Průpovídky prince Philipa
Princ Philip kromě manželství s královnou proslul i osobitým smyslem pro humor. V dnešním videu uvidíte některé z jeho průpovídek během nejrůznějších proslovů.
Přepis titulků
Překlad: Lukkul
www.videacesky.cz VTIPY PRINCE PHILIPA Dámy a pánové, doufám, že to zahrnuje i ostatní lidi,
které jste zmínil. Jako patron školy
se sám dovoluji vřele přivítat. Když jsem poprvé slyšel
o pozvánce od vás, velmi mi to polichotilo
a byl jsem vděčný. A na chvilku mě napadla
krajně nepravděpodobná představa, že bych tentokrát za jídlo na radnici
nemusel pronášet řeč.
Rád bych uvedl, že mě velice těší, že tu dnes večer jsem. Mohu to říct naprosto upřímně, netušil jsem totiž, že když se ukážu, dostanu šek na 5000. Mám tu pár vzkazů, které bych rád přečetl. Měl jsem trochu dilema, v jakém pořadí je přečíst, tak jsem je seřadil podle velikosti útržků papíru, na kterých jsou napsané.
Takže to nemá žádný význam. Problém je, že se vracím na sobotní přehlídku ke královniným narozeninám. Nechtějte po mně, abych vysvětloval, proč má oficiálně narozeniny v červnu, když ty svoje má v dubnu. Musíte to přijmout. Británie není jen stará země plná ruin hrnčířských dílen obývaná obrýlenými zpustlíky, kde do sebe vidláci klopí pivo z korbelů před polorozpadlými putykami a kde všichni vojáci nosí šarlatové tuniky a klobouky z medvědí srsti a jen pochodují tam a zpátky pro potěchu zahraničních turistů.
Rád bych s vděčností oplatil občanům Edinburghu jejich pohostinnost vůči mně i tisícům dalších vojáků, kteří si zde během války stihli pár hodin odpočinout. Vím, že jsme byli šílená otrava, navíc často nevychovaná. Moje generace, ačkoli přiměřeně vzdělaná, má v této době zřejmě nejhorší vzdělání.
Tento příspěvek je určen dětskému hřišti ve čtvrti East End. Jen doufám, že děti, které si tam hrají, si vzpomenou na své „hodné strýčky“ tady v Albany klubu. Co se líbí designérovi i finančnímu nebo projektovému výboru, může být pro čtyřleté dítě nuda k smrti. Je pěkné chválit krávu, ale nezapomínejte na dojičku, mléko dodává ona. Zdá se, že dnes máme ve zvyku věřit, že všechny naše problémy vyřeší zařízení podobného druhu.
Tedy že pokud bude dost vědy, záhadným způsobem se všechno vyřeší. Ale ve skutečnosti není nic tak daleko od pravdy. Ale nakonec nějaký chudý… neřeknu blbeček, ale chudý chlápek, kterých je tady spoustu… Jak jste slyšeli, dnešní šek je celkem na 30 000 liber vybraných v posledních třech letech.
To byl balón. Balón. Byl jsem skoro stejně překvapený jako vy. A chceme lidi vstřícné, ale i vzdorné, chceme lidi, kteří umí povzbudit a vidí dál než jen na špičku svého nosu a dál než na konec hlasování ministerstva vojenského zásobování. Protože, a to je další věc, jsme v tom společně.
Všiml jsem si, že se ministr zatvářil arogantně, když pan Barrow řekl, že tisk je k leteckému průmyslu občas nevlídný. On je přece součástí toho odvětví. Pokud se rozhodne špatně, není to chyba leteckého průmyslu. Ale to by asi stačilo. Už stačilo.
Rád bych uvedl, že mě velice těší, že tu dnes večer jsem. Mohu to říct naprosto upřímně, netušil jsem totiž, že když se ukážu, dostanu šek na 5000. Mám tu pár vzkazů, které bych rád přečetl. Měl jsem trochu dilema, v jakém pořadí je přečíst, tak jsem je seřadil podle velikosti útržků papíru, na kterých jsou napsané.
Takže to nemá žádný význam. Problém je, že se vracím na sobotní přehlídku ke královniným narozeninám. Nechtějte po mně, abych vysvětloval, proč má oficiálně narozeniny v červnu, když ty svoje má v dubnu. Musíte to přijmout. Británie není jen stará země plná ruin hrnčířských dílen obývaná obrýlenými zpustlíky, kde do sebe vidláci klopí pivo z korbelů před polorozpadlými putykami a kde všichni vojáci nosí šarlatové tuniky a klobouky z medvědí srsti a jen pochodují tam a zpátky pro potěchu zahraničních turistů.
Rád bych s vděčností oplatil občanům Edinburghu jejich pohostinnost vůči mně i tisícům dalších vojáků, kteří si zde během války stihli pár hodin odpočinout. Vím, že jsme byli šílená otrava, navíc často nevychovaná. Moje generace, ačkoli přiměřeně vzdělaná, má v této době zřejmě nejhorší vzdělání.
Tento příspěvek je určen dětskému hřišti ve čtvrti East End. Jen doufám, že děti, které si tam hrají, si vzpomenou na své „hodné strýčky“ tady v Albany klubu. Co se líbí designérovi i finančnímu nebo projektovému výboru, může být pro čtyřleté dítě nuda k smrti. Je pěkné chválit krávu, ale nezapomínejte na dojičku, mléko dodává ona. Zdá se, že dnes máme ve zvyku věřit, že všechny naše problémy vyřeší zařízení podobného druhu.
Tedy že pokud bude dost vědy, záhadným způsobem se všechno vyřeší. Ale ve skutečnosti není nic tak daleko od pravdy. Ale nakonec nějaký chudý… neřeknu blbeček, ale chudý chlápek, kterých je tady spoustu… Jak jste slyšeli, dnešní šek je celkem na 30 000 liber vybraných v posledních třech letech.
To byl balón. Balón. Byl jsem skoro stejně překvapený jako vy. A chceme lidi vstřícné, ale i vzdorné, chceme lidi, kteří umí povzbudit a vidí dál než jen na špičku svého nosu a dál než na konec hlasování ministerstva vojenského zásobování. Protože, a to je další věc, jsme v tom společně.
Všiml jsem si, že se ministr zatvářil arogantně, když pan Barrow řekl, že tisk je k leteckému průmyslu občas nevlídný. On je přece součástí toho odvětví. Pokud se rozhodne špatně, není to chyba leteckého průmyslu. Ale to by asi stačilo. Už stačilo.
Komentáře (0)