Kobylkovití

Dnes se podíváme
na pravdivá fakta o strašilce. - Haló? Tady Straši.
- Ahoj, Straši. - Tady evoluce.
- No to mě poser. Jak se furt máš, vole? Jen mě tak napadlo ti
po sto milionech letech brnknout. - Tak jak ses měl?
- Skvěle! Fakt se mám fajn...
Jak asi sám vidíš. Co?

Co bych měl vidět? Děláš si srandu? Vypadám jak list, vole. Úplně jako list. Jo, to jo. Proč? Hele, tohle na mě nezkoušej.
Díváš se na nás skrz prsty, jo? Takže info pro tebe:
pořád se nás tu snažej sežrat! Jako že doslova.

Když sis to sem nakráčel
s tím tvým přírodním výběrem, řekli jsme si, že to zkusíme.
Konečně máme hotovo a víš ty co? Ty tvý rady stály za hovno! Za prvý, když tě sežerou, chcípneš. Za druhý, když tě nesežerou,
přežiješ a pak můžeš zajebávat. To je přece voser, a ne plán.
A nenaděláš s tím nic. Vůbec nic! A když už jsme u toho,
co měly kurva bejt ty obří ještěrky? Tos nezmínil, že půjdeš i za nima!


Kdo nás to podle tebe asi tak žere? Pak přiletí meteorit, rána,
ještěrky jsou fuč, strašilka vítězí, a gratulace nikde! Když nám házíš nám klacky
pod nohy, tak vypadáme jako listy! A víš ty co?
Jsme v tom borci. Umíme hnědou, zelenou, puntíky... Dokonce díry.
Byla to hračka? Ne! Trvalo to dvacet milionů let. A rád bych tě informoval, že nikdo z těch,
co nás od tý doby hledaj, nás doteď nenašli.

No, takže se ti daří dobře. Ne... Opice na to přišly. Jsou fakt vychcaný.
Prostě žerou listy, co se hejbou. Jsme v řiti. Hele, sorry, že jsem tak vyjel.

Nemohl bys třeba zařídit,
abysme stříleli z prdele otrávený šipky? Nebo nemáš oheň?
Jako jsi dal drakům? Žádní neexistujou. Žádní draci nejsou. Kdepak. Kurva... Překlad: Maty
www.VideaČesky.cz