Obezita #2: Jedovatý cukr

Překlad: Magenta
www.videacesky.cz Nemám nic proti cukru, pokud je vhodný a vzácný. Obezita #2: Jedovatý cukr Dnes máme mnoho ukazatelů, které míří na cukr. Rafinovaný cukr,
glukózovo-fruktózový sirup, které způsobují,
že se metabolismus zblázní.

A to neexistovalo, když jsme
jedli komplexní sacharidy. Nedávno jsme udělali analýzu databáze Potravinářské
a zemědělské organizace. Porovnali jsme ji s databází
Mezinárodní diabetické federace. Jednu zemi po druhé.
A to, co jsme našli, bylo, že zatímco celková
spotřeba kalorií vysvětluje rychlost nárůstu
diabetiků po celém světě, dopad je velmi malý.

Ale pokud začnete analyzovat,
jaké jsou ty kalorie, ukazuje se, že jediné, co přímo souvisí
s tímto vzrůstem, je cukr.
Kalorie není kalorie. Cukr je 50x účinnější než všechny ostatní
kalorie při vysvětlení nárůstu cukrovky po celém světě. Pokud jsme si dávali tuky
a sacharidy na jeden talíř v 18.

století, byli jsme gurmeti. Ale když jsme ve 20. století začali
dávat tuky a sacharidy do jednoho jídla, stali se z nás gurmáni. Pokud dáte tuk
a sacharidy dohromady, tak nefungují. A cukr, díky své jedinečné kompozici,
je jedinou potravinou na světě, která je zároveň tukem
a sacharidem.

Dokonce i tučné ovoce jako kokos, olivy nebo avokádo neobsahuje sacharidy. Na téhle planetě neexistuje jídlo, které obsahuje zároveň
jak tuky, tak sacharidy. Je to jedno nebo druhé,
to je evoluce, to je příroda, tak to udělal Bůh. Kromě cukru.

Řeknete si: Cukr?
Kde je v cukru ten tuk? Cukr tvoří dvě molekuly. Jedna je glukóza, ta není sladká
a ani moc zajímavá. A druhá je fruktóza. Ta je velmi
sladká a také velmi zajímavá. To je to, co hledáme,
po čem toužíme. Ale nejsou stejné, glukóza
a fruktóza jsou velmi rozdílné. Glukóza je metabolizována
všemi orgány v těle. Každý živý organismus na světě je schopen strávit, absorbovat
a metabolizovat glukózu.

Glukóza je životní energie. Pokud nemáte ve stravě
glukózu, tělo si ji vytvoří, protože je pohonem pro buňky. A 80 % glukózy,
kterou zkonzumujete metabolizují všechny orgány v těle,
pouze 20 % metabolizují játra. Oproti tomu fuktóza není jako glukóza.

Fruktózu mohou
metabolizovat pouze játra, protože pouze játra mají
enzym, který štěpí fruktózu. Všechna fruktóza jde do jater. Takže přetěžujete játra.
V tom je ten háček. Fruktóza se dostává rovnou
do mitochondrií, přemění se na tuk a malou část glukózy. Poté se mění v glykogen,
dokud se také nepřemění na tuky. A to je recept
na mitochondriální kolaps.

Mitochondriální zácpu. Mitochondriální chorobu.
A pokud máte mitochondriální chorobu, onemocníte. Fruktóza je chronický, dávkováním podmíněný jaterní toxin. Takže je stejná jako alkohol. Vlastně je fruktóza, sladká podstata cukru, podobnější
alkoholu než cokoli jiného.

Alkohol se metabolizuje na tuk stejně jako fruktóza. Způsobuje ztučnění jater, může způsobit
odlonost jater vůči inzulinu, čímž působí na slinivku,
aby vyráběla více inzulinu, způsobuje ukládání
energie do tukových buněk, způsobuje přibývání na váze, nadbytek inzulinu
způsobuje vysoký krevní tlak, způsobuje onemocnění srdce, způsobuje dělení buněk,
které vede k rakovině, způsobuje změny v mozku,
které vedou k demenci, způsobuje každou z těchto nemocí.

A pokud slinivka není schopna
vyrábět inzulin a ten se vyčerpá, způsobí také cukrovku. Když porovnáte nemoci,
způsobené alkoholem a nemoci, způsobené
cukrem a obezitou, jsou stejné.

Fruktóza i alkohol
mohou být výživné látky. Dodávají energii. Jsou přírodní. A pokud hladovíte nebo jste vyčeprali glykogen, protože jste právě doběhli maraton, fruktóza a alkohol
mohou doplnit zásoby energie.

V tomto případě toxické nejsou. Ale pokud zrovna neběžíte maraton, tak to, co vaše játra
s fruktózou a alkoholem dělají, se mění v jaterní tuk.
A v tu chvíli jsou toxické. Lidé si myslí,
že pokud do jídla přidáte cukr, nestane se nic jiného,
než že zlepší chuť. To není pravda. Pokud do jídla
přidáte cukr, zabijete ho. A to pak zabíjí nás.

Podezírám každou potravinu,
na které je napsáno nízkotučné nebo dietní, protože víte, že tuk museli
nahradit přidanými cukry. Jakmile vidíte víc
než pět ingrediencí, je to nejspíš průmyslově
zpracovaná potravina, která moc skutečného
jídla neobsahuje. Je téměř nemožné koupit balené jídlo
bez toho, abychom dostali cukr navíc, který bude
pro náš organismus toxický.

Vytvořili jsme toxické prostředí. Kelly Brownell z Yaleské univerzity poprvé použil výraz
toxické prostředí v roce 2004
ve své knize Food Fight. Tím má na mysli změny, které jsme udělali
v naší společnosti a které podporují
obezitu.

Například: Jídlo je dostupné
jako nikdy dřív, jídlo je dostupné i na místech,
která s ním nesouvisí. Kdo kdy slyšel,
aby člověk obědval u benzínky? Ale děláme to. Jídlo je navrženo, aby chutnalo
skvěle a my se k němu vraceli. To vše je pravda
a vše je to velmi důležité a vše se to podílí na epidemii
obezity. A já to nezlehčuji. Je to opravdu důležité.

Ale. To, o čem tu mluvíme, když mluvíme o toxickém prostředí, jsou skutečné toxiny. Skutečné jedy. To, co skutečně ničí
naše mitochondrie a způsobuje nemoci. O tom tady mluvím. Je to něco, čemu jsme vystaveni.

To, co se změnilo za posledních
30 let a týká se celého světa. A to je jen jediná věc. Cukr.