Neurověda na 2 minuty: ADHD

Pro poruchu pozornosti s hyperaktivitou neboli ADHD jsou typické problémy s pozorností, hyperaktivitou nebo impulzivitou. ADHD je silně ovlivněno genetikou, ale vliv okolí a souvislost genetiky s okolím hrají rovněž důležitou roli. Nedávné neurologické výzkumy ADHD se zaměřily na mozkové sítě, které nejspíš ovlivňují různé aspekty kognitivních funkcí lidí s ADHD.



Jednou z nich je například síť „default mode“, tedy oblasti mozku, které jsou aktivnější při denním snění a introspekci. Méně aktivní jsou naopak při plnění konkrétních úkolů. Studie prokázaly, že u lidí s ADHD je konektivita v této části mozku netypická, což by mohlo souviset s jejich nesoustředěností. Jedinci s ADHD také vykazují nižší aktivitu v sítích mozku, které ovlivňují pozornost a kontrolu kognitivních funkcí.



Aktivita v těchto sítích se obvykle zvyšuje, když se aktivita v síti „default mode“ sníží a naopak. Jedna teorie proto tvrdí, že u lidí s ADHD není aktivita sítě „default mode“ regulovaná a přerušuje funkci sítí, které zajišťují pozornost a kognitivní funkce. Studie také ukázaly, že se u lidí s ADHD projevuje netypické fungování systému odměn.



Systém odměn jsou struktury, které ovlivňují motivaci, očekávání a zpětnovazebné učení. Atypické fungování tohoto systému může souviset s větší vahou krátkodobých odměn ve srovnání s těmi dlouhodobými. To může ovlivnit schopnosti plánovat a rozhodovat se. V tomto systému nalezneme jedny z největších dopaminových drah.



Dopamin u ADHD hraje velkou roli, protože látky, které se používají na zmírnění příznaků, jako například amfetamin a methylfenidát, urychlují přenos dopaminu a noradrenalinu. Překlad: alice www.videacesky.cz