ŽivotStarship

První den jako sazeč vajec, co? Jo, zrovna mě přiřadili. Věděls, že každé vajíčko v našem roji... začne tím, že paraziticky pozře jednoho z těchto savců? A kdo myslíš, že tam ta vajíčka sází? Sazeči vajec? Měli by ti říkat Bingo. Přesně tak.

Takže si pořád myslíš, že být sazečem je ubohé? Ano. Možná si jen musíš zašpinit pařáty. Ukážu ti, jak se to dělá. Takže jako první... vezmeš jedno z těchto vajec a vložíš jej hluboko do jícnu savce. Mám pro tebe tip.

Dávicí reflex nebude tvůj kamarád. Proto na sobě máš tu pěknou zástěru. Takže to tam prostě strčíš. Ucítíš, jak vejce klouzá a hotovo presto. Gratuluji, jsi sazeč vajec. - Super. - Jo, pak tam zůstane asi sedm cyklů, až dokud... Ahoj.

Ahoj, pane. - První den jako novorozený brouk, co? - Jo. - Zrovinka jsem se vylíhnul. - Mám pro tebe tip. Jdi pozřít nejbližšího savce jako potravu. Nejbližšího savce? Který to je? Hej, teď se nedívej, ale v jednom sedíš.

- Páni, díky, Mistře. - Hej, není zač. Hodně štěstí, vy dva. Pá. No... Jsem tu, abych splnil úkol. Je to velký, převelký vesmír. Tolik dimenzí a nezodpovězených otázek. Netřeba zmiňovat...

život. To je vynález... život. Nemáš na výběr v tom, co je ti dáno. Jedna mysl, jeden hlas, jedno tělo k žití. Život... Je to krátká malá věc, kterou vedeme. S takovým potencionálem, zbytečným či nezbytným.

Kterým z nich mohu být? Kam zapadnu? Kde si stojím? Co jim dovoluje říkat mi, čím jsem? A jak mohu zůstat v tomto strašném světě? Potřebuji cestu ven, potřebuji utéct. Raději bych byl mrtvý než žít tady. Přál bych si, aby to někdo nebo něco odnesl pryč.

Někdo mě odsud odveďte pryč. Pomoc! Pomozte mi! Cože?! Jo, ona mluví lidštinou, já mluvím broučštinou. No tak, Brouku. Viděl jsi ty videa milionkrát. Jak se řekne "ahoj"? A jó.

Čau. Ahoj. Panebože, prosím, neubližuj mi. Ne, ne, neublížím ti, neboj se. "Neboj se"? Nevidím. Jsem opuštěná na nějaké cizí planetě. A nějaký podělaný brouk mě celou poblil. Jo, ale teď jsem tu já.

Kdo jsi? Jmenuju se Brouk. Jakože brouk? Ne. Díky bohu. Já jsem Únorka. Jako ten měsíc, ale osoba. Takže jsi z lodě, že?

Přišels mě zachránit? Jsem tu, abych odvedl svou práci, ale... nevím, jestli to ještě zvládnu. Brouku, co to je? Kde to jsme? No... Únorko, jsme v broučí líhni. Kde brouci sázejí vejce do hrudníku savců... jako jsi ty.

Já nejsem savec, já jsem člověk. A možná to brouci ani dělat nechtějí. Ale musí. Protože je to jejich práce a... nemají na vybranou. Takže... tu budeme trčet, dokud neumřem? Asi jo.

Jak nám to ti odporní brouci můžou udělat? Strčí nás sem... ...bez naděje na útěk. - Oslepí nás... - ...před jinýma vyhlídkama. - Drží nás tu... - ...pomocí slizu. Jsme úplně... Cítím se tak... - ...v pasti.

- ...chycená. Ale samozřejmě, že mě chytili. Každý v Akademii měl pravdu. Jsem coura. Ne, chci říct hloupá coura. Únorko, nevím, co je coura, ale... vím, že rozhodně nejsi hloupá. Jak to vůbec můžeš vědět?

Protože jsi hvězdná strážkyně. Což znamená, že jsi bystřejší než padající hvězda během zatmění slunce. Statečně se vydáváš tam, kde žádný muž... Hej! Žena... haf... nebo kyberpes nikdy nevkročil. Promiň K-9 DX. A jsi... ta nejúžasnější věc...

kterou jsem kdy viděl. Páni, Brouku, jsi sladký jako... cukr... nebo co to dávají do sladkostí. Škoda, že mi nasadí vejce do hrudníku. Probůh, myslel bys, že se dva hvězdní strážci z takovéto situace dokážou dostat.

Dva hvězdní strážci? Jo, Brouku. Já... a ty. Já? Myslí si, že jsem člověk. Myslí si, že jsem hvězdný strážce. Máš pravdu.

Jsem hvězdný strážce! A jsem tu, abych splnil ten zatracený úkol! Je mi jedno, co se se mnou stane. Do tvé hrudi žádné vejce nepůjde. Dnes ne! Brouku, co to děláš? Dostanu tě odsud, i kdyby to mělo být to poslední, co udělám. Brouku, zníš jako pořádně drsný čubčí syn.

a to je přesně to, co teď potřebuju. Na, chyť se mého pařátu a vypadněme odsud. Dobrá. Ahoj, Brouku. Broučko? Překvapení! Udělala jsem ti novou zástěru z mých vlastních výměšků.

Hej? Co to děláš? O to se teď nestarej, Broučko. Prostě uhni stranou. Nemáš brát savce z líhně. Můžeš se dostat do velkých potíží. Nedostanu se do potíží, když se to nikdo nedozví. - Teď, prosím... - Nenechám tě ohrozit naši... teda...

tvoji budoucnost. Kvůli tamté věci. Ona není věc. To bys nepochopila. Panebože, Brouku, snažil se tě ten brouk sežrat? Jen moji hlavu, aby mohly její larvy sežrat mé tělo. Ale zbavil jsem se jí.

Ach, Brouku... jsi pravý muž. To teda jo. Ty jsi ten někdo, ty jsi má šance. Aby mě život vedl za ruce. Ty jsi ta pravá, ten moment, na který jsem čekal.

A budu se držet a dvakrát se nerozmýšlet. Zůstanu s tebou za každou cenu. Únorko, jsi připravena na zbrusu nový den? Tak už mě... odveď pryč.