První epizoda 2.série Out With Dad začíná tam, kde skončila poslední epizoda 1.série. Rose si nacvičovala, jak tátovi přizná, že je na holky, ale poví mu to konečně? Sama ví, že už by bylo na čase, teď už jen k tomu sebrat odvahu.
Profil seriálu s přehledem jednotlivých epizod najdete zde.
Rose, zdá se mi,
že máš něco na srdci. Vlastně, tati, opravdu mám něco
na srdci. Je to docela velká věc. Pověz mi o tom.
Slibuju, že nebudu vyšilovat. Víš, jak jsme se s Vanessou
v poslední době hodně sblížily? No, myslím, že... No, vím, že... Já nevím. Haló?
Ahoj, tati. Nechce se mi vařit, dáš si k večeři
polívku a česnekovej chleba? Tak jo. Jakou chceš? Jakoukoliv kromě houbový. Máte tři nové vzkazy. Ahoj, Nathane, tady Angela. Na ten zítřejší oběd nakonec nemůžu.
Sean musí na lékařskou prohlídku. Jiný volný termín nebyl.
Mohl bys někdy příští týden? Tohle není tvůj mobil, že ne? Volám na špatný číslo.
Měla jsem poslat smsku. Promiň! Zavolej mi nebo napiš.
Nebo... Teď je ten vzkaz moc dlouhý.
Můžu ho smazat a začít znova? Aha, na tomhle záznamníku
se vzkazy mazat nedají. Víš co? Víš co? Prostě
mě ignoruj, prosím. Ahoj! Další vzkaz.
Rose, tady Ken, nebereš mobil. Jenom
ti chci připomenout, že jsi úžasná. Stejně jako já.
To je všechno. A rozhodně ji pozvu. Sejdem se zejtra před školou, jo? Další vzkaz. Ahoj, nechtěla jsem bejt
tak hnusná, já jenom... Je to složitý. Zavoláš mi?
Prosím? Konec vzkazů. OUT WITH DAD
Kapitola druhá Rose, můžeš přijít prostřít? Je čas.
Řekni mu to. No tak. Já vyndám misky a ty talíře a příbory? Cože?
Lžíce. Vyndáš lžíce a talíře na chleba? Jasně. Můžeš to udělat hned,
mezi řečí, jako by o nic nešlo. Ani se na něj nemusíš dívat. Prostě to řekni: "Já jsem..." Fajn. Udělej to teď! Teď.
Teď, teď, teď, teď, teď, teď...
Řekni mu to! Je to perfektní. Cvičila sis to.
Jsi připravená. Udělej to teď!
Řekni mu to! Teď, teď, teď, teď, teď, teď, teď...
No tak! Jo, měla jsi vzkazy. Volal Kenny a říkal, že jsi úžasná. Stejně jako on. Chce se sejít zítra před školou. A volala Vanessa.
Máš jí zavolat.
Ty ji ignoruješ nebo co? Kurva.
Teď to nedělej. Počkej s tím. Já jí zavolám. Dobrá. Jak bylo ve škole? Cože? (Řekni mu to.)
Jak bylo ve škole?
(Řekni mu to.) Fajn.
(Řekni mu to.)
Pohoda. Je to úplně snadný:
"Tati, líbí se mi holky." Kenny! (Řekni mu to.)
Je k popukání. (Řekni mu to.) (Řekni mu to.)
Je to hodnej kluk.
(Řekni mu to.) Pozve na rande Aliciu Van Harrenovou. - To je hezký.
- Jo. Líbí se mu stejně jako
se tobě líbí ty víš kdo. Řekni mu to.
Řekni mu to.
Řekni mu to. Řekni mu to. Zdáš se být duchem mimo. Ne. Ale no tak!
To byla dokonalá nahrávka! Tak jo! Jo.
Jsem duchem mimo. Vlastně se mi toho
honí hlavou hodně. No, ne hodně.
Spíš jedna velká věc. Takže mi připadá,
jako by toho bylo hodně.
Je toho hodně ve smyslu, že to
zabírá hodně mozkový aktivity. Chápeš? Zní to jako velká věc. Jo. Ale nemusí být. Jasně. - Takže...
- Myslím, že jsem na holky. Vím, že jsem.
Přinejmenším jsem si dost jistá. Ne... Ne, vím to. Vždycky jsem věděla,
že to něco je. Řekni něco. Říká se, že když se
dítě přizná rodiči, rodič si projde pěti fázemi.
I když to už tušil. Tenhle výraz je první fáze: šok.
Druhá je popírání. Tou jsem si už prošel sám,
takže tu zažít nemusíš. Třetí fáze je zlost a vina.
Je to moje vina? Je to kvůli tomu,
že jsi vyrůstala bez matky? Měl jsem si někoho najít? Snažíš si jenom nahradit
nepřítomnost matky? - To znělo až moc freudovsky.
- Freuda nesnášíš. Čtvrtá fáze...
Rozhodování. Existujou tři cesty,
který může rodič zvolit: podpora, omezená podpora, nepodpora lomeno odsouzení.
U mě je to jasný: podpora. Pátá fáze... Je přijetí. Zdá se, že pořád trochu přetrvává první fáze.
To přejde. Tati! Mé poupátko rozkvétá. Ty jsi takovej trouba. Mám tě ráda. Mám tě strašně rád. Kéž bys u toho byla.
Věděla jsem, že ti to nebude vadit. Jenomže... no... Měl jsem přijít já za tebou? Měl jsem se tě zeptat, jestli nejsi...? Obyčejně všechno rád
řeším rovnou a přímo. Proč jsi nepřišel?
Bereš to víc v pohodě než já. Ty to nebereš v pohodě? Já nevím.
Chtěl jsem. Ale...
Asi jsem se prostě bál. Co kdybych tě přinutil čelit něčemu,
na co jsi ještě nebyla připravená? Nebo něco takovýho. Já nevím.
Četl jsem to na Internetu. Panebože, ty sis hledal informace? Takže jsi to věděl? Já... to tušil.
A nejsi... naštvanej? Naštvanej? Nesní rodiče o tom, že jejich děti
budou mít svatbu a děti a tak. Fajn, zaprvý. To všechno je
pořád možný. A zadruhý. Proč jsi mi to neřekla? Vždycky jsme spolu
dokázali mluvit. Tohle jsme nebyli my. Já vím, promiň. Vždycky jsme spolu všechno zvládli,
i když jsem občas blekotající idiot. Pamatuješ na svou první menstruaci?
Zvládli jsme to... nakonec. Tati! Víš, co tím myslím. Prostě jsem měla pocit,
že tohle musím zvládnout sama. Kromě toho není přiznání něco
jako dospívací rituál nebo tak? Taky jsem ti to nechtěla říct,
dokud jsem si nebyla jistá, že jsem... Který slovo ti nejvíc vyhovuje? Já nevím. Vlastně žádný.
Nikdy jsem neměla žádnou škatulku.
Teda kromě ostýchavosti. Což je sporný. Páni... Právě mi to znova došlo. - Co?
- Už to nemusím tajit. Panebože. V noci jsem vůbec nespala.
Celou noc jsem se usmívala. Cítím se tak... ...povzneseně!
Tak s kým jsi to
do jedný telefonovala? Taky jsem nezamhouřil oka.
A ne, nekontroloval jsem tě. S Kennym. S Kennym? Ne s Vanessou? Je jedinej, komu jsem to
kromě tebe řekla. Vzal to hrozně v pohodě. Byl to on, kdo mě přesvědčil,
abych ti to konečně řekla. Vanesse jsem to
technicky vzato neřekla.
Technicky. Ale já myslel, že vy dvě... Je to hrozně zmatený. V jednu chvíli mi říká, abych jí
dala pokoj, a v další mě líbá. Promiň! Ne když řídím, broučku. Myslím, že si to nechce připustit. Nebylo to u tebe stejný?
Tak... před dvanácti hodinama? Ne tak docela.
Ale chápu, co chceš říct. Pro ni je to jiný.
Její rodina je hodně věřící. Přijde mi, že se bojí. Je to na nic. Támhle je. Tati? Slyšela jsem hodně historek o tom,
jak se děti přiznaly rodičům, a...
Děkuju. Že nejsi blbec. Taky tě mám rád, broučku. Vanesso, počkej! Co je? - Ty se mi vyhýbáš?
- Ne! Možná trochu. - Nevím, co si mám myslet, chápeš?
- Řekla jsem to tátovi. Zadrž. - Co jsi mu řekla?
- O... Přiznala jsem se mu. Ty nejsi lesbička! Možná, že jsme. Ne. Já nejsem. Dobře.
Fajn. Jak myslíš. Možná až budeš připravená. Nech toho. Lesbo. Překlad: petrSF
www.videacesky.cz Přiznání není jednoduché. Pro nikoho. Ať už máte potíže mluvit o své sexuální
orientaci nebo pohlavní identitě, nebo pomáháte příteli či blízkému, jenž se přiznal
k homosexualitě, bisexualitě nebo transsexualitě, mějte prosím na paměti,
že nejste sami.
PFLAG Canada vám nabízí pomoc. Pro více informací je navštivte na pflagcanada.ca.
Nebo si tam vyhledejte podpůrnou skupinu blízko vás. PFLAG Canada je tu,
když nikdo jiný není.
to povedala ako ja :D no som tepla! :D a to premyslanie povedat neist ist za rodicmi :D veeelmi dobre to poznam :)
Greew(Anonym)14 let
Já si experimentováním ve věku kolem 16,17 prošel. Sranda, hezká zkušenost, ale nic víc.
Holanďan(Anonym)14 let
Nejsi lesba!.. Lesbo!.. to mě pobavilo :D .. Škoda že vám nerozumím lidi,pro mě je to fakt snadný když vím že mě kluci nevzrušujou a připadá mi to totálně odporný zatímco po holkách bych šílel.Zajímalo by mě čím to je že v tom někteří tak jasně nemají,nebo je to bisexualitou ?
Anet(Anonym)14 let
je to možný, ale podle mě se v 15 nejedná ani tak o homosexualitu, jako spíš o experimentování
Greew(Anonym)14 let
Co já mám zkušenosti z mých homosexuálních přátel, tak (minimálně u těch co znám já) převládá spíše to, že si to uvědomovali již během nástupu do puberty, a okolo 15ho roku už si tím byli celkem jistí. Chápu, že proces přijetí musí být asi značně individuální, ale nemyslím si že by v 15 bylo zas tak brzo.
Anet(Anonym)14 let
třeba to dělaj proto, že sit o přiznat nechtěj ;)
Niheul(Anonym)14 let
No u většiny kluku to jistý máš :) zvlášt u těch hezkejch který už vystřídali mraky bab :D
Anet(Anonym)14 let
myslim, že v 15 si ještě nikdo nemůže bejt jistej svojí sexuální orientací ;)
petrSFPublikováno: 14 let
98%10:12
96%8:11
95%4:51
95%7:37
92%14:42
88%5:54