Upovo zranění

Chtěl jste mě vidět, pane? Jo, Brejlounko, chtěl. To byl ale den, viď, Brejlounko? Málem nás sežral obří pavouk. To muselo být celkem strašidelné. V retrospektivě asi ano, pane. Ale tehdá mi to přišlo
spíše vědecky fascinující. Blbost!

Myslím, že si tady někdo hraje na drsňáka. Brejlounko! Proč sem hned nepřijdeš a neposadíš se mi na klín. - Promiňte, pane...
- Svět vždy vypadá trochu lépe, když sedíš na klíně. - Já bych vážně...
- To byl rozkaz, vojáku. Dobrá.

Tak jo, dobrá. Jsi jen unavená. Není divu,
že jsi tak podrážděná. Asi jsem trochu... A je to. Čeká tě služba v říši snů. Kde seržant Večerníček potřebuje velké, statečné, ospalé, malé vojáčky jako ty, aby vedli jeho četu plyšových medvídků.

Krayondere. - Ano, pane!
- Pšt! Ano, pane? Odnes tuhle malou hrdinku do postele. Ano, pane.

- Pozor na hlavu.
- Mám ji. Ježiši. - A vojíne,
- Ano, pane? Pokud ji pořádně nezavrtáte do peřin, přísahám, že půjdete před polní soud. Ano, pane. Zdravím, pane. No jestli to není Brouk,
můj nejstarší přítel.

Pojď dál, vojáku.
Co pro tebe můžu udělat? No... Věc se má tak, pane,
že potřebuji pomoct. Mám problém
a je to asi největší problém a... a nejsem dost chytrý na to,
abych ho vyřešil. To neříkej, chlapče. Ne. Je to tak.

Veliteli Upe? Co když vás někdo má rád... hodně, ale má vás rád jen proto, že všechno, co o vás vědí,
je lež. Takže je to o mně. O tom, jak jsem ti lhal. Ne, ani ne. Chcete radši mluvit o tomhle?

- Jo.
- Tak jo. - Chci.
- Dobrá. Tak... posaďte se mi na klín. Takže... Brouku... Nejsem takový jako kdysi. Změnil jsem se.

Jsem... měkkej. Jsem měkkej... od mýho zranění. Co se stalo, Upe? Normálně o tom nemluvím. Normálně taky nikomu nesedíš
na klíně, že jo? Máš pravdu.

Byla to poslední bitva... robotích válek. Poslední úder při útoku na Kronos. Víš... vystopoval jsem poslední
robotí zásoby Phazonu. Bez něj by roboti nemohli napájet
gundamské okřídlené jednotky a válku bychom měli v kapse. Taz a já jsme společně bojovali uvnitř mohutných,
kouřících trosek Metal Gearu.

Bránili jsme se
tisícovkám robotích strážců. Ale najednou... Taz začala bojovat se dvěma strašnými autoboty. Běžel jsem jí na pomoc... ale přitom... jsem na pár vteřin ztratil pozornost.

Zvedli mě těmi pažemi a drželi s roztaženýma nohama ve vzduchu. A pak se na ně ten čubčí syn Optimus Prime otočil... rozevřela se mu hruď a... ...střelil mě. Cirkulárkou. Rozříznul mě napůl.

Svisle. Jako hot dog, ne hamburger. Páni. Jo. Sice jsem nějak přežil, ale... celá moje pravá strana těla... je robotická.

Nerozříznul mě přesně napůl, Brouku. Ne. Víš... v žáru bitvy. Mé velké tělo bylo zalité potem. Pot mi přilepil pytel k pravé noze a... když mě přeřízl napůl...

přišel jsem o něj. Jediná věc, co mi zbyla... je na levé straně těla,
která to přežila... mé lidské srdce. Tak, Brouku, teď víš... že nemám koule. Ale jen své srdce. Víš, Brouku...

problém je, že abys byl dobrý velitel... musíš být smířený se... smrtí. Nesmíš se... bát... ztratit pár lidí. Ale teď, představa, že ztratím tebe, Taz...

dokonce i toho poseru Krayondera... je to na mě prostě příliš moc. Býval jsem zvyklý se dívat,
jak roboti... zmasakrují, rozsekají na kousky
a pověsí deset mariňáků. A ani jsem nemrknul... když mi to šplouchlo do tváře. Teď ani nevydržím...

"Pane, chtěl bych koupit tyhle boty,"
v té Vánoční písni, aniž bych brečel. A vím, že je to
přeslazená písnička, Brouku. Vím to. Ale umře v ní maminka. A jestli... A jestli se shledá s Ježíšem, tak bude mít nové zatracené boty. Dobře...

To je v pořádku. Upe? Upe, Upe, Upe, Upe? Upe, podle mě to není
až tak velký problém. Co to krucinál meleš, vojáku? No... Dobrá. Věděl jsi, že na celé broučí planetě není nic smrtonosnějšího než obrovská pavoučí matka,
co chrání své mladé?

Když je její potomstvo v ohrožení,
tak je ta pavoučice tak dravá, že se jí nic, ani 6 pool zerg nevyrovná. - Tak jo.
- Jo. A bude chránit své děti,
dokud není zž jejího exoskeletonu vysáta poslední kapka hnisu.

Protože té pavoučici
na svých dětech záleží tolik, že je z ní nejobávanější stvoření
na mé planetě. Chápeš?
To, že jsi citlivý, neznamená, že jsi slaboch. - Myslíš?
- Jo! Jo, Upe. Vsadím se,
že tvé staré já zabíjelo jen z hněvu. - To jo.
- Jo, ale... ale... ale potřebuješ...

potřebuješ zjistit, jak zabíjet... svým srdcem. Zabíjet mým srdcem? To není možné. Jak myslíš. Ty jsi ten chytrý. Kromě toho, Upe,
mám tě rád takového, jaký jsi. Mám tě rád právě
pro tvé velké srdce.

Taky tě mám rád, Brouku. Mám tě rád, protože jsi na mě hodný. Božínku, - teď je mi o hodně líp.
- Jo. Takže... o čem jsi to mluvil ty? Co máš za problém?

Řekni mi ho
a já se ti pokusím pomoct. Dobrá. - Líbí se mi jedna holka.
- Není to Taz, že ne? - Ne. Dobře, Taz mám rád já. - Počkat, není to Brejlounka, ne?
- Ne. Dobře. Tak kdo teda? - Únorka, ta větecká důstojnice.


- Jó, Únorka. Je to kráva. Já vím, je nejlepší. Ale lhal jsem jí, Upe. Pořádně jsem jí lhal. A teď, kdykoli jsem s ní,
tak se ta lež pořád zvětšuje... a mám pocit, že když jí řeknu pravdu... tak mě bude navždy nenávidět. Brouku...

to je kravina. Jestli jsem se teď právě něco naučil, tak to, že být sám sebou... není špatná věc. Prostě jí musíš ukázat, jak je vlastně dobré tvé pravé já! Chci říct...

Pokud dokážeš přijmout mě... vykleštěného, ukňouraného,
starého chlápka, tak nemá pražádný důvod nepřijmout tebe. - Máš pravdu, Upe.
- To máš sakra pravdu, že mám pravdu. Vyjadřuješ své pravé city... a to z tebe dělá
drsného čubčího syna. Tak jdi na to!

Jdu! Mám skvělý nápad! Vezmu Únorku zpět do úlu. Ukážuji jí, jak skvělí brouci mohou být. A že nemá žádný důvod se nás obávat. To je dobrý nápad, synu. Jo, Upe? Můžu si vzít klíče k modulu, pane?

No, neměl bych je půjčovat, ale jo. - Ať je tvá.
- Díky, Upe. - Jsi nejlepší.
- Ne, Brouku. Ty jsi nejlepší! Mrtvý Bůh s tebou, vojáku! Překlad: Zikato
Korekce a časování: BugHer0
www.videacesky.cz