Musíš zase vstát

Dovolte, abych vás představil
poslednímu členu vašeho týmu. Megagirl! Prosím, zadejte příkaz,
kterým vám mohu posloužit. To je... To je... robot! - Ta je lesklá!
- Ti ruplo v bedně? Co sis myslel,
kdyžs přived robota na palubu?

No tak, vím že jsme na to po těch
robotích válkách trochu citliví, ale vzhledem k miliardám lidí,
kteří zemřeli, aby dostali roboty zpět, je to urážka jejich památce,
nevyužít je jako naše nedobrovolné otroky. Robotům se nedá věřit, kámo. Víš, co udělal svobodný robot
ze všeho nejdřív? Zabil svýho stvořitele. A pak vytvořil víc zlejch robotů. Sláva Astro Boyovi.

Ano, ano, ale... Věřte mi, zlostné zabíjení
u Megagirl nebude problém. Sledujte.
Megagirl, můžeš zabít lidi? Ne. Ale ráda bych. Vidíte?
Nemáte se čeho bát. Narozdíl od robotů,
se kterými jsme bojovali ve válce, je Megagirl vybavena inhibičním čipem.

Její naprogramované chování
činí fyzicky nemožným, aby zranila nebo zabila lidi. Na zvířata se to ale nevztahuje,
takže pár základních pravidel. Nikdo nikdy nebude nosit kožich. Nikdo není zbabělé kuře
a nikdo z velení není osel. Osel mi sežral sestřenku. S oslama nevycházím. Víš...

V životě jsem udělala spoustu věcí,
který jsem řekla, že neudělám. Ale jedna z věcí, o který jsem řekla,
že nikdy neudělám... je pracovat s robotem! Nikdy. Zabili miliardy. Vládnou Zemi pěstí ze železa. Po sto let.

A pak Up... Ach ne, úplně jsem zapomněl.
Velitel Up, jeho... jeho slavné zranění. Bylo to kvůli robotům, že ano?
No já... - To je trapné, já...
- Chuniore, můžeš ji zabalit. Páč se týhle záchranný mise nezúčastní. A sakra, lidičky.

Já už řekl tátovi, který je
hlavou celé Galaktické ligy, že jsem Megagirl poslal na planetu. Nadával mi, že jsem ještě nezačal
se záchrannou misí, lidi. Takže musí jít. Pokud jde ona, tak já ne. Bože, to je pro mě blbý, protože bych se rád skamarádil,
ale jako velvyslanec jsem i tvůj šéf...

jak to jen říct... musíš? Vypadá to, že ty a já se rychle spřátelíme. Nezapomeň mne brát z mé lepší strany,
když zachráním vědeckou důstojnici. To byl vtip. Protože můj design
je matematicky dokonalý a symetrický. Raděj si hlídej záda, plechovko. Mám radarové senzory,
které to dělají za mne.

To je úleva,
že už spolu tak dobře vycházíte. Ale víte co? Všichni byste už měli jít, protože jsem tátovi řekl,
že jste vyrazili už před patnácti minutama. Pardon, lidičky, za to můžu já. VÝSADEK ZA MÍNUS JEDNU MINUTU Upe, hej, co to děláš, chlape? - Jdeme.


- Ne, já... Pusť se. - Nech toho.
- Dobrá. Proč prostě nejdeš napřed? Tentokrát beze mě. Jo, poslední dobou mi připadá,
že jen kazím zábavu. Hej, podívej se na mě. Teď poslouchej!

Jsi ten nejdrsnější čubčí syn,
kterýho jsem v životě potkala. Pamatuješ, když sme se potkali... na mojí Quinceañeře. A tys mě zachránil
před těma vražídícma robotama, který mě chtěli pověsit jako Piñatu a rozlousknout mě,
aby mi sežrali pajšl? - Zničil jsem je.


- Jo. To bylo drsný! Nebo tehdá, jak si na mě ty týpci dovolovali, protože sem tak malá a ráda čtu. A já ti skočila na záda a hnali sme je až do popelnic! A vypadali jako hromada čili! To bylo drsný!

Nebo tehdá, jak jsi mě naučil kalkulus... Kalkulus byl drsnej! Jo, já... Já vím, Taz, já vím, ale... to bylo před mým zraněním. To bylo před... - ...robotama.


- Ne! Ne. Už jsou to dva roky od tvýho zranění. Je načase se přes to přenýst. Něco jsi mě kdysi naučil... Že nezáleží na tom, jak moc tě srazí.
Musíš vždycky zas vstát. Takže teď seš na řadě. Vstávej! Tvrdíš, že už to v tobě není.

Já zas tvrdím, že je to jen v tvý hlavě. Poslouchej, něco ti povím... A teď zatrsáme. Máš teď tak trochu období sucha. Ale naučils mě všechno, co vím. Tak proč bych nemohla něco učit já? Jsi naprostej drsňák,
ve svém oboru nejlepší. A teď mi tvrdíš, že seš na vážkách?

No, ale já nenechám strážce zapomenout, co to je bejt strážcem. Jsme tu, abysme splnili úkol. Nesejde na tom,
jestli je to dřina nebo prča. Neskrýváme se a neberem roha. Protože jsme tu, abysme splnili úkol. Splníme ho líp než kdokoli jinej. A pokud máme pocit, že jsme na zcestí...

Tak musíme zas vstát,
musíme zase zase vstát! Takže musíš zas vstát, zase... zase vstát! Vím, žes zažil drsný časy. Kruci, já je zažila taky. Ale neviděla jsem nikoho,
kdo by jim čelil alespoň způlky jako ty. Není čas na starosti. Není čas na ciráty.

Vím, jak moc seš úžasnej... a myslím, že mluvím za všechny. Dobrá, idiotas, řekněte něco pěknýho,
nebo vás zabiju. Jsi ten nejhustější týpek. Nikdy mě nenecháš ve štychu. Pořádně se mrkni do zrcadla. Jseš úžasnej chlápek.

- A důvod...
- Proč jsme všichni tu. Jsem tu, abych splnil úkol. Jsem nádhernej všivák. A jsem jedinej, kdo to splní. Je to tak, to musíš udělat. Jsme tu, abysme splnili úkol. Nesejde na tom,
jestli jeden nebo spoustu. A když se do toho pustíme,
tak není nic, co bysme nedokázali.

Teď musíme zas vstát,
musíme zase zase vstát! Musím zas vstát,
musím zase zase vstát! Musíme zas vstát,
musíme zase zase vstát! Musíme zas vstát,
musíme zase... zase vstát... - zase...
- Musíme zase... zase vstát!