Nouzové voláníStarship

Tak... a jsme tu. Brouku, ty jsi tu vážně vyrostl? Jo, bylo to moje soukromé hřiště. Vím, že je to nic moc, ale je tu skvělá obrazovka. Panebože, hlavní počítačový systém pořád funguje. Brouku, pojďme najít všechna data o pohonných krystalech.

Vydrž, mrkneme se... Video se změnilo. Jak jsi to udělala? Kapitánův deník: hvězdné datum... 30XX. Během našeho postupu k nezmapované cizí planetě nás zasáhl nečekaný meteorický roj. Abychom unikli, museli jsme odbočit do vesmírné bouře s gamma radiací.

Náš vnější trup byl poškozen a můj první důstojník vybuchnul. Někdo to vážně pořádně neudělal. Aktivujte nouzový přistávací podvozek. Jdeme k zemi! Brouku, myslím, že je to záznam z lodi. To je tak divné, jsem zvyklý na tu trhanou verzi. Kapitánův deník...

dodatek: Ve 21:00 hodin naše loď ztroskotala na této cizí planetě. Naše první průzkumy byly katastrofické. Po setkání se skupinou nepřátelských domorodců se jeden člen mé posádky rozběhl k lodi a řval... jako šílenec. Pořád mluvil o...

xenomorfovi. Že mu nasadili vejce do hrudníku. Kaiden vypadal v pořádku... do té doby... než asi po sedmi cyklech... puknul. Něco... mu vyletělo z hrudníku, něco jako... brouk.

Posílám Galaktické lize kompletní hlášení spolu s tímto nouzovým voláním. Pomáhej nám mrtvý Bůh. Zastav ten videorozhovor. Galaktická liga celou tu dobu příjmala vysílání z této planety? Já myslela, že je naprosto nezmapovaná. Kapitánův deník: U babiččiny bábovky, zabarikádujte ty dveře! Zatraceně!

Nevím, kolik mi zbývá času. Protože se nám Galaktická liga neozvala, pokusili jsme se chytit jednoho vetřelce pro převoz zpět na planetu Zemi. Ale narazili jsme tam na něco jiného. Pořádně jsem to neviděl, ale... Ale během vteřiny to proměnilo celou mou jednotku na želé. Prvotřídní hvězdné strážce. Hrdiny! Nikdy jsem nic takového neviděl.

Z lovců se stala kořist. A je kváličí sezóna. Pro lásku mrtvého boha, držte se dál od téhle planety! Zrůdy! Brouci! Slizcí vetřelci! To bylo dobré video.

Až na ten konec, ten byl smutný. Brouku, něco mi tu nesedí. Nebo možná že sedí, ale to, co sedí, není dvakrát podtržené! Zamysli se. Proč by nás Galaktická liga posílala na tuto planetu, když věděla o těch broucích?

To nevím. Ach, Brouku. Myslím, že jsem na něco přišla. Co když nás Galaktická liga poslala na tuto planetu a poslala mě na průzkumnou misi, protože chtěli, abych byla chycena?

Proč by to měli chtít? Nevím, ale dává to smysl. Na pohovoru před touhle misí se mě Junior ptal na úchylné otázky jako... "Pronásledují vás často cizinci?" Nebo: "Jak velký je váš jícen?" Myslela jsem, že mě nabaluje.

Brouku, spoustu kluků by zajímalo, že nemám dávicí reflex. Žádný dávicí reflex, to znamená, že se ti snadno nasadí vejce do hrudníku. Panebože, Brouku, to je ono! Jo! Junior chtěl, aby mi ho tam nasadili.

Aby tady mohl mít schovaného malého vetřelce. Jo! Abych ho mohla propašovat přes planetární celnici a zpátky na Zemi. Myslel si, že jsem moc hloupá a neprokouknu to. Takže... kdo je teď za hlupáka? To nevím.

No tak, Brouku, musíme zpátky na loď varovat ostatní strážce. Kdo ví, jaké ďábelské plány Junior spřádá? Třeba právě teď. Pomoc! Pomozte mi! Jsem v divné situaci. Kdo je to? Panebože, obří komár! A další!

Dobrá. Dobrá, broučí planeto, nic lepšího nemáš? Jen se předveď! Bože, to je příšera! Počkat. Co to mám na hlavě? Nehrál jsem... raketbal.

Je to... v mém mozku. To je jen něco, co nám umožní komunikovat. Je to tradice, kterou mám se všemi svými obětmi. Rád si vychutnám jejich mozek dřív, než ho sním. Sníst... sníst mi mozek? Počkat, počkat... Řekl ti někdy někdo, že lidský mozek je... je odporný, bez chuti a nadýmá?

To jsi hodný, ale naneštěstí pro tebe, chlapče, je lidský mozek jednou z mých nejoblíbenějších delikates. Stojí za to nadýmání. Panebože, ty už jsi někdy jedl lidi. Počkat... ta druhá loď. Ty jsi... - Ty jsi ta příšera z nouzových volání. - Ach, ano. Lidé mne vždy prosili, dřív než jsem začal.

Nabízeli mi znalosti a zbraně... a cestování vesmírem. Ale nikdo z nich si nikdy neuvědomil, že jsem pavoukovec prostého vkusu. Prostě rád jím mozky. Skoro dvacet let jsem musel svůj hlad zahánět pouhými vzpomínkami. Ale konečně budu opět hodovat. Počkej, počkej, počkej...

počkej! Proč se spokojit jen s mým mozkem, když ti jich můžu sehnat stovky z mé lodi? Je plná kolonistů. Jejich mozky by tě sytily po celá léta. Jsi moc hodný, ale na tom už pro mne dělá můj přítel Brouk. Nevím, kdo je tvůj broučí přítel, ale stěží dostane lidi sem na planetu. Tak to mám štěstí, že můj přítel Brouk... není brouk. Je to člověk.

Brouk... - Brouk pro tebe dělá. - Jen se mi oplácí laskavost. Vždycky to nebyl člověk, víš? To byla má práce. Brouk je brouk?! - Tomu nevěřím! - Ano, je to tak! Ale dost tlachání. Pokud tě nesním brzy, tak budu příliš plný, až sem Brouk přivede zbytek lidí jako můj hlavní chod.

Brouk ti nepřivede žádné lidi. Ale ano, dohodli jsme se. Je mi líto, že ti to musím říct zrovna já... ale Brouk ti ty lidi nepřivede. Vlastně dělá úplný opak.

Zachránil je a přivedl na loď, daleko mimo tvůj dosah. Cože?! Řekl mi, že je přivede na večeři. Myslím, že to úplně nepochopil, ale do hajzlu... slíbil mi to! Hej, souhlasím s tebou... Kamarádi neporušují sliby, to je... to je dost sprosté.

Vždyť s tebou zachází jako s nějakým... blbečkem. Já nejsem... blbeček. On je blbeček! Ani nepoznal, že jsem zlý. Mám pocit, že tě vůbec nezná. Jsem vzteky bez sebe z toho hajzlíka, Brouka. Kvůli němu budu navždy jíst hmyzí obědy bez chuti. Jo, a víš ty co?

To není fér. Brouk tvého kalibru by si zasloužil mozkové buňky v každém chodu. Měl bys mít bazén plný mozků. - Žádám toho příliš? - Vůbec ne, příteli. Podle mě bys měl téhle planetě velet. Přesně to pořád říkám. Ale královna mě chtěla jen sníst, aby mohla rodit víc vajec. - Zní jako čubka!

- To taky je. Vždycky jsem nesnášel královnu a její úl. Jediné, co mě opravdu těší, je požírání mozků ubohých lidí. A teď mě o to Brouk navždy připravil. Počkat, mám jeden nápad. Ne, to by asi nefungovalo. Co? Ne, je to...

Je to hloupé. Když ti to řeknu, budeš si myslet, že jsem hlupák, a akorát se ztrapním. Přede mnou se nemusíš cítit trapně. Jsme přátelé. Dobrá. Co kdybych ti řekl, že ti můžu sehnat tolik mozků, kolik jen sníš... a pomůžu ti pomstít se Broukovi?

Zeptal bych se tě, co chceš na oplátku. A doufám, že to není další lidské tělo. Protože ta už mi došla. Ne, ale mám pár požadavků. Zaprvé: Nejez mě. Zadruhé: Sežeň mi ty zbraně, které ti lidi nabídli.

A zatřetí: Řekni mi víc o té královně a jejích vajíčkách. Myslím, že to dokážu splnit. Jmenuji se Klepeťák. Já jsem Junior, možná jsi o mně už slyšel. Hej, Klepeťáku? Co kdybychom se...

do toho trochu opřeli? Ano. Pojďmě se do toho trochu opřít! Překlad: Zikato Korekce a časování: BugHer0 www.videacesky.cz