad. Co jiného se dalo čekat? Musí to alespoň vypadat, že se pracuje. Nezapomeňte, když jedete po dálnici, rychlostní limit 90 tady znamená 110 a 110 znamená idi nahui, protože někdo,
kdo jede 200, vás bude chtít předjet.

Raději se kliďte z cesty. Obzvlášť, když mají na konci SPZky 777. Ti vás budou brát jen jako
pohybující se překážku. Jak sami vidíte, mám tu poctu
sedět na zadním sedadle, abych mohl natáčet tento velkolepý film,
ve kterém celému světu ukážu obrovskou metropoli Moskvu Tohle je například ruský Bílý dům, a tohle zase Černý dům, tohle je turbo do auta,
co jsem si objednal.

Tohle je Šedý dům,
ve kterém se připravují čebureky. Tady je tajné sídlo KGB. když si ho vyfotíte,
skončíte na jakémsi seznamu. Tohle je Státní Duma
Ruské federace. Vyfoťte si tohle
a jste na dalším seznamu. Ale v teplákovce jste v klidu.

Co by mi jako provedli?
Vyhodili mě ven? Lidé se obvykle přepravují metrem,
protože je spolehlivé a levné. Pokud nemáte rádi podzemky, můžete jet autobusem. Tím ale nikdo nejezdí. Metro v Moskvě je totiž jako muzeum. Každá stanice je jiná. Sejdete dolů do podzemí.


Hluboko do podzemí. Ale ne tak hluboko jako v Petrohradu.
To ani zdaleka. Však uvidíte, jak tam pojedu.
A to snad velmi brzy. Bezpečnostní kontroly jsou
na každé stanici. Normálka. Kupte si Troika kartu,
vložte si na ni peníze a jste připravení. Pak sjeďte úplně dolů
a snažte se za natáčení nedostat přes hubu. Pozdravte ochranku, zamávejte jim do kamery, nastupte do metra,
vystupte z metra, smiřte se s tím,
že ohluchnete.

Sáhněte si na bronzové sochy,
co přináší štěstí, protože toho není nikdy dost. A když už v tom metru jste, můžete si rovnou koupit
pár matrjošek. Mají tady Putina,
Stalina, Lenina, dalšího Stalina...

Když přijedete do Moskvy,
musíte samozřejmě navštívit Rudé náměstí. Nezapomeňte omrknout
i obrovský samovar, ve kterém se dělá
ten nejlepší čaj v celém Rusku... Alespoň myslím... Neochutnal jsem.
Rovnou jsem si koupil samovar. Když si na Rudém náměstí děláte fotky,
pamatujte si, že nesmíte dát ani jeden cent nikomu,
kdo si s vámi chce udělat fotku. Namísto toho si pořiďte širokoúhlé čočky.


Mazané, co? Hele, Stalin. Kupte si sušené ryby,
a nezapomeňte vytasit svého... malého Borise. Má takovou radost. Není na prodej,
dejte s tím už pokoj. Rudé náměstí není zrovna rudé,
povrch je modrý a není ve tvaru čtverce ale obdélníku,
takže je to spíš Modrý obdélník. Hned vedle něj je obchod,
který se jmenuje Gum.

Když vejdete dovnitř,
uslyšíte dětské písničky. Každý den je tam jako svátek.
A je tam i trávník. Zábradlí ve druhém patře
je tak nízké, že není problém přes něj přeletět a zabít se. Dětské sny... a noční můra rodičů. V obchodech je samozřejmě tak draho,
že si v nich ani nemůžete nic koupit. I kdybyste nejdřív prodali svůj dům,
na celý měsíc někomu půjčili ledviny, stejně nebudete mít dost peněz.

Až na potraviny. Tradiční sovětský obchod s potravinami. Už se tady ale platí penězi,
ne potravinovými lístky. Jestli si myslíte, že si do Moskvy
přijedete pro laciný alkohol, tak jste na omylu, přátelé. Tři litry Belugy sice stojí
jen 9 000 rublů, ale já mluvím o obyčejné vodce Stolichnaya.

Ta by snad neměla stát víc jak 200 rublů. Pokud jste ale v balíku,
kupte si vodku Kalashnikov za 13 000. Chutná jako vystřílená hlaveň. Když už si ale berete vodku,
můžete si rovnou vzít i nějaké dobroty. Konzerva běluhy, beru. Kaviár z běluhy... stojí asi 10 000 rublů. Tohle si nemůže dovolit někdo,
koho živí příspěvky na Patreonu.

Berte něco levnějšího. Mnohem levnějšího. Kus pravého doktorského salámu,
na zajedení. Beru. Kondenzované mléko k dezertu? Ještě aby ne. Točenou limonádu? Snad příště.

Cibule na chuť,
brambory ke snídani. Kalendář s Putinem, kvas, nakládačky,
prostě základní potraviny. A hurá domů. Ale pokud máte zámožné kamarády jako já, nechte se pozvat do jednoho
z jejich hotelových pokojů a projedete se autem,
co vám nechali v garáži, protože není slušné odmítnout. Tohle ale není ledajaký pokoj.

Je speciálně pro Borise. Dokonce i obrazy na stěnách
namaloval Boris. Ale jinak je to jen obyčejný
třípokojový apartmán... teda pokoj. Jedna koupelna na focení
uměleckých autoportrétů a obývací pokoj pro obývání. A jeden pracovní stůl,
na cheeki breeki hodnocení jídla. Začneme sýrem,
abychom se zbavili pachuti z chudoby.

Tohle jsou sladké tyčinky. Třeba k čaji. Prý je ale zakázané
používat na pokoji samovar. Mám tady... nic. Tahle krabička je naplněná sýrem. Asi špatným sýrem. Voní to hezky.

Jako bábuščina sauna v horký letní den. Nechutný.
Měli ji raději naplnit salátem. Jdeme se připravit na pití vodky. Hrnek kvasu na zahřátí. Na vás, přátelé. Algoritmus pro demonetizaci
teď musí být úplně mimo, jestli se snaží zjistit,
co to piju za černou tekutinu. Trochu vás poučím.

Kvas není alkoholický nápoj. Otevřeme matrjošku... Děkuji. Otevřeme naši novou matrjošku,
a jak sami vidíte, může sloužit na odkládání na chleba. Může mi moje milá asistentka
přinést trochu... To je ono. Pamatujte si přátelé:
vodka se pije vychlazená.

Pokud na hotelu nemáte
funkční ledničku, požadujte vrácení peněz. Stolichnaya má taky nálevku? Ta mě ale nezastaví. Občas je potřeba si dopřát
pestrý výběr pochutin. Dnes tu máme nakládanou směs
strýčka Vanya. Nebudu se rozplývat nad tím,
jak je to skvělé, ale nakládačky s vodkou
jsou prostě dobrota.

Na dvousté video. Ať je další dvoustovka
minimálně stejně kvalitní. Vezměte si chleba,
který jste si položili na matrjošku... Doktorský salám, majonéza, bílý chleba,
co víc si přát? Běž spát Borisi, seš na šrot. Můžete taky dostat chuť na dezert. Na velkou lžíci kondenzovaného mléka.

Do hajzlu, zapomněl jsem si přibalit nůž. Budu muset improvizovat. Tady v hotelu přece musí něco být. Jak jsem mohl zapomenout na nůž?
Seru na to, pokračování příště. K další rundě si otevřeme kaviár. A jak už všichni ví, kaviár se nejí lžičkou ze stříbra. Kovovou lžičkou se vlastně nejí vůbec,
protože to kazí chuť.

Kvalitní kaviár se prodává
ve skle, ne v konzervě. Byl jsem se zeptat na recepci,
ale prý tady lžičky na kaviár nevedou, takže budu muset předstírat,
že tohle je dřevěná lžička. Na tvoje zdraví, maminko. Naprostá blyathera. To je z tohoto videa vše. Pokud toho z Moskvy chcete vidět víc,
napište do komentářů.

Já vám děkuji,
že jste se dívali. Buďte cheeki breeki
a uvidíme se příště.