Po rozchodu

I když už nejsme spolu, pořád
jsme v kontaktu. Pravidelně si píšeme. "Chcípni, ty špíno.
Zničils mi dva roky života. Nikdy jsem tě nemilovala."
A smajlík s nábytkem. Není zač. Nechápu lidi,
co se přátelí se svojí bývalou. Nemůžete si říct všechno
jako normální přátelé. Konečně ti teď můžu všechno říct. - To, cos předváděl v posteli,
bylo k smíchu. - Super. Ten můj novej přítel je boží.

- Nedá se to s ničím srovnat.
- Aha. Jasně. - Jsem rád,
že se mi takhle můžeš svěřit. - Je to super. Mám z toho skvělej pocit. Mě by šíleně štvalo, kdyby si moje přítelkyně se svým
bývalým rozuměla líp než se mnou. Tohle je Nico, můj bývalej. Ale můžeš mu říkat Patatou. - Nebo mu můžeš říkat ještě Biafine.


- Ne! - Ale jo. Biafine. - Vzpomínáš si?
- Jo, vzpomínám. - A tohle je...
- Norman. - Norman. - Je to můj...
- Přítel. - Je to můj přítel. Ale Patatou! Nechtěl bych, aby se moje nová
přítelkyně přátelila se svým bývalým. Vždycky je tam
taková dvojznačnost. Tady s Justine kempujeme.
Tady jsme na lyžích. - A tady jsme u moře.


- S kým to všude jezdíte? - S jejím bývalým.
Jsou to super kámoši. - Dobře. Rozhodně tak vypadají. - Vždyť spolu tady souloží.
- Ale jen jako přátelé. Holky nejsou moc nadšený,
když má člověk 10 000 bývalých. Chápu proč. Když ale nemáš
žádný zkušenosti a nikdy jsi nic nezažil, není to ideální.
Vzruší tě úplně cokoliv. Jsem ráda, že jsem tvoje první. Co se to děje?


Neurony, buňky, synapse! Něco se děje! Něco se děje!
Něco se děje, chlapi. Dobrá, chlapi.
Dnešek je můj. - Normane, co to vyvádíš?
- Promiň, jen mě něco napadlo. Když chodím s nějakou holkou,
protože s klukama se mi to často nestává, vždycky chce vědět všechno
o mých bývalých a mojí minulosti. Chce zdravej, trasparentní vztah.
Mně to moc zdravý nepřijde. - Jsem hrozně ráda, že můžu strávit
večer s tvýma kamarádama. - Super. Chtěla bych ale,
abysme k sobě byli upřímní.

Jestli ses s nějakou
holkou tady vyspal, můžeš mi to říct. Jasně. Tamhle je Lucie, Sarah, Mathilde. Jak je?
Annaïs. - A ještě já. - Jessica.
- To stačí. Já už to nechci vědět. A Benoît. Trochu jsme si užili. Všechny ženy jsou krásný. Ale uznávám, že k některým bývalým
se hlásím míň než k jiným.

Nechtěl bych je
zrovna potkat s kámošema. - Normane, dlouho jsme se neviděli.
Jak se máš? - Ahoj, Josianne. - Tebe jsem nečekal.
- To nás nepředstavíš? - Kdo to je? - Jeho bývalá.
- Bývalá kamarádka. Vždyť jsme spolu
chodili dva roky. Pořád valí vtipy.
Ze všeho si dělá srandu. Myslím to vážně.
Hele, tady jsme spolu na fotce. Sakra.

Spadl mi.
Jsem úplně levej. - Díky. Tak zase příště. Zavoláme si.
- To nepůjde. Vždyť sis mě zablokoval. Pořád o všem vtipkuje.
Hotovej komik. Nesnáším, když potkám bývalou,
se kterou se už nestýkáme. Jako by mezi náma probíhala podivná
soutěž o to, kdo má lepší novej život. - Ahoj, Normane. Jak je?
Tohle je můj novej přítel. - Ahoj. - Tohle je moje nová přítelkyně.
- Můj přítel je ale výborně oblečenej. - Ona taky. Působí žensky a elegantně.
- Ten můj má velký svaly. Ta moje...

nemá žádný svaly,
ale je hrozně milá. Vystudoval Sciences Po.
Vyzná se v umění. Ona je taky hrozně kulturní.
Zná krále Francie. - Krále Francie?
- Všechno ví. - Zná i prezidenty? - Díky, že jste nás představili.
- Máme toho tolik společnýho. - Jsem z něj celá pryč.
- Není zač. Tak jo. Nezajdem na kafe? - Pamatuješ si, jak ho mám ráda?
- Počkej. Espresso s půlkou kostky cukru
a trochou mléka.

- S kapkou mléka.
- S kapkou mléka. Nikdy si to nezapamatuju. - Můžu se tě na něco zeptat? - Jo.
- Co znamená ten smajlík s nábytkem? Překlad: qetu
www.videacesky.cz