Příčina a následek
Všichni se ve škole učíme, že první světovou válku vyprovokoval atentát na Františka Ferdinanda d'Este. Nestálo za ní ale něco víc? Odpověď se dozvíte v novém videu z kanálu Delve.
Přepis titulků
O tom, jak začala první
světová válka, jsme slyšeli už tisíckrát. Rakousko-Uhersko natolik
pobouřil atentát na arcivévodu, že zaútočili na Srbsko
a během několika týdnů... VÁLKA Říkám si ale, jestli se mezi řádky
neskrývá další příběh. Možná se na to dá dívat i jinak. Když se ponoříme víc do hloubky,
zjistíme, že atentát byla spíš náhoda. Jen se podívejte na arcivévodův pohřeb,
který se konal o pouhých několik dní později.
Byl to pohřeb následníka rakouského trůnu a skoro nikdo na něj nepřišel. Celé to trvalo méně než čtvrt hodiny. Když se nad tím zamyslíte, uvědomíte si, že tento muž nebyl příliš oblíbený ani ve vlastní zemi. Proč kvůli němu tedy začínat světovou válku? PŘÍČINA A NÁSLEDEK Jako první si povšimnete, že vojenské výdaje jely na plné obrátky už rok před vypuknutím války.
Dnes by to byly stovky milionů dolarů. Když za armádu a námořnictvo utrácíte tolik, můžete ospravedlnit, že je nevyužíváte? Jako by to nebylo málo, mezi zeměmi panovalo silné napětí. Celou Evropu zahltilo dusivé horko. Lidé kupodivu válku začali chtít. Někdo napsal, že se mezi všemi šířila myšlenka, že by válka pročistila ovzduší.
Rád bych řekl, že to všechno mělo dobré odůvodnění. Jak tomu v dějinách ale často bývá, za vším stáli kluci a jejich hračky. Konkrétně Británie a její loďstvo. Situaci začala stupňovat v roce 1908, kdy na vodu vypustila Dreadnought, nejmodernější bitevní loď na světě. Německo odpovědělo tím, že jich zkonstruovalo pět. Británie proto objednala další čtyři, čímž začaly závody v budování lodí. Británie v jednu chvíli chrlila novou loď každých šest týdnů.
Ano, Britové byli zatvrzelí a odhodlaní zůstat na vrcholu. Když se ale vrátíte po stopách zpět, zjistíte, že to celé začalo Německo, které z ničeho nic začalo budovat desítky lodí. Celé roky rostlo napětí, šířila se podezření, ze spojenců se stali nepřátelé a evropští panovníci se začali odcizovat. Což je zvláštní, když zjistíte, že si většinou byli příbuzní. Dvacet let po vzniku této rodinné fotografie byli skoro všichni ve válce s někým po svém boku.
Přestože to byla světová válka, když půjdete po stopách zpět, začne to být trochu osobní. Vilém II. Pruský toužil po tom, aby ho celý svět viděl takto. On ho ale viděl takto. Všimli jste si, jak se snaží skrýt svou levou ruku? Již od narození ji měl znetvořenou a byla zdrojem važných komplexů. Byl přesvědčený o tom, že ho nikdo nerespektuje.
Obzvlášť v zemi, kde po tom toužil nejvíc. "Jaktože nejsem oblíbený v Anglii?" zeptal se diplomata. "Jak můžu získat na oblibě?" Je to zvláštní. Německu se jako zemi poměrně dařilo. Rostlo a vzkvétalo. Jemu ale na ničem z toho nezáleželo. Vilém zosnoval plán. Byl odhodlaný získat si respekt. "Mí kolegové, evropští monarchové, během dlouhých let mé vlády mým slovům nevěnovali žádnou pozornost.
Až má slova podpoří velké námořnictvo, naučí se úctě." O tom, jak tato podivná a hrůzná válka začala, jsme slyšeli už tisíckrát. Skrývá se ale mezi řádky další příběh? Něco na tom totiž stále nedává smysl. Navzdory všem bitevním lodím a závodům v budování lodí není německé pobřeží až tak velké.
Francie a Rusko představovaly mnohem větší hrozbu než cokoli od moře a Vilém to věděl. Kde se tedy brala jeho posledlost mořem? Proč všechno riskovat kvůli budování námořnictva, které ani není potřeba? Jsme na poslední zastávce. Je to jeden ze zvláštních případů, kdy odpověď neleží v učebnicích dějepisu, protože jí je právě učebnice dějepisu. VLIV NÁMOŘNÍ MOCI V HISTORII Napsal ji vysloužilý kapitán amerického námořnictva.
Točí se kolem jediné myšlenky. Pokud chcete být velkou a mocnou zemí, potřebujete velké a mocné námořnictvo. Tvrdil, že dějiny od Římanů po Napoleona dokazují, že se lodě rovnají úspěchu. Mahanova myšlenka se ujala po celém světě, od Ruska po Japonsko. Jedna osoba si tuto knihu ale zamilovala víc než kdo jiný. "Knihu kapitána Mahana nečtu, ale přímo hltám.
Snažím se ji naučit nazpaměť. Je na palubě všech mých lodí a neustále ji citují mí důstojníci." Je zvláštní, jak myšlenky někdy vytváří nezamýšlené souvislosti a jak snadno se nejistoty mohou stát zdrojem těžkostí. Vyústí to v tak dusivé horko, že přijmete cokoli, co by vám od něj ulevilo. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Byl to pohřeb následníka rakouského trůnu a skoro nikdo na něj nepřišel. Celé to trvalo méně než čtvrt hodiny. Když se nad tím zamyslíte, uvědomíte si, že tento muž nebyl příliš oblíbený ani ve vlastní zemi. Proč kvůli němu tedy začínat světovou válku? PŘÍČINA A NÁSLEDEK Jako první si povšimnete, že vojenské výdaje jely na plné obrátky už rok před vypuknutím války.
Dnes by to byly stovky milionů dolarů. Když za armádu a námořnictvo utrácíte tolik, můžete ospravedlnit, že je nevyužíváte? Jako by to nebylo málo, mezi zeměmi panovalo silné napětí. Celou Evropu zahltilo dusivé horko. Lidé kupodivu válku začali chtít. Někdo napsal, že se mezi všemi šířila myšlenka, že by válka pročistila ovzduší.
Rád bych řekl, že to všechno mělo dobré odůvodnění. Jak tomu v dějinách ale často bývá, za vším stáli kluci a jejich hračky. Konkrétně Británie a její loďstvo. Situaci začala stupňovat v roce 1908, kdy na vodu vypustila Dreadnought, nejmodernější bitevní loď na světě. Německo odpovědělo tím, že jich zkonstruovalo pět. Británie proto objednala další čtyři, čímž začaly závody v budování lodí. Británie v jednu chvíli chrlila novou loď každých šest týdnů.
Ano, Britové byli zatvrzelí a odhodlaní zůstat na vrcholu. Když se ale vrátíte po stopách zpět, zjistíte, že to celé začalo Německo, které z ničeho nic začalo budovat desítky lodí. Celé roky rostlo napětí, šířila se podezření, ze spojenců se stali nepřátelé a evropští panovníci se začali odcizovat. Což je zvláštní, když zjistíte, že si většinou byli příbuzní. Dvacet let po vzniku této rodinné fotografie byli skoro všichni ve válce s někým po svém boku.
Přestože to byla světová válka, když půjdete po stopách zpět, začne to být trochu osobní. Vilém II. Pruský toužil po tom, aby ho celý svět viděl takto. On ho ale viděl takto. Všimli jste si, jak se snaží skrýt svou levou ruku? Již od narození ji měl znetvořenou a byla zdrojem važných komplexů. Byl přesvědčený o tom, že ho nikdo nerespektuje.
Obzvlášť v zemi, kde po tom toužil nejvíc. "Jaktože nejsem oblíbený v Anglii?" zeptal se diplomata. "Jak můžu získat na oblibě?" Je to zvláštní. Německu se jako zemi poměrně dařilo. Rostlo a vzkvétalo. Jemu ale na ničem z toho nezáleželo. Vilém zosnoval plán. Byl odhodlaný získat si respekt. "Mí kolegové, evropští monarchové, během dlouhých let mé vlády mým slovům nevěnovali žádnou pozornost.
Až má slova podpoří velké námořnictvo, naučí se úctě." O tom, jak tato podivná a hrůzná válka začala, jsme slyšeli už tisíckrát. Skrývá se ale mezi řádky další příběh? Něco na tom totiž stále nedává smysl. Navzdory všem bitevním lodím a závodům v budování lodí není německé pobřeží až tak velké.
Francie a Rusko představovaly mnohem větší hrozbu než cokoli od moře a Vilém to věděl. Kde se tedy brala jeho posledlost mořem? Proč všechno riskovat kvůli budování námořnictva, které ani není potřeba? Jsme na poslední zastávce. Je to jeden ze zvláštních případů, kdy odpověď neleží v učebnicích dějepisu, protože jí je právě učebnice dějepisu. VLIV NÁMOŘNÍ MOCI V HISTORII Napsal ji vysloužilý kapitán amerického námořnictva.
Točí se kolem jediné myšlenky. Pokud chcete být velkou a mocnou zemí, potřebujete velké a mocné námořnictvo. Tvrdil, že dějiny od Římanů po Napoleona dokazují, že se lodě rovnají úspěchu. Mahanova myšlenka se ujala po celém světě, od Ruska po Japonsko. Jedna osoba si tuto knihu ale zamilovala víc než kdo jiný. "Knihu kapitána Mahana nečtu, ale přímo hltám.
Snažím se ji naučit nazpaměť. Je na palubě všech mých lodí a neustále ji citují mí důstojníci." Je zvláštní, jak myšlenky někdy vytváří nezamýšlené souvislosti a jak snadno se nejistoty mohou stát zdrojem těžkostí. Vyústí to v tak dusivé horko, že přijmete cokoli, co by vám od něj ulevilo. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Komentáře (49)
64871Odpovědět
06.10.2014 10:09:57
Příliš, příliš simplistní.
komunardOdpovědět
05.10.2014 23:12:05
On se někdo skutečně učil o tom, že první světová byla kvůli Františku Ferdinandovi dÉste?
SaleganOdpovědět
05.10.2014 09:54:55
Video zmiňuje jen dvě záležitosti, které vedli k válce, a s tím Mahanem je to trochu zavádějící. Doporučuji si přečíst příslušné kapitoly z Kissingerova Umění diplomacie. A i tam dochází ke značným zjednodušením, aby se všechny důvody a příčiny vtěsnaly alespoň nějak rozumě na cca 150 stran.
Hall3006Odpovědět
04.10.2014 14:40:23
Pěkné video, zajímavé souvislosti i ze současností. Kluci a jejich hračky. Hlavně ti z NATO a vojensko-průmyslového komlexu. Snad válku jako takovou nezažijeme, ale stvořit si nepřítele si kluci umí. A kdyby se jim to nepovedlo, tak si ho vymyslí.
Magister_PeditumOdpovědět
04.10.2014 14:32:05
Jasně císařské Německo určitě nese velký díl viny za rozpoutání války, ale autor videa to tam hledá až moc. Například zmínka o té knize o námořní síle od Alfreda Mahana měla mnohem větší vliv v Británii než Německu. Královna Viktorie a další čelní představitelé vlády ho za to dokonce osobně přivítali, když poprvé přijel do Anglie. Že Německo začalo od 80. let budovat flotilu není náhoda, když vezmu v úvahu, že právě v té době rapidně vzrostla průmyslová síla Německa. Nejprve proto byla potřeba velká obchodní flotila a na její ochranu logicky byla potřeba i námořní flotila. Britové potom postavili první Dreadnought, čímž všechny starší lodě deklasovali a začaly pravé závody v námořním zbrojení. Jasně, Němci šli možná až příliš přes mrtvoly a ani jejich nacionalismus tomu moc nepomohl, ale nárok na pozici světové mocnosti, když jí ekonomicky už fakticky byli, nebyl neoprávněný.
elwiscomebackOdpovědět
04.10.2014 18:46:47
Hlavně válku vlastně Británie nabídla Německu sama - zavedením lodě Drednaught do výzbroje prakticky odepsala celé svoje bitevní lodě starší výroby a vnukla Tripitzovi myšlenku že teď vlastně všechna námořnictva začínají od nuly a je tu šance vyrovnat se Británii.
Já jsem se teda většinou setkal s tím že jako příčina se uvádí hlavně Bagdádská železnice, která měla Německu pomoct zajistit územní zisky a mazut do lodí, čemuž zdatně oponovala Británie s Ruskem. Válka visela ve vzduchu už od Prusko-francouzské války a národům se ji dařilo jen víceméně oddalovat.
Tuším Winston Churchill, jako lord admirality, prohlásil už někdy na jaře 1914, že válka začne v říjnu 1914, kdy se dokončí práce na rozšíření Kielského průplavu.
MMZOdpovědět
04.10.2014 14:29:05
"Všichni se ve škole učíme, že první světovou válku vyprovokoval atentát na Františka Ferdinanda d’Este."
Stojí v prvních větách učebnice pro základní školy...co stojí v "prvním a druhém odstavci" je obsahem tohoto videa + zmínka o autorovi, který inspiroval Viléma II. ...chce to číst, aspoň něco i pro střední školu.
Video je stupidní...i wikipedia vám toho sdělí, v délce textu kratším než A4, více o pozadí konfliktu, než toto video.
PatejlOdpovědět
04.10.2014 11:31:58
A co kolonie? Hlavni duvod valky tam neni recen, autor je idiot co tam blaboli pohadky.
Martin TerranOdpovědět
04.10.2014 11:18:20
V čase 1:57 říká 1906 a ne 1908.
icksOdpovědět
03.10.2014 22:47:59
Hodně dobrá série článků, 1. díl zde:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-1914-1-c9d-/p_zahranici.aspx?c=A140621_210405_p_zahranici_wag
WercingetorixOdpovědět
03.10.2014 19:40:00
Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.
Plňme věrně povinnosti
Braňme právo počestně
A když třeba, s ochotností
V boj se dejme statečně
Na paměti věčné mějme
Slávu vojska vítěznou
Jmění, krev i život dejme
Za Císaře, za vlast svou!
PepekOdpovědět
03.10.2014 19:52:41
Ale tohle není text Internacionály, Josife :)
wizardOdpovědět
03.10.2014 19:12:46
Jakmile se začne ve velkém zbrojit, tak to nikdy nevěstí nic dobrého: ty zbraně stejně nakonec vyrábějí civilisti, a když už obětují tolik svého času na výrobu smrtelných nástrojů, tak to v nich může zanechat určité proválečné sklony.
Z dnešního pohledu už je to naštěstí jen hodina dějepisu a určitý tematický okruh lidské historie. Ve světě se sice pořád zbrojí, ale to už je ve srovnání minulostí jen takové bezpečností opatření,... existují mnohem lepší a lépe navrhnuté "kolbiště" kde se lidé mohou do sytosti vyblbnout a nic extra hrozného se jen tak nestane. Jasně: hrozeb je stále dost,... ale už jsme přeci jen o století moudřejší.
a když se na to ještě mrknem z tématického pohledu: zaráží mě, jak strašně málo her je z prostředí první světové. Všichni přetavili druhou světovou snad do dvaceti titulů, ale pořádné fps z první snad ani neexistuje. Nejspíš to bude tím, že amíci tu druhou považují za svůj velký triumf a zrovna tyhle tituly tlačí jak na běžícím páse... a do první se v podstatě nezapojili, tak to nikoho nezajímá... Vivat Call of Duty :)
yugyOdpovědět
03.10.2014 20:14:09
Jo tohle si před První světovou taky říkaly. Ve srovnání s minulostí je to jen takové bezpečnostní opatření. ;-)
orcinusorca2014Odpovědět
04.10.2014 03:09:54
+yugySpíše je to ze zpětného pohledu dost citlivé téma.
Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Ruské impérium a Švédské království se rozdělilo do vícero nezávislých států. Myslím, že by nikdo z těchto zemí nerad oslavoval rozpad a snížení respektu v zahraničí.
BannOdpovědět
03.10.2014 20:45:46
A jak by sis tu hru predstavoval? Jednou jsi v zakopu a branis a podruhy utocis?
wizardOdpovědět
03.10.2014 20:59:21
+Bannhrál si třeba Valiants Hearts? (K výročí 100 let první světové vydal ubisoft malou "indie" hru s motivem 1 sv.,... poměrně podařená adventura)
a jestli narážíš na to, že první světová je monotematická z hlediska vedení boje, tak nemáš pravdu: zákopy přišli až v další části války, kdy se vyvinula technika taktiky vedení boje a tak jako tak nejdřív museli vzniknout a nebo je někdo musel "nějak" zabrat,... v prvních rocích byly běžné frontální útoky,... prvků hratelnosti by se dala vymyslet spousta.
PomPokoOdpovědět
04.10.2014 13:41:01
Například letecký simulátor Rise of flight je jeden z nejlepších simulátorů vůbec, takže sem tam se něco najde, ale taky se přikláním k tomu, že moc her není z důvodu táhlých "bojů" v zákopech. I kdyby se ta hra soustředila na "pohyblivější" období bojů, tak stejně by z toho tehdejší těžkopádný arzenál zbraní nedělal nic moc dobrého. Určitě je ale první světová atraktivní v jiných žánrech, než je FPS..... Například nějaká špionská akce, nebo adventura by byla dobrá :)
NightersOdpovědět
03.10.2014 18:13:28
Za prvé, antentát nebyla náhoda. Za druhé antentátník byl se Srbska, Srbové v tehdejší době podporovali Bosnu a Hercegovinu neboť byli připojení k R-H a nemohli se stím smířit. Jenže Srbsko mělo spojence a spojenci měli spojence atd. až se nakonec zapojili skoro všichni a ne proto že jenom nějaký krypl s rukou si oblíbil knihu a začal stavět lodě. Je to trochu více komplikovanější. Hrálo tu třeba ještě boj o kolonie atd.Na můj vkus docela subjektivně a hooodně zjednodušené video, které mě tak akorát namýchlo.
pecaOdpovědět
03.10.2014 20:04:01
Samozřejmě, ony všechny tyhle internetové (speciálně ty americké) videa dělané pro youtube prakticky kýmkoliv mají za úkol spíš vydělat na reklamě a nasbírat shlédnutí než přinést objektivní informace.
Na druhou stranu není vždy všechno tak jak učí ve školách, například až nedávno spojené státy přiznaly, že záměrně vyprovokovaly útok na vlastní torpédoborec USS Maddox, aby tím měli záminku pro vstup do války ve Vietnmu! ... 11 září snad není potřeba zmiňovat
PepekOdpovědět
03.10.2014 20:06:12
Svým způsobem za to může ta kniha. Tady máš idnície:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Geopolitika
http://cs.wikipedia.org/wiki/Halford_Mackinder
PepekOdpovědět
03.10.2014 20:06:29
+Pepekindície
pecaOdpovědět
03.10.2014 21:53:55
+PepekTo si ani nemusel opravovat, protože ... V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??
FelinorOdpovědět
03.10.2014 16:58:09
Já pevně doufám, že atentát Ferdinanda d’Este je na školách uváděn jako ZÁMINKA první světové války. Ne, že ji vyprovokoval, nebo, nedej bože, způsobil.
david00460Odpovědět
03.10.2014 19:12:15
Neviem ako u bratov Čechov ale na Slovensku to máme ako zámienku, a predpokladám,že aj u Vás to bude podobne takže rest in peace :D
LigerOdpovědět
03.10.2014 20:38:18
Zrovna jsem chtěl napsat, že si dodnes ještě pamatuju, že jsme se už na základce učili, že atentát byl pouze záminkou. Otázka je, jestli si to všichni pamatují a jestli se to tak učí i v jiných zemích.
CroolmanOdpovědět
04.10.2014 13:06:38
Je uváděn jako záminka. A pokud si ještě dobře vybavuji tuto hodinu kdysi dávno.. kdy nám učitelka vyprávěla, že za tímto atentátem stála nacionalistická skupina Černá ruka, která působila v Srbsku.
TarylinOdpovědět
03.10.2014 16:54:28
Jestli i jeho další videa jsou takhle pěkná a zajímavá, tak bych byl rád za další překlady :-)
DinoCopOdpovědět
03.10.2014 16:36:26
Původně jsem se na to ani nechtěl dívat, ale je to tak chytlavě udělané, že jsem byl až rozhořčen, když to skončilo. Chci víc :)