Liščata konečně na fotkách

V dálce se po dálnici honí auta a lidi v nich asi ani nenapadne,
že mimo silnici vůbec něco existuje. To se ale šeredně mýlí. Posledních zhruba 15 let jsem se pořád vracel sem,
do takzvaných měst psounů prériových na travnatých pláních na západě Jižní Dakoty. Posledních pár měsíců jezdím pod stan, kde trčím i deset dní v kuse,
ale zatím jsem nic nevyfotil.

Během několika posledních výletů
se mi konečně podařilo, přijít sem ještě před východem
slunce a odejít až za soumraku. Celý den čekám, až se něco stane.
Bohužel se zatím nic nestalo. Držte mi palce. Nakonec se ale přeci jen něco stalo. Když postavíte kameru
hned vedle doupěte, štěňata si s ní občas vylezou hrát,
mají z ní prolézačku. Nemůžou se od ní odtrhnout.

Lišky šedohnědé jsou
pro život v prériích jako stvořená. Rychle běhají, mají skvělý zrak. Před živly je chrání doupata,
která si dělají v zemi. Patří k více než stovce
obratlovců, kteří žijí v prériích. Na tyto pláně se vracím
už hodně dlouho. Když jsem do zdejší krajiny zavítal poprvé,
uchvátila mě a dosud mě neomrzela. Doufám, že se sem budu moci
vracet každý rok až do konce života. Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz