Produkční vlog Hobita #5

Překlad: Rizyk www.videacesky.cz Trpaslíci v člunu a všichni si myslí, že to jsou námořníci. Vítejte u našeho vlogu, který se týká logistiky natáčení. Kvůli natáčení Hobita jsme procestovali v podstatě celý Nový Zéland. Bylo skvělé se dostat ven a taky dostat do filmu podobu Středozemě. Po mnoha týdnech ve studiu jsme si udělali jasno v postavách a stejně tak i v příběhu a už byl konečně čas se dát na cestu a udělat si jasno v krajině Středozemě.



Momentálně se snažíme přesunout pětisetčlenný tým do Hamiltonu. A pak další asi dvousetčlenný tým do různých částí země. Rádi tomu říkáme "Největší logistický přesun v historii kinematografie". Protože máme na přepravu celkem 240 vozidel. Jak vidíte, přesouváme obrovský cirkus. Myslím, že se mu to líbilo. Asi měl strach, ale zároveň si to užíval. Přesouváme se hlavně proto, abychom zachytili krásu Nového Zélandu. Peter často říká, že se fanouškům Pána prstenů líbily hlavně ty neuvěřitelné výhledy a krajiny, protože byly tak velkolepé.



Lidi se strašně těší, až se dostanou ven a dáme se do pohybu. Tohle jsou změny pro hlavní štáb. Tolik nás doopravdy je. Je nás přes 500. Každý musí být ve správném vozidle ve správnou dobu. Musí se dostat na správné místo, musí mít kde přespat. Nedokážu si ani představit, co všechno přepravujeme. Tým, herce, vybavení, které jsme měli.



Je to šílené. Musíte s sebou vzít všechno, co je potřeba při natáčení. Musíme produkovat vlastní elektřinu, máme místa na vaření jídla, místo, kde můžou lidi sedět a jíst. Musíme zajistit vodu. Lidi potřebují umývárny a záchody. Musíte mít přístřešek. Zajistit teplo, když je zima. A chlazení, když je teplo. Musíme všechno dostat do kamionů, abychom to přesunuli a mohli pak natáčet.



Musíme s sebou vzít všechno tohle. A tohle. Tohle taky. Něco z tohohle. Většinu tohohle. Všechny tyhle kamióny. Většinu lidí. Ale tu plošina ne, ta zůstává. Já pojedu. Do těchle kamiónů. Tihle chlápci půjdou do kamiónů taky. Největší výzvou při produkci je natáčení na jeden pokus.



S hlavním i vedlejším štábem. Rozhodně můžete začít tady. Budeme pryč zhruba sedm a půl týdne, pokud nám vydrží počasí. Takže se modlíme, aby na každém místě bylo slunečno a krásně. První lokací je Matamata, kde máme Hobitín. Vracíme se na různá místa z Pána prstenů, což je vzrušující. Odjíždíme odsud ve čtyři ráno. A jak můžete vidět, máme všechno pod kontrolou.



- Co kdybys nám pomohl? - Já nesu tohle. Jedeme na ty nejskromnější místa Nového Zélandu A jestli nám něco nesmí chybět, tak je to sojové latté. Přesně tak. Všechno musí pryč a zatím jsme nic nesbalili. A zítra je náš poslední den. Jako první záběr Hobita točíme Hobitín na zeleném plátně. Tohle je můj Louis hobit a Sonny hobit.



Takže potřebujeme velkou část týmu, protože se přitom snažíme balit. Takže to bude samé: "Proč jsi to zabalil, když to potřebuju? Co mu teď dáme na hlavu?" A nejspíš pojedem až do noci. Snažíme se naložit auta, protože vyjíždějí ve čtyři ráno. Rozhodně musím zabalit skotskou, tequilu... - Víno a pivo. - Umělé květiny. Žiletky.



- 600 kilo... - ...toaleťáku. - Umělé stromy. - Ponožky. - Nějakého Jägermeistera. - Všechno, co je vevnitř, se musí naložit. Přijede náklaďák, který odveze 49 ovcí, 15 slepic, 9 koz, 5 volů, 4 bažanty, 2 pižmové kachny. Taky máme na vodítku chodící slepici. Musíme to s vámi dodělat, podepsat vaše smlouvy.



Máme pro vás obědové balíčky na cestu. Takže pojďte za mnou. - Máš klíčky? - Klíčky jsou vevnitř. Máme v kamionech nainstalované GPS, takže můžeme sledovat, co se děje po cestě. Pokud nedorazíte, nemůžeme točit. Poslední kamión by měl odjet za půl hodiny. A pak Hobitín.



Pamatuj, že jsi v tomhle letadle, protože jsi pro produkci důlěžitý. Hlavní štáb se ve sto vozech přesouvá na první lokaci. Byla dřina už jenom dostat tolik řidičů na cestu. Je to všechno o šipkách a instrukcích. Jakmile přijedou, tak bude ještě jednu noc trvat, než je zprovozníme pro natáčení. Musíme ty kamiony zprovoznit. Musíme jim dodat elektřinu.



A musí splňovat své funkce. Máme tady prostetiku, make-up, kostýmy, catering. Nejde jen o malý tým, který jede na různá místa. Zabíráme plochu fotbalového hřiště, možná i dvou. Přesunuli jsme 7000 kubických metrů hlíny, abychom měli dost místa pro natáčení s takovým množstvím lidí. Je to takové malé město. Je to ohromující.



V pátek večer byli všichni ve Wellingtonu. A v pondělí ráno už je všechno tady připravené a funkční. Takhle je to dobré. Těžký den v kanceláři. Po 110 dnech ve studiu jsme se konečně dostali na slunce. Ale řeknu vám, že Hobitín vypadá úžasně. Umělci a zahradníci se o něj starali téměř dva roky. Tráva vyrostla, květiny kvetou. Dokonce i ty plastové rozkvetly. Je divné přijet na místo, o kterém jste si mysleli, že už ho nikdy neuvidíte. Tohle je dobré místo.



Stáli jsme tam s Elijahem převlečeným za Froda. To je první věc, na kterou bych si vzpomněl u stroje času. Tohle je vlastně poprvé, co vkračuju do Hobitína. Nikdy na ten prvotní pocit v Hobitíně nezapomenu. Strávili jsme s postavami z tohoto univerza tolik času. A pořád poukazuju na to, že jsem poprvé přišel do Hobitína v devatenácti. Před 11 lety. Teď je mi 30. Já nevím.



Je tu tolik nostalgie a vzpomínek. Kvůli této krajině jsme prohledali celou zemi. Různě jsme to tady projížděli a narazili jsme na Buckland Road. A brzy poté, co jsme přiletěli, jsme objevili stromy, kopce, jezero. Bylo to předurčené. Samozřejmě jsme potom museli mluvit s majitelem pozemku. Požádat o povolení k natáčení a stavění. Seděl jsem odpoledne u zápasu rugby a on zaklepal na dveře domu mého otce.



Říkal, že chtějí točit film a můj otec se jen divil: "Pán čeho?" A myslím, že jsem do něj nenápadně pod stolem kopnul. A tak to všechno začalo. Tentokrát ho postavili doopravdy. Předtím byly všechny tyhle hobití nory postavené z polystyrenu. Po dokončení natáčení to všechno strhli. I když to tady bylo přístupné prohlídkám, tak jsme tady neměli moc hobitích nor. Díky Hobitovi teď máme šanci postavit Hobitín z odolnějších materiálů. Materiálů, které nepůjde strhnout a můžeme tak lidem ukazovat, co všechno obnáší natáčení filmu.



Všechno to je z opravdového tvrdého kamene. Je to úžasné. Hobitín zůstane tak, jak vypadá dnes, což je fantastické. Je to pravé dřevo, pravý kámen, pravé cihly. A vydrží tu možná desítky let. Je to skvělý dárek pro občany Marylandu. Jako ministr cestovního ruchu jsem nadšený.



To jsou parádní nemovitosti. Hobiti. - Dobrý den. - Dobrý. Máte se dobře? Jak se vám šlape s těma nohama? - Dobře. - Opravdu? Když jste v Hobitíně, zapomenete, že jste na filmovém placu. Vidět tuhle žijící modelovou vesnici je naprosto úchvatné.



Naprosto věříte, že tohle místo existuje. A to proto, že existuje. Možná jsem toho vykouřil až moc. Není to jen autentická vesnice. Je to na 100 % a 360 stupňů dookola opravdová malá hobití vesnice. Dokážete si tady představit být hobitem, který popíjí před domem čaj a poslouchá ptáky a žáby. Děcka pobíhají kolem.



Chlapi odpočívají a popíjí pivo. Miluju to! Nevytváříte scénu pro film. Snažíte se vžít do myšlení hobita a přemýšlíte, kde byste chtěli svůj dům. Je tady 44 různých hobitích nor a každá vypadá jinak, podle lokace. Je úžasné, že jsou ty dveře otevřené. Haló? Ne, nikdo není doma. Musí být na tržnici. Vítejte na natáčení Hobita. Jak jste se sem dostal?



Mé čtyři dcery šly na konkurz a nevzali je, ale mě vzali. Takže v tu chvíli jsem nebyl zrovna oblíbený otec. Vy kluci budete krást, že jo? Jsme velcí zlí hobiti. Dívejte na tohle. Můžu jim dopřát trochu čerstvého vzduchu, ne? Bude tohle ve filmu? Můžeme to střihnout, bylo to skvělé.



Takže za sebou máme první týden v terénu. Kéž bych se mohl nastěhovat do jedné z těch hobitích nor. Tohle by bylo naprosto idylické místo. Na takové místo bych velice rád odešel, až budu v důchodu. Popravdě tady možná přespím dneska nebo zítra. Ale odejít sem v důchodu by bylo vážně pěkné. Doufám, že se vám líbila první část vlogu přímo z lokace. Druhá bude brzy po Novém roce.



A my jsme mezitím dotočili poslední záběr roku 2011. Takže nám zbývá jen poslední věc, a to popřát vám všem veselé Vánoce! Veselé Vánoce! Šampaňské! POKRAČOVÁNÍ V ROCE 2012...