Před kamerou: Jennifer Lawrence
Je tu další ze série rozhovorů Před kamerou, tentokrát s duálními titulky. Jennifer Lawrence se s námi podělí o zážitky ze svého prvního konkurzu a z natáčení své první velké role ve filmu The Poker House. Poví nám o své zvrácené zálibě v hororech a o pádu na udílení Oscarů v roce 2013, odkud si odnesla zlatou sošku za roli ve filmu Terapie láskou. Slovíčka:
- audition – konkurz (na roli)
- veterinarian – veterinář, zvěrolékař
- outfit – oblečení (pro určitou příležitost)
- knit boots – vysoké pletené boty
- Kentucky – americký stát známý výrobou whiskey, koňskými farmami a dostihy
- hooker – šlapka
- closet – šatní skříň
- every once in a while – občas, tu a tam
- poker face – kamenná tvář / pokerový výraz; také píseň Lady Gaga
- lead – hlavní role (ve filmu)
- script – scénář
- pay attention – věnovat pozornost
- rape – znásilnění
- be crazy about something – být z něčeho nadšený/odvázaný
- imaginarily – imaginárně, fiktivně
- take – záběr (They had to do several takes. – Záběr museli několikrát opakovat.)
- Terms of Endearment – Cena za něžnost (film)
- obviously – zjevně, očividně
- relieved – pociťující úlevu
- Cool Runnings – Kokosy na sněhu (film)
- listen carefully – pozorně poslouchat
- overwhelming – ohromný, nesmírný, zdrcující
- honest to God – přísahám Bohu
- F-word – sprosté slovo (obvykle Fuck)
- kick – kopnout/kopat
- cake – dort, koláč
- stuck – zaseknutý
- fabric – látka, textilie
- tuck – zasunout, zastrčit
- star-rated movie – mládeži nepřístupný film
- sneak – vplížit se /tajně vklouznout
- chase – honit, pronásledovat
- Bath Salt – Droga připomínající sůl do koupele. Tato droga byla spojována s tzv. útokem kanibala z Miami (také se mu přezdívalo miamská zombie) z května 2012, kdy jistý Rudy Eugen napadl bezdomovce jménem Ronald Poppo a rozkousal mu značnou část obličeje.
Přepis titulků
Můj první konkurz byl na... na video pro... vete... studenty vetenirářské... školy pro veteniráře. A tehdy mi umřel kůň. Ten na konkurzu, ne můj opravdový kůň. Jo, šlo to výborně.
Už se mi neozvali. To jim nezapomenu.
Co jsem měla na sobě? Takové vysoké zelené pletené boty, pestrobarevnou šálu a riflovou minisukni. Převlíkla jsem si vršek? Nepamatuju si, jaké jsem měla tričko. Jen ty zelené pletené boty a takovou jakoby kovbojskou minisukni. Jestli jsem se oblíkala jako šlapka? Někdy, měla jsem omezený šatník. Jen někdy, ale vždycky jsem k tomu měla ty zelené boty. Poker Face. Směju se, protože je to Poker House ne Poker Face.
Ale připadám si jako Lady Gaga, což není špatný. Natáčelo se to, když mi bylo šestnáct. Byl to můj první opravdový film, první hlavní role. Scénáře mi posílala agentka. Někdy je četli naši, jen tak zběžně. Kdyby četli tenhle, nedovolili by mi to. V jedné scéně mě znásilní. To by se jim nelíbilo, ale už bylo pozdě. Asi úplně nechtěli, ale museli... koukat, jak jejich dceru někdo "jako" znásilňuje.
Je to traumatizující prvních pár minut, ale od pátého záběru už si člověk zvykne. Který film mě rozbrečí? Cena za něžnost, samozřejmě. Jak umře a pak řekne: "Myslela jsem, že se mi uleví. Jsem tak hloupá." Pokaždé doufám v jiný konec. Stejně tak u Kokosů na sněhu pokaždé věřím, že tentokrát vyhrajou. Přitom vím, že nevyhrajou. Bála jsem se, že i když řekne moje jméno, nebudu mu rozumět.
Takže jsem pozorně poslouchala. A pak... Byla to opravdu šokující, ohromující chvíle. Upřímně si to moc nepamatuju. Pamatuju si, jak jsem si přišlápla šaty a věděla jsem, že padám. A jak jsem padala, hlavou mi zněly samé nadávky. Kop-krok... Vlastně... jak jsem tam seděla, hlavou mi běželo něco jako "dort-krok, dort-krok". A já si říkala, co to má znamenat, dort-krok.
Ale jak jsem došla na schody a šaty se mi zamotaly pod nohy, tak mi to došlo: kop-krok, kop-krok! Měla jsem ty šaty před sebou nakopávat, ale hlavu jsem měla plnou dortů. První nepřístupný film, který jsem tajně viděla? Proboha. Nejspíš něco strašidelného. Vždycky jsem si tak ubližovala, i teď. Vždyť už jsem dospělá, proč tohle dělám? Když se na tohle budu dívat, budu v noci ze záchodu sprintovat zpátky do postele, protože budu mít pocit, že mě něco pronásleduje.
Tak proč to pořád dělám? Zombie jsem se nebála až do toho zdrogovaného kanibala. Psala jsem tehdy někomu: "Zombie existujou. Zavolej." Mám hrůzu z duchů. Duchů se bojím víc než zabijáků. Nedává to smysl, ale je to tak. Hrozně se bojím duchů. Překlad: Veru www.videacesky.cz
Co jsem měla na sobě? Takové vysoké zelené pletené boty, pestrobarevnou šálu a riflovou minisukni. Převlíkla jsem si vršek? Nepamatuju si, jaké jsem měla tričko. Jen ty zelené pletené boty a takovou jakoby kovbojskou minisukni. Jestli jsem se oblíkala jako šlapka? Někdy, měla jsem omezený šatník. Jen někdy, ale vždycky jsem k tomu měla ty zelené boty. Poker Face. Směju se, protože je to Poker House ne Poker Face.
Ale připadám si jako Lady Gaga, což není špatný. Natáčelo se to, když mi bylo šestnáct. Byl to můj první opravdový film, první hlavní role. Scénáře mi posílala agentka. Někdy je četli naši, jen tak zběžně. Kdyby četli tenhle, nedovolili by mi to. V jedné scéně mě znásilní. To by se jim nelíbilo, ale už bylo pozdě. Asi úplně nechtěli, ale museli... koukat, jak jejich dceru někdo "jako" znásilňuje.
Je to traumatizující prvních pár minut, ale od pátého záběru už si člověk zvykne. Který film mě rozbrečí? Cena za něžnost, samozřejmě. Jak umře a pak řekne: "Myslela jsem, že se mi uleví. Jsem tak hloupá." Pokaždé doufám v jiný konec. Stejně tak u Kokosů na sněhu pokaždé věřím, že tentokrát vyhrajou. Přitom vím, že nevyhrajou. Bála jsem se, že i když řekne moje jméno, nebudu mu rozumět.
Takže jsem pozorně poslouchala. A pak... Byla to opravdu šokující, ohromující chvíle. Upřímně si to moc nepamatuju. Pamatuju si, jak jsem si přišlápla šaty a věděla jsem, že padám. A jak jsem padala, hlavou mi zněly samé nadávky. Kop-krok... Vlastně... jak jsem tam seděla, hlavou mi běželo něco jako "dort-krok, dort-krok". A já si říkala, co to má znamenat, dort-krok.
Ale jak jsem došla na schody a šaty se mi zamotaly pod nohy, tak mi to došlo: kop-krok, kop-krok! Měla jsem ty šaty před sebou nakopávat, ale hlavu jsem měla plnou dortů. První nepřístupný film, který jsem tajně viděla? Proboha. Nejspíš něco strašidelného. Vždycky jsem si tak ubližovala, i teď. Vždyť už jsem dospělá, proč tohle dělám? Když se na tohle budu dívat, budu v noci ze záchodu sprintovat zpátky do postele, protože budu mít pocit, že mě něco pronásleduje.
Tak proč to pořád dělám? Zombie jsem se nebála až do toho zdrogovaného kanibala. Psala jsem tehdy někomu: "Zombie existujou. Zavolej." Mám hrůzu z duchů. Duchů se bojím víc než zabijáků. Nedává to smysl, ale je to tak. Hrozně se bojím duchů. Překlad: Veru www.videacesky.cz
Komentáře (0)