Opravdu dokážete dělat víc věcí najednou?

Možná jedete z práce domů a provoz je hustý, tak zavoláte mamince. Nebo koukáte na SciShow, zatímco se drtíte matiku. A zdá se, že vám obě věci jdou dobře, protože si věříte v multitaskingu. Zní vám to povědomě? Možná si to myslíte, ale ukázalo se, že si svých chyb nevšímáte. Podle mnoha psychologických studií, od vědců z univerzit od Michiganu po Stanford, když si myslíte, že děláte multitasking, vlastně neděláte dvě věci najednou.



Vlastně mezi nimi přepínáte a ani o tom nevíte. A při procesu přepínání jste pomalejší a děláte více chyb u obou věcí, než kdybyste je dělali postupně. Proč tedy nezvládáme multitasking? Váš mozek není navržen, aby dělal dvě věci najednou, a to má co dělat s procesory řízení vašeho mozku.



Tyto procesy vznikají za pomoci prefrontální kůry, oblasti mozku, kterou používáte právě teď ke soustředění. A jsou zodpovědné za většinu vaší kontroly a rozhodování. Můžete si říkat „Hanku, jak víš, že dávám pozor?“ Protože víte, co říkám! A pokud ne, tak nedáváte pozor! Tak proto! Psychologové si myslí, že procesy řízení mají dvě odlišné fáze. Střídání cílů a spouštění pravidla.



Při střídání cílů se váš mozek soustředí na úkol A místo úkolu B. A při spouštění pravidla váš mozek vypne pravidla potřebná pro první úkol a zapne pravidla pro ten příští. Třeba jedna studie požádala účastníky, aby žonglovali mezi snadnými matematickými problémy a tříděním různých tvarů. Váš mozek tak může počítat místo třídění tvarů. Zaměří se na pravidla počítání, třeba pořadí operací nebo přidávání čísel, místo pravidel pro výběr kruhů a čtverců.



A když měníte úkoly, váš mozek musí nejdřív zaměnit cíle z matiky na tvary, pak si musí vzpomenout na pravidla pro třídění tvarů. Procházení těchto fází pomůže vašemu mozku střídat úkoly bez povšimnutí, ale také to bere čas, i když je to jen pár desetin sekundy. Nezdá se to sice dlouho, ale zpoždění se časem nasčítá. Stejná studie také ukázala, že žonglování mezi složitějšími nebo neznámými úkoly vytvoří ještě větší zpoždění s více chybami.



Tato krátká zpoždění můžou mít nakonec následky. Desetina sekundy zpoždění mezi zvedáním mobilu a věnováním pozornosti při jízdě může snadno způsobit nehodu. Kromě menší výkonnosti může multitasking ovlivnit nebo být ovlivněn stavbou vašeho mozku. Jedna ověřená studie z roku 2014 z Veřejné vědecké knihovny se zaměřila na vztah mezi lidmi dělající multitasking a stavbou jejich mozku. Účastníci, kteří žonglovali nejvíce, měli méně šedé kůry, mozkové tkáně převážně z neuronů v oblasti zvané přední kůra mozková, nacházející se u prefrontální kůry a stojící za rozhodováním a sebeovládáním.



Ale protože šlo o korelační studii, vědci jen pozorovali lidi a nijak neovlivňovali proměnné. Nešlo tedy určit, zda více multitaskingu způsobuje ztrátu tkáně, nebo zda méně neuronů v dané oblasti se váže k onomu chování, takže si na vyvození závěrů musíme ještě počkat. Výzkum tedy naznačuje, že jsme přestali žonglovat a soustředíme se jen na jednu věc.



Co když jde o víc? Kdykoli dokončíte malý úkol, jako poslání vtipného tweetu, nebo když na něčem děláte, váš mozek uvolní hormon dopamin, který vám dá malý pocit odměny a úspěchu. Protože je to tak skvělý pocit, podporuje vás to v multitaskingu. I když děláte malé úkoly neefektivně nebo s více chybami, váš mozek stále uvolňuje dopamin, takže dále pokračujete.



Je to začarovaný kruh. Navíc, vaše prefrontální kůra je snadno rozptýlena a nadšena z nových věcí, jako z koťátek a memů a celou hromadou internetových věcí. Multitasking může být velmi lákavý. Ale kvůli vaší práci nebo průměru raději dokončete ten projekt, na kterém pracujete, a pak, pak dohánějte SciShow.



Díky za zhlédnutí tohoto dílu. A hlavně díky našim patreonům na Patreonu, díky kterým jsme se odlepili od země. Pokud chcete pomoct s dalšími díly, jděte na patreon.com/scishow. A pokud chcete vidět nové díly ihned, jděte na youtube.com/scishowpsych a odebírejte. Překlad: Kara www.videacesky.cz