Michael McIntyre o moderních technologiích a nevěře

Nová technologie nám není k ničemu. Například u veřejných záchodů to není potřeba.
Byli jsme spokojeni s tím, jak to bylo. Rozsvítili jste si, když jste přišli.
Ale teď mají čidla detekující pohyb. Vejdete dovnitř a světla se rozsvítí.
Což je ze začátku dobrý. Ale pak si sednete na záchod a světla zhasnou
a vy je musíte pohybem znovu aktivovat. Nebo umyvání rukou.
Nečekal jsem, že by to mohlo být tak složité. Nejprve byly obyčejné kohoutky.
Otáčeli jste s nimi, jak jste chtěli. Ale pak přišla éra stlačovacích,
kdy jen zmáčknete a voda vám teče pár vteřin.

Když jste potřebovali víc vody, zmáčkli jste znova. A teď absolutně nikdo netuší,
jak z těch moderních kohoutků získat vodu. Vidíte vedle sebe lidi,
jak se snaží spustit vodu pomocí Tchaj-ťi. "Víte jak na to?" "Nějaký nápad?" Sušení rukou. Vezmu si utěrku,
utřu se a vyhodím ji. Žádný problém. Nebo větrák na ruce. Jak na vás fouká.

Můžete vidět, jak po ruce stékají kapičky vody.
Ty tam mohly být měsíce. Můžete si to otočit i na obličej.
Proč byste si chtěli sušit obličej? Kdo udělá tak velké hovno,
že si pak potřebuje omýt i obličej? Teď máme vysoušeče na ruce. Pravděpodobně
to nejděsivější zařízení, jaké jsem kdy viděl. Vyjdete z kabiny a nějaký chlapík dělá tohle....

Jednou za čas se vám určitě zdá podobný sen. Ve spánku vás partner s někým podvádí
a cítíte se neskutečně podvedeni. A plní záště. Pak se ráno probudíte
a uleví se vám, že to byl jen sen. Ale i přesto jste naštvaní. Podívám se na ni a ona spí,
nepodvedla mě, byl to jen sen. Ničím se neprovinila.
Ale já na ní i tak zírám. "Ty děvko!"

"Co?" "Dobré ráno, co jsi říkal?"
"Říkal jsem, že jsi pěkná děvka." "Jak jsi mi to mohla udělat?
S mým učitelem zeměpisu ze školy!" Někdy jste ale měli sen, kdy jste podváděli vy.
Třeba s někým z práce. A cítíte se docela provinile.
"A do prkýnka." "Dobré ráno, jak jsi se vyspal?"
"Já? Nic, vůbec nic."