Mikrosochař Willard Wigan u Conana O'Briena

Vytváříte umění, které je
unikátní tím, že je vidět - pouze pod mikroskopem.
- Ano. Máte za sebou celou řadu
malých soch a modelů. Nejdřív se podíváme na fotografie. A pak si jich ukážeme několik naživo. Tohle je devět velbloudů v očku jehly. Tady vidíte holčičku s balónkem, která stojí na řase.


Je to lidská řasa? Je to ještě menší,
jde o nit z mé košile. A vy jste na ní stvořil
dívku s balónkem. Taky děláte slavné osobnosti.
Tohle je John Lennon - v očku jehly.
- Přesně tak. Také jste ztvárnil slavné boxery
Sonnyho Listona a Cassiuse Claye. Jen pro představu uvádíme
srovnání s hlavičkou zápalky. Takhle miniaturní
jsou vaše umělecká díla. Ze všeho nejdřív se musím
zeptat, jak to děláte?

- Co používáte za nástroje?
- Nástroje používám různé. Mám jich spoustu. Některé jsou vyrobeny
ze střípků rozdrcených diamantů. Mám takovou miniaturní
kovadlinu a kladivo, kterým drtím diamanty
na malé úlomky. Poté ty úlomky projdu
a nějaký z nich si vyberu. Pak si vezmu maličký drátek, vyvrtám
do něj tou nejjemnější vrtačkou dírku. Musel jsem si vyrobit vlastní.

Vyvrtám do toho drátku dírku
a vložím do ní kousek diamantu. Jako včelí žihadlo. Pracuji v pauzách mezi údery srdce.
Vždycky zadržím dech, zpomalím dýchání
a můj puls funguje jako sbíječka. Trochu zvolníme,
pane MacGyvere. Vy si zpomalujete puls a pak děláte
veškerou tu práci ručně, přičemž váš vlastní puls
funguje jako jakési dláto.

Občas pracuji v pauzách
mezi údery srdce, takže mám na pohyb
jen asi 1,5 sekundy. A to je utrpení. Počkat.
Proč to teda děláte? - Baví vás to vůbec?
- Ne. Takže vás to nebaví,
je to extrémně náročné... Když začnu, je to utrpení,
ale když skončím, je to radost. Takže to dělám s vidinou té radosti.

Dobrá, pojďme na další,
protože jsem z toho vedle. Ukažte nám něco,
co jste přinesl k nám do studia. Tady máme první ukázku,
která je velmi aktuální vzhledem k právě probíhajícím
prezidentským volbám. Dejte to pod mikroskop. - Dívejte!
- Tady to je. - To je hlavička...
- Hlavička špendlíku. - A na ní Bílý dům.


- Přesně tak. Napravo můžete vidět prezidenta. Cože?
Kde je prezident? Jako by to samo o sobě nebylo dost.
Musíte ještě přidat prezidenta. Stejně ho nikdo nenajde.
Klidně si můžete vymýšlet. Můžete říct, že jídelnou projíždí
čtyři apokalyptičtí jezdci na koních. - Že to nevidíte?
- Jen pro představu, ten model je menší
než tečka v novinách. Chápu.

A z čeho je vyrobený? Z takové nylonové pásky.
Je trochu podobná kevlaru. Je to v podstatě
taková stahovací páska. - Ale neskutečně pevná.
- Když se na ten špendlík dívám, vypadá úplně normálně.
Nevidím, že by na něm něco bylo. Nechápu, jak to můžete vyrobit. - Používáte při práci mikroskop?
- Ano, musím. Klíčem je udržet ruce v klidu,
pracovat v pauzách mezi údery srdce - a nevdechnout své vlastní dílo.


- Jak to myslíte? - Vy občas vdechnete to, co vyrobíte?
- Ano, stává se to. Takže třeba několik
týdnů vyrábíte Bílý dům, a pak potáhnete nosem... - a máte ho v plicích?
- No... Tenhle mé protilátky
odmítají vdechnout. Jasně, jste ze zámoří. Kdyby šlo o parlament,
hned byste si dal říct.

Co je tohle? - Počkat, to jsou tři...
- Tři čuníci. Tři čuníci jedou s vlkem v autě. O tom v té pohádce
nepadlo ani slovo! Co nám to sem taháte? Ale říkal čuníkům,
že je vegetarián. - Proto je nesnědl.
- To je neskutečný. Bylo to náročné, protože jsem to
maloval chlupem z mrtvé mouchy.

- Tohle je chlup mrtvé mouchy?
- Tím chlupem jsem to barvil. - Ta moucha umřela...
- Proč? Ta moucha umřela přirozenou smrtí. No a? To ji nemůžete zabít? Tu mouchu prý opustila
manželka a trefil ji z toho šlak. Zavolej doktora, Andy. Ještě máme trochu času, pojďme
na další.

Je to vážně nádhera. Chci jich stihnout ještě pár,
než nám úplně dojde čas. - Co nás čeká teď?
- Tohle je malý Shaq. - Shaquille O'Neal.
- Ano, scvrklý. To jsem na Shaquilla zvědavej. Už to bude. - Jen ho zaostřím.
- Zaostřete. Bože můj! Co to má s bicepsem?

- Kritizovat je tak snadný!
- Já vím. Já do toho mám co kecat.
Vytvořil jste mikroskopicky malou sochu - a já si stežuju na biceps.
- Téhle říkám Scvrklý Shaq. V o pár čísel větších šortkách. To je vážně nádhera. Chci ukázat ještě jednu. Použil jste...
Ukažte nám to, neumím to popsat. Použil jste...

Použil jste předmět,
který jste našel, je to tak? Tohle je... Budu to muset trochu posunout. Protože... Tady je. Téhle říkám Rovnoprávnost. Můžete vidět malou černošku
a bělošku na houpačce, která je v rovnováze,
proto Rovnoprávnost.

- Rasová harmonie v očku jehly.
- Ano, protože... Hlavně se o tu houpačku nehádají. Jen se diví,
co dělají v očku jehly. Dobrá, ještě stihneme ukázat
vaše speciální hodinky, do kterých jste
zabudoval malý obrázek. Spolupracuji se skupinou hodinářů,
kteří dělají nejlepší hodinky na světě. Tohle je naše společné dílo. Jde o funkční prototyp.

Do těchto hodinek jsem
vložil jednu ze svých soch. Když má někdo zájem o mou tvorbu,
udělám mu sochu v hodinkách. Tohle jsou ty nejúžasnější
hodinky na světě. - Paráda.
- Uvidíte to i bez mikroskopu. - Ne, dejte si je k obličeji.
- Prosím, nekřičte na mě. Dejte si je...
Dejte si je k obličeji a uvidíte to. Aha, k obličeji.
Já myslel, že mám použít mikroskop. - Takže to uvidím...


- Dejte si je k obličeji. Panebože, je tam malý... Vtipné je, že to takhle ocením jen já. - Jo.
- Kéž byste to taky mohli vidět. Ale máte smůlu. Je v nich malý obličej.
To je neuvěřitelný. Nádherný dárek.
Děkuji mockrát. Aspoň doufám,
že jsou pro mě. Jakou mají hodnotu?

Nějakých 1,5 milionu dolarů. Ještě jednou,
jste nesmírně laskavý. Cena ještě nebyla stanovena,
tohle je jen přibližný odhad. - Jo.
- Jsou to nejdokonalejší hodinky na světě. Je v nich mé dílo
a vyrobili je ti nejlepší hodináři. Dobrá práce. V dnešní
ekonomice půjdou určitě na dračku.