Prostý vynález, který ukončil éru Divokého západu

Tuto epizodu Simple History sponzoruje WIX. Jděte na WIX.com/go/simplehistory a vytvořte si svůj vlastní web. Jaký prostý vynález ukončil éru Divokého západu? V polovině devatenáctého století byl americký západ nezkrocený. Ale stejný vynález, který devastoval bojiště první světové války a věznil lidi v táborech dvacátého století, nakonec vše změnil. Byl nechvalně přezdíván jako "trnitý plot" či "ďáblův provaz". Šlo o ostnatý drát.

První skutečný ostnatý drát vytvořil Michael Kelly z New Yorku v roce 1868. I jiní usilovali o patent na své vlastní verze, ale konečný design byl patentován 24. listopadu 1874 farmářem Josephem Gliddenem. Jeho verze byla oproti jiným silnější. Skládala se z jednoho drátu, který držel ostré kovové ostny a druhého drátu bez ostnů, který byl omotán kolem prvního drátu, zdvojnásoboval jeho sílu a předcházel prokluzování.

V roce jeho patentování bylo vyprodukováno 32 mil, tedy 51 kilometrů tohoto drátu. To řešilo problém farmářů Divokého západu s osídlováním půdy, které umožnil zákon o usedlostech z roku 1862. Před ostnatým drátem byl Divoký západ vhodnější pro kovboje a honáky, řídící se pravidlem otevřeného prostoru. To znamenalo pást se volně, kde chtěli. Bez ochranného oplocení mohl dobytek snadno zadupat a sežrat farmářské plodiny, proto nebylo možné zakládat farmy. Tento farmářský problém vyřešil ostnatý drát.

Před ostnatým drátem se používaly dřevěné ploty. Ty se nicméně ukázaly jako drahé a obtížně stavitelné, protože dřevo bylo nedostatkové. Stavba kamenných zdí byla také obtížná, protože kámen byl rovněž nedostatkový. Využívaly se i ploty z trnitých keřů, ale ty rostly příliš pomalu. Žádné z těchto řešení nebylo odolné vůči extrémnímu počasí. Oplocení před ostnatým drátem nefungovalo rovněž proto, že nijak nenutilo dobytek udržovat si odstup.

Stačilo jen zatlačit a rozbilo se. John W. "Bet-a-Million" Gates promoval ostnatý drát v Texasu s tímto popisem: Lehčí než vzduch, silnější než whisky, levnější než prach. Říká se, že uzavíral sázky, aby zjistil, zda drátem projde texaský dlouhorohý skot. Na diváky toto oplocení působilo zpočátku křehce, ale dlouhorohý skot jím nedokázal prorazit a to přesvědčilo lidi ke koupi nového, revolučního produktu. Poptávka vyletěla do nebes. Užívání ostnatého drátu se rychle rozšířilo, a jelikož zásadně proměnilo západ, vyvolalo i řadu konfliktů.

Pokud se dobytek dostal příliš blízko k drátu, zranil se a často uhynul. Přístup k pastvinám a vodě byl nyní velmi obtížný a ploty z ostnatého drátu byly umístěny dokonce na veřejné půdě. Když větší chovatel dobytka postavil drátěné oplocení, menší chovatel ho přestříhal, aby získal přístup k pastvinám a vodě. Ozbrojené tlupy byly často najímány k nočnímu přestřihování plotů a ponechávaly varování před opravou.

To občas končilo násilnými přestřelkami. Situace byla natolik vážná, že se stříhání plotů brzy stalo závažným zločinem. Původní Američané mu říkali ďáblův provaz, protože ostnatý drát konečně umožnil farmářům vymezit své pozemky, které ve skutečnosti byly teritorii původních Američanů. S ostnatým drátem bylo možné udržet dobytek na určeném místě a přitom oddělovat zvěř jiných farmářů. K zvládání a řízení dobytka už nadále nebyli zapotřebí kovbojové.

Otevřený prostor se nyní uzavřel. Překlad: L1ght www.videacesky.cz