Přeneste vodu z kbelíku A do kbelíku B

Přeneste vodu z kbelíku A do kbelíku B. To jsem mohla tušit. S kbelíkem nesmíte hýbat. Kdo přenese nejvíc vody, vyhrává. Máte deset minut, čas vám běží… Ne úplně… Co tu máme? Cedník. - To je kbelík A?



- Ano. Je to trik? Co se to děje? Proč je v tom sáčku díra? To byl trik, co? Proč kurva hrášek? - Cože? - Na co hrášek? - Aha, myslel jsem, že vám pomůžou. - Ne. Takže tu vodu máme přenést tam. - Ano, prosím.



- To je strašný. Máme prostě přenýst kbelík ledové vody. Jakože fakt v ní jsou kusy ledu. - Celou sérii jsi měl smůlu na počasí. - Tohle byl první úkol. Bylo 9 ráno a tak –3 °C. Vlastně –5 °C. - A pro ostatní bylo počasí krásné. - Krásné. Taková zima! A úžasná sbírka krámů, co jim měla pomoci. Vlněná čepice, cedník, pytlík hrášku a děr, tác, síťovka, izolepa, kokos.



Spousta věcí, které se na přenášení vody vůbec nehodí. Byli chytří a nesnažili se je použít, že? - Začneme Paulem a Robem? - Fajn. Kokos? - Na co kokos? - To je na tobě, Paule. To nepůjde. - Fakt ne? - Ne. - Proč ne? - Je to děravý.. Tyjo, izolepa.



To nebude fungovat. - Chceš to? - Ano. Díky, Robe. Jak dlouho tu budeme? - Máš ještě 5 minut 20. - To nepůjde. To je ledový. Nechci do toho šahat. - Co je? - Prdnul jsem si, páč je to ledový. - Prdnul sis kvůli zimě?



- Ano, ztratil jsem kontrolu. - Kurva práce. - Jaká je nálada, Paule? A to je kdo? Do prdele. Víc tam toho nedostanu. Někde tu musí být nějaký kyblíček. To jsem měl udělat na začátku, co? Vezmu si ten kelímek. - Kolik zbývá?



- 60 vteřin. - Ještě dva? - Poslední. Konec, Paule. Takže když ti je zima, tak prostě prdíš? V tom týdnu jsme měl dvoutýdenní mimino a nespal jsem a prostě jsem byl mimo a byla taková zima. Podělal jsem se, vycmrndal jsem vodu.



- Nevím, co se dělo. - Tak sis pšoukl. Já jen… Byla taková zima. - Mně svaly tuhnou, když je zima. Co tobě? - Mně taky. Vždycky jsem ztuhlý, když je zima. - Neprdíš, když jsi ztuhlý, že ne? - Nikdy neprdím, děkuji. Tomu popravdě věřím. Paul přišel na docela dobrou metodu. Byl tam pytlík plný děr, ale on ho přehnul a díry zakryl, takže přenesl 4 cm vody.



- Takže se mu dařilo? - Jo, ale šel jen dvakrát. A co Rob, malý prdící nanuk? MPN dokázal… Nejmíň hrozivý rapper v dějinách. Yo, yo, přichází MPN. Br! Nakonec si uvědomil, že může použít i jiné věci, třeba odpadky, a našel kelímek.



Šel s ním pětkrát a dostal se na 6,6 cm. Takže je ve vedení. Je to ale nefér. Jeho jméno znamená kbelík. Nejvyšší čas na pauzu. Vrátíme se za chvilku a podíváme se na Ala, Dava a Saru. Vítejte zpět u závěrečného Taskmastera této řady. A aby to mělo grády, někdo si dnes odnese fotku Paula Chowdhryho. Alexi, chce se mi říct kbelík.



Jistě, máš na to právo. Úkol spočívá v přenášení vody mezi kbelíky na běžecké dráze, aniž by se hýbalo s kbelíkem samotným. Zatím si Rob stěžoval na zimu. Další na řadě jsou Dave a Sara. Připraveni? Co to tu máme? Izolepa, tahle… Tu si vezmu na sebe. Kokos.



Jako fakt? - Říkáš 10 minut? - Teď už jen 9 a půl. Myslím akorát na to, že to je dobrá sváča. - Jak jde přenášení vody? - V tuto chvíli není žádná přenášena. Zatím dělám experiment. Nic moc. Tohle se dělá, když lidi kradou benzín. To je nechutný.



Co tohle? No tak, mám fildu! Je tu spousta neužitečných krámů! Nebudu se několikrát vracet s kokosem. Přenesu jen trochu. - Alexi? - No? Přenesl bys ten kbelík pro mě? Protože tam stálo, že s ním nemůžu hýbat jen já, ne že nikdo jiný nemůže. - Díky, Dave.



- Není zač. - Máš 20 vteřin, Saro. - 20 vteřin? - No jo. Nikomu nedovolím se toho kbelíku dotknout. Pokud ho někdo jiný přenesl, budu naštvaná. Užíval jsem si, jak byl Dave uvážlivý: Můžu to použít? Ne, to nefunguje. To taky ne. Aha, hadice, to zní jako zařízení na přenos vody. Výborně, je plná. Vezmu i ten cedník!



Všichni jste vyšli ze šaten, byly jen 3 minuty daleko a plné kbelíků. Mohli jste se tam vrátit. Nechceš ztrácet čas hledáním kbelíků v šatnách, když u sebe máte kokos. Vystřihli to, kolikrát jsem řekla, že Alexe nenávidím. To mi říkal mezi dosti hysterickými vzlyky. A co výsledky? Sara bravurně otevřela kokos a pak se s ním prošla.



0,8 centimetrů. Troška vody. Hrozně se stydím. Dave se prošel nejvíckrát a dosáhl zatím nejvyššího skóre 7,8 cm. - Můžeme se teď podívat na Ala? - Jistě, tady ho máme. - Já ho nemůžu přesouvat, ale ty jo. - Bohužel nemůžu. Protože nechci. - Nechceš?



- Je moc velká zima. Počkej. - A tady to je. - Boháč Murray. Mám u sebe 115 liber. To tě zahřeje. No pojď. Neběhej, vyliješ to. Teda běž, nemáme čas. Panebože! Dvě minuty a půl.



- Můžu dostat 10 liber? - Ano. No vidíš. - Díky, Ale. - Máš rád prašule, co? Má je rád. Nepůjdu… Už nikam dál nepůjdu. Zvedneš ten druhý kbelík za 20 liber? - Nejdřív peníze.



- Jasně. Drž ho. A je to. No ano. Paráda. Naprostá paráda. Skvělý. Boháč Murray. Celá tahle série je o tom, jak by to dělal Donald Trump.



Jako rozhazoval jsi penězma dost. A je nechutný, jak ti je dává - jako malé myši. - Funguje to! I když jsem byl znechucen, když Al dával své jmění na odiv, jsem mnohem více znechucen někým jiným. Zapsal jsem si výrok z dřívější nahrávky a stojí v něm: „Saro, pro tvou informaci, nebudu kbelík přesouvat pro nikoho.“ Jako bys věděl, že jsem chudá.



- Kolik ti Murray dal? - 80 liber. - Byla to pracovní zkušenost. - Co jsi s tím udělal? Koupil jsem… pár rund v hospodě, jako by to byly moje peníze. Dobře.



- To je nepřípustné. - Proč nedat každému 20? Když už, tak charitě, co myslíš, Robe? Ne. Podle mě by mělo jít 60 liber na charitu a 20 dáš Robovi, protože očividně má trable. - Na co chceš přispět? - Na děti? - Na delfíny?



- Delfíny. Hodně štěstí, delfíni. Putuje k vám 60 liber. Body rozdám za chviličku, ale nejdřív trest navíc pro tebe. Sundej si jednu botu a jednu ponožku. - Na zbytek… - Jo, z pravačky. Z pravačky. To je ten trest? - Jo. - Dobře. Nelíbí se mi to. To je dobře. Podle mě to má být takhle. Al nevěděl, že jeho důvtip byl proti pravidlům, tak ho nebudu trestat.



- Díky. - Ale Saře udělím bod navíc. Je to fér? Díky. Chceš vidět kbelíky? - Ano. - Podívejme se na vodu v kbelících. Je to docela hezký, uklidňující pohled. Tady je Al Murray s víc než 11 centimetry.



Tady Paul s hráškem. Rob Beckett s 6,6 centimetry. Sara Pascoe s 0,8. A nakonec kbelík… Dava Gormana. - Tos měl v puse? - Polykal jsem to a zvracel jsem žluč, - protože to bylo tak jedovatý. - Pil čaj? Tvrdíš, žes to vyplivl, a proto to má takovou barvu? Viděl jsi, jak to saju, běhal jsem, nejsem ve formě a nebylo mi zrovna dobře.



Vypadáš nervózně, nikdo tě nepodezírá. Znova podváděl! Klídek. Dave, na něco se zeptám. Udělal to znovu! - Jako s tím čůráním. - Podváděl jsi znovu? Na to můžu upřímně říct ne, protože jsem nepodváděl předtím. - Podváděl jsi?



- Možná. Natočili jsme to. Díky, Dave. Pokud chceš jít do tepla… Viděl jsi, co dokážu! Dokud jsme se nepodívali do kbelíku a do kamery, nevšimli jsme si toho. Kolik chceš dát na delfíny? Dave, z tohoto kola jsi vyřazen. To jsou pravidla, 0 bodů. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz